Tusk a Zelenskyj se dohodli na společné produkci zbraní

Polský premiér Donald Tusk v pondělí jednal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o společné produkci zbraní. Podle deníku Gazeta Wyborcza šéf polské vlády hovořil o budování společných podniků a investicích do firem v Polsku i na Ukrajině, které se budou podílet na zvýšení obranných schopností. Na území napadeného státu úřady vyhlásily během Tuskovy návštěvy letecký poplach varující před hrozbou možného ruského vzdušného útoku.

„Bude to také velmi rentabilní z obchodního hlediska,“ uvedl Tusk, který prohlásil, že Rusko nesmí získat vojenskou převahu, a nadcházející měsíce i roky tak budou podle něj v tomto směru výzvou. Ukrajina se ruské vojenské agresi brání už téměř dva roky.

„Vlastně bojujete za bezpečnost celého svobodného světa... Bylo by dobře, kdyby všichni političtí představitelé a všechny národy pochopili, že to nejsou jen prázdná slova, že o osudu svobodného světa se rozhoduje zde na Ukrajině,“ uvedl Tusk podle stanice TVN 24. Neutralita v tomto konfliktu je cestou do pekla, nechal se slyšet polský premiér.

Zpravodaj ČT v Polsku, Andreas Papadopulos ve vysílání podotkl, že Tusk vidí roli Polska v burcování Západu směrem k vyšší podpoře Ukrajiny na vojenské nebo humanitární úrovni a podle něj tato Tuskova slova směřovala zejména na Slovensko a do Maďarska, které podporu válčící země blokují.

Do Kyjeva se vydal na první bilaterální zahraniční cestu ve staronové roli premiéra Polska. Úřadu se ujal v prosinci poté, co koalice proevropských stran vytvořila po volbách novou vládu a nahradila u moci národněkonzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS). „Jiné hlavní město to být nemohlo, musel to být Kyjev,“ prohlásil v ukrajinské metropoli Tusk, který se krátce po nástupu do úřadu účastnil v Bruselu summitu Evropské unie.

Blokády polských zemědělců

Zelenskyj podle agentury Reuters mimo jiné prohlásil, že Ukrajina a Polsko budou schopny vyřešit všechny problematické otázky, které se v poslední době objevily. V posledních měsících na vztahy mezi Kyjevem a Varšavou vrhly stíny protesty polských zemědělců kvůli dovozu ukrajinských zemědělských produktů nebo blokáda hraničních přechodů polskými autodopravci, kteří tak dávali najevo odpor vůči konkurenci z Ukrajiny.

„Jednali jsme s (polským) premiérem o tom, že všechny kritické otázky, které existují, lze vyřešit na úrovni vlád. A brzy se na tom začne pracovat,“ uvedl ukrajinský prezident na společné tiskové konferenci.

Šéf polské vlády přijel do ukrajinské metropole v pondělí ráno vlakem, později společně se svým ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem dopoledne položil věnec u zdi připomínající padlé ukrajinské vojáky. Kolem poledne kyjevského času (11 hodin středoevropského času) vyhlásily ukrajinské úřady po celé zemi letecký poplach, který varoval před hrozbou možného ruského vzdušného útoku. V metropoli ho odvolaly po více než hodině, exploze nebo práce protivzdušné obrany z ní hlášeny nebyly.

Význam polsko-ukrajinského spojenectví

Zpravodaj ČT Papadopulos ve vysílání přiblížil, že zpráva o příjezdu Tuska do Kyjeva byla vítaným překvapením, i když cesta byla avizována dopředu, nebylo jasné, který den premiér na Ukrajinu zamíří. Válka Ukrajiny s Ruskem je v Polsku vnímána jako bezprostřední ohrožení bezpečnosti země a vyvolává nemalé emoce v tom smyslu, že drtivá většina Poláků podporuje kroky jakékoliv vlády ve vojenské nebo politické podpoře Ukrajiny, vysvětlil Papadoplus.

Polsko udělá vše pro to, aby zvýšilo šance Ukrajiny zvítězit ve válce s Ruskem, slíbil v pondělí v Kyjevě Tusk podle agentury PAP. „Děláme to z morálních důvodů, ale také s ohledem na bezpečnost Polska,“ dodal.

Polsko stále platí za klíčového spojence Ukrajiny. Od začátku ruské invaze dodává napadené zemi vojenskou pomoc, poskytuje útočiště milionům válečných uprchlíků. Přes jeho území, přes letiště v Rzeszówě, ale i po železnici proudí na Ukrajinu vojenská pomoc od západních spojenců.

Polská vláda zkoumá možnosti, jak v rámci nového balíčku pomoci Ukrajině zajistit více munice a vojenského vybavení, uvedl minulý týden ministr zahraničí Radosław Sikorski. Ve hře je i příslib finančních půjček z Polska, které by měly sloužit na nákup zbraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...