Největší kompromis je, že Putin není ve vězení, řekl Zelenskyj

Prezident Spojených států Donald Trump vyzval z Washingtonu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k aktivitě, jinak podle něj promešká naději na mír s Ruskem. V reakci pak Zelenskyj mimo jiné prohlásil, že největším kompromisem je to, že ruský vládce Vladimir Putin a jeho přátelé nejsou ve vězení. Připomněl tím, že Putin je mezinárodně stíhaným zločincem kvůli rozpoutání války na Ukrajině, což americký prezident trvale opomíjí.

Trump podle Reuters rovněž opět tvrdí, že Rusko stojí o mír. Šéf Bílého domu v minulosti opakovaně kritizoval Ukrajinu, která se od roku 2022 brání ruské invazi, že mírovou dohodu brzdí ona, nikoli Rusko.

To je v rozporu s řadou případů, kdy Kyjev souhlasil s bezpodmínečným příměřím, případně činil ústupky vůči svým původním stanoviskům, zatímco Moskva většinu návrhů na příměří odmítla a ze svých maximalistických požadavků stále odmítá slevit.

Americký prezident Donald Trump před začátkem svého druhého prezidentského období prohlašoval, že po svém nástupu do úřadu ukončí ruskou válku proti Ukrajině do 24 hodin. Prezidentem se opět stal 20. ledna 2025.

Ruská agrese přes řadu jednání i Trumpovo osobní setkání s ruským vládcem Vladimirem Putinem stále trvá a Rusko si klade pro ukončení války pro Ukrajinu nepřijatelné požadavky, mimo jiné chce velkou část jejího území včetně částí, které zatím nedokázalo vojensky dobýt.

Na jaře 2025 Spojené státy navrhovaly v rámci konfliktu třicetidenní příměří. Ukrajina návrh bezpodmínečně podpořila, Rusko nikoli.

V listopadu 2025 Spojené státy přišly s verzí „mírového plánu“, který do velké míry kopíroval ruské požadavky. Tento americko-ruský plán následně ukrajinští státníci projednávali za podpory evropských představitelů s Američany a společně s nimi jej upravili do podoby, s níž ukrajinská strana souhlasila. Upravenou verzi plánu ruští představitelé odmítli.

Trump bývá západními politiky či komentátory obviňován, že při svých návrzích podléhá tlaku Moskvy, napadenou Ukrajinu odmítá podporovat a tlačí ji k pro ni velmi nevýhodné mírové dohodě. A to i přesto, že si na Ukrajině vynutil pro Spojené státy výhodnou dohodu o nerostech, díky které má Washington získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství.

Trump má komplikované vztahy s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, s nímž vychází někdy lépe a jindy hůře. Ruského vůdce Putina, který je mezinárodně stíhaným válečným zločincem, přivítal v srpnu 2025 na Aljašce na červeném koberci.

Zdroje: ČTK a ČT24

Zelenskyj v pátek večer v rozhovoru pro server Politico na Mnichovské bezpečnostní konferenci zdůraznil význam amerického tlaku na Putina. Bez něj je podle ukrajinského prezidenta nepravděpodobné, že by ruský vůdce učinil kompromisy nezbytné pro mír. „Bude odmítat. Dnes jeden důvod, zítra jiný důvod a tak dále. Musíme na něj vyvinout tlak,“ apeloval Zelenskyj. „Skutečný tlak, a Putin tuto válku ukončí, pokud na něj bude vyvíjen skutečný tlak.“

Podle Zelenského mají pouze USA moc přimět Rusko k míru. „Dnes dává Ukrajině peníze a pomáhá jí pouze Evropa. Dnes mohou Putina zastavit pouze Spojené státy,“ řekl.

Volby na Ukrajině? Skvělý nápad, míní Zelenskyj

Donald Trump také víckrát kritizoval Zelenského za to, že se na Ukrajině již delší dobu nekonaly volby, a vyzval ho, aby je uspořádal. Dle ukrajinských zákonů se však v zemi nesmí konat volby, je-li země ve válečném stavu.

Zelenskyj v rozhovoru pro Politico označil myšlenku uspořádání voleb na Ukrajině za „skvělý nápad“. K jeho realizaci však prý potřebuje pomoc amerického prezidenta. „Pokud mi prezident Trump zajistí – tlakem na Putina – příměří na dva tři měsíce, uspořádáme volby,“ deklaroval.

V rozhovoru Zelenskyj vyjádřil i celkem přesný požadavek na to, co by od Trumpa potřeboval, aby se situace skutečně posunula. „Zavolejte Putinovi a řekněte mu: ‚Podívejte, musíte se zastavit tam, kde jste teď,‘“ vyzval amerického prezidenta. „Musíme konflikt nyní zmrazit. Poté se sejdeme na úrovni lídrů tří stran. A vyřešíme, jak tuto válku ukončit. Ale uděláme to pouze diplomatickou cestou,“ nastínil ukrajinský prezident možnou cestu k míru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...