Největší čínské banky zečtyřnásobily půjčky v Rusku. V jüanech

Rusku, na nějž Západ po obnovené invazi Moskvy na Ukrajinu uvalil sankce, největší čínské banky půjčily miliardy dolarů, napsal list Financial Times (FT). Zatímco západní věřitelé většinou pod tlakem regulátorů a politiků působení v Rusku omezují nebo z něj odcházejí, na jejich místo nastupuje Peking, který se snaží propagovat jüan jako alternativní světovou měnu vedle dolaru. Expozice čtyř největších čínských bank vůči ruskému bankovnímu sektoru se za čtrnáct měsíců do letošního března zvýšila čtyřnásobně, ukazují data Kyjevské ekonomické školy (KSE).

Finanční ústavy Bank of China, Industrial & Commercial Bank of China, China Construction Bank a Agricultural Bank of China měly na začátku roku 2022 investice v Rusku ve výši 2,2 miliardy dolarů (49,2 miliardy korun). Do konce března letošního roku se zvýšily na 9,7 miliardy dolarů.

Během stejného období rakouská Raiffeisen Bank, která má ze zahraničních bank největší pohledávky v Rusku, zvýšila svá aktiva v zemi o 40 procent na 29,2 miliardy dolarů, připomíná FT. Banka tvrdí, že hledá způsoby, jak ze země odejít, a od března svá aktiva v Rusku snížila na 25,5 miliardy dolarů.

Obchod mezi Ruskem a Čínou byl loni rekordní

Postup čínských bank reaguje na snahu Ruska používat místo dolaru či eura spíše jüan. „Půjčky čínských bank ruským bankám a úvěrovým institucím, v nichž z velké části jüan nahradil dolar a euro, ukazují, že sankce fungují,“ řekl listu FT Andrij Onoprijenko z Kyjevské ekonomické školy, který citovaná data zpracoval.

Situace ilustruje také ekonomický příklon Ruska k Číně. V roce 2022 dosáhla obchodní výměna mezi těmito dvěma zeměmi rekordních 185 miliard dolarů.

Před plnohodnotnou invazí Moskvy na Ukrajinu se přes 60 procent ruského exportu uskutečnilo v měnách, které ruský režim nyní označuje jako „toxické“, tedy v dolarech nebo v eurech. Čínský jüan zastupoval pouze jedno procentu vývozu. Od té doby export uskutečněný v „toxických“ měnách klesl na méně než polovinu celkového objemu, zatímco jüan se vyšplhal na šestnáct procent, vyplývá z dat ruské centrální banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...