Demonstranti ve čtvrtek ve Francii zablokovali pařížské letiště, ochromili železniční dopravu a na některých místech se střetli s policií. V západofrancouzském městě Nantes použila policie proti protestujícím slzný plyn, v Rennes zase vodní děla. Při zásazích utrpělo zranění 123 policistů a bylo zatčeno osmdesát lidí. Po celé zemi se konalo další kolo stávek na protest proti prezidentovi Emmanuelovi Macronovi a jeho velmi nepopulární důchodové reformě, uzavřeny byly některé školy a kvůli pokračující stávce popelářů se na ulicích dál hromadí odpadky.
Devátého kola manifestací se ve čtvrtek podle ministerstva vnitra zúčastnilo 1,08 milionu lidí, podle odborářů až 3,5 milionu. Odbory svolaly na 28. března, kdy bude ve Francii na návštěvě britský král Karel III., další kolo stávek a demonstrací.
Jak napsal list Le Parisien, protestující již brzy ráno zablokovali dálnici poblíž Toulouse na jihozápadě země a autobusové depo ve městě Rennes. Zablokovali rovněž letiště Charlese de Gaullea v Paříži a ochromili i provoz rafinerií. Až do pátku zablokovali terminál pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Dunkirku na severu Francie.
Vysokorychlostní železniční spoje, regionální vlaky, pařížské metro a veřejná doprava v dalších velkých městech byly rovněž narušeny. Zrušeno bylo asi 30 procent letů z pařížského letiště Orly.
Zablokované dálnice, nejezdily ani vlaky
Protestující rovněž zablokovali dálnice a mimoúrovňové křižovatky, aby zpomalili provoz v okolí měst Lille či Lyon. Nedaleko Toulouse blokovaly dopravu hořící barikády na dálnici, kouř stoupal vysoko do oblak. Vlaky nejezdily ani v Marseille. Na severním předměstí Paříže několik desítek odborářů zatarasilo autobusové depo v Pantinu. Asi 200 vozidel tak během ranní dopravní špičky nemohlo vyjet.
„Prezident by měl vzít v úvahu touhy a potřeby svého lidu. Není král, měl by lidem naslouchat,“ uvedla 48letá Nadia Belhoumová, jedna z řidiček autobusů, která se protestu účastnila.
Macron reformu hájil v televizi
Prezident Emmanuel Macron ve středu uvedl, že důchodová reforma musí vstoupit v platnost do konce roku. Prosazována přitom bude demokratickou cestou, ujistil v televizním rozhovoru.
Macron večer vystoupil ve dvou televizích, a to dva dny poté, co vláda při speciální proceduře ustála hlasování poslanců o nedůvěře těsným rozdílem devíti hlasů, a tím nepopulární změny důchodového systému v parlamentu prosadila.
„Sedmdesát procent Francouzů je přesvědčeno o tom, že prezident nepřesvědčil veřejnost a že jeho projev v podstatě nesloužil ničemu,“ přidává hodnocení Macronova vystoupení zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.
Násilné střety v metropoli
V Paříži se protestů podle úřadů zúčastnilo 119 tisíc lidí, podle CGT až 800 tisíc. V čele průvodu rychle propukly násilnosti: menší skupiny anarchistů na pořádkové síly házely dlažební kostky, lahve i pyrotechniku, rozbíjely okna či autobusové zastávky, zapalovaly odpadkové koše a vyplenily restauraci s rychlým občerstvením McDonald's. Policisté museli na rozehnání protestujících použít slzný plyn.
V metropoli se ve čtvrtek večer po oficiálním konci demonstrací stále odehrávala řada incidentů, informoval na Twitteru ministr vnitra Gérald Darmanin. Dodal, že se večer vydá na policejní ředitelství, aby „monitoroval situaci a poděkoval policistům“. Nejméně osmdesát lidí podle něj bylo v souvislosti s nepokoji zatčeno a 123 policistů utrpělo zranění.
Po celé Francii ale byly pochody převážně pokojné, uvedla agentura Reuters.
Pozdější odchod do penze, ale i vyšší minimální důchod
Důchodová reforma je podle vlády nezbytná, jinak hrozí krach penzijního systému. Kromě zvýšení věku odchodu do důchodu se má zvýšit i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze. „Ve Francii je nyní sedmnáct milionů důchodců a v roce 2030 jich bude dvacet milionů,“ přibližuje jeden z argumentů vlády Šmíd.
Díky reformě ale mají získat možnost dřívějšího odchodu do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se má také započítávat mateřská či otcovská dovolená a například zvýšit minimální starobní důchod.
Parlament to prezidentovi neodpustí, soudí Janyška
Publicista a bývalý velvyslanec ČR ve Francii Petr Janyška uvedl v pořadu Horizont ČT24, že se Macronovi „podařila“ unikátní věc, tedy poprvé po 30 letech spojit všechny odborové organizace. Včetně těch, které byly vždy nakloněny kompromisu. Reformu odmítají dvě třetiny francouzské společnosti a zhruba stejná část by uvítala, pokud by kvůli tomu padla vláda. „To znamená, že politicky to Macron vůbec nezvládl.“
Dodal, že není jasné, jak se bude situace dále vyvíjet, protože dnes Francie představuje „sud prachu“. A prezident se přitom podle něj chová, jako by reforma byla přijatá a nedá se s tím už nic dělat. Například ve čtvrtek odjel na dva dny do Bruselu. „Odbory jsou proti, Francouzi jsou proti, v pondělí navíc vláda nepadla jen o devět hlasů,“ upozornil Janyška.
Pokud si tedy Macron představuje, že reforma byla přijata a konec, tak s tím Francie nesouhlasí, doplnil. Macron je podle něj velmi svéhlavý a chce být velkým reformátorem Francie. Způsobil tak jednak velkou krizi v ulicích mezi lidmi, jednak v parlamentu. Proto publicista očekává, že parlament bude několik měsíců úplně nefunkční a nic z toho, co mu Macron dál předloží, neodhlasuje. „Parlament se cítí velmi uražen, že ho prezident obešel v tak důležité věci. A nezapomene mu to.“
