Nedokážeme uspokojivě řešit imigrační politiku, řekl francouzský premiér

Na obří deficit francouzského rozpočtu a na „kolosální“ zadlužení země upozornil v úterý ve svém vystoupení před francouzskými zákonodárci nový premiér Michel Barnier. Zlepšení financí je proto jednou z klíčových priorit jeho menšinové vlády, společně s investicemi do jaderné energetiky či obnovením diskuse s odbory o reformě francouzského penzijního systému. Mluvil také o imigrační politice, prý selhává. Vláda nemá v parlamentu většinu, krajní pravice ale zatím kabinetu nechce vyjádřit nedůvěru, čímž mu umožní vládnout.

„Náš kolosální dluh je skutečným Damoklovým mečem,“ upozornil Barnier podle agentury AFP s tím, že neopatrnost nyní může francouzské finance a tedy i celou zemi dostat „na okraj propasti“. Podle francouzského statistického úřadu se veřejný dluh země mezi dubnem a červnem letošního roku zvýšil na 112 procent hrubého domácího produktu, schodek veřejných financí by se bez zásahů nové vlády mohl letos dostat nad šest procent HDP.

Francie proto, stejně jako další země EU, jejichž rozpočty neodpovídají unijním pravidlům, čelí tlaku ze strany Evropské komise, aby své zadlužení snížila. Zvyšování daní by však šlo proti fiskální politice francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který důsledně daně naopak snižoval, dokud za ním stála vláda s jasnou většinou v parlamentu.

To se změnilo po parlamentních volbách, které Macron svolal na červen. V Národním shromáždění se utvořily tři hlavní bloky, z nichž žádný nemá dost poslanců na samostatnou vládu. Barnier, kterého Macron jmenoval premiérem minulý měsíc, tak bude muset na podporu jednotlivých politických návrhů vytvářet spojenectví.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Šmíd k plánům nového francouzského premiéra
Zdroj: ČT24

Třiasedmdesátiletý Barnier naznačil, že Francouze čeká utahování opasků a vyšší daně. „Musíme si vystačit s málem,“ upozornil nový šéf vlády a ohlásil zvláštní zdanění nejbohatších. Podle agentury AP však nespecifikoval, koho se to bude týkat. Kromě toho Barnier řekl, že budou dodatečné příspěvky vyžadovány od velkých společností s velkými zisky.

Francouzský premiér zároveň chce s odbory znovu jednat o penzijním systému. Už dříve prosazené změny, týkající se například zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let, se přitom setkaly s odporem a vedly k rozsáhlým protestům v ulicích. Barnier slíbil, že bude navrhovat „rozumné a spravedlivé“ drobné úpravy penzijního zákona. Mezi konkrétními opatřeními, které chce vláda provést, je zvýšení minimální mzdy o dvě procenta od 1. listopadu.

Pískot i demonstrace

Podle zpravodaje ČT ve Francii Jana Šmída se při projevu premiéra ozýval pískot od zástupců uskupení levicových stran, které tvrdí, že jim volby byly „ukradeny“. „My jsme vyhráli volby a my máme vládnout,“ řekla poslankyně za stranu Nepodrobená Francie Mathilde Panotová.

Levicoví poslanci také vládu kritizovali, že využívá nepřímé podpory krajně pravicové strany Národní sdružení (RN). „Odmítáme a priori vyjádřit nedůvěru vládě,“ řekla v parlamentu vůdkyně RN Marine Le Penová. Aby krajní pravice nepřidala své hlasy k levici, která ohlásila vyvolání hlasování o nedůvěře nové vládě, Le Penová zmínila tři podmínky, mimo jiné schválení přísnějšího migračního zákona na začátku příštího roku.

Část lidí, která v úterý při demonstracích odborů vyšla do ulic protestovat proti důchodové reformě, se vůči nové vládě vymezovala. „Dobře víme, že pravice bude chtít udělat škrty a dále sníží prostředky pro školství,“ řekla deníku Le Monde účastnice demonstrace v Paříži, která je učitelkou na střední škole. Podle policie se demonstrací v celé Francii zúčastnilo na 95 tisíc lidí, odborová konfederace CGT mluví o 170 tisících účastníků. Zpravodaj Šmíd připomíná, že Barnier má mezi Francouzi poměrně velké sympatie, podporuje ho přibližně 55 procent lidí.

Francie prý bude stát po boku Ukrajiny

Barnier dále mimo jiné poslance ujistil, že Francie bude usilovat o investice do jaderného energetického sektoru, včetně tlakovodních jaderných reaktorů. „Budeme rozhodní ve svém úsilí o rozvoj jaderné energetiky, zvláště pokud jde o nové reaktory a obnovitelnou energii,“ řekl Barnier.

Premiér hovořil také o dalších vnitropolitických i zahraničněpolitických tématech. Zdůraznil například, že Francie musí lépe kontrolovat své hranice. „Už nedokážeme uspokojivě řídit naši imigrační politiku,“ prohlásil bývalý unijní vyjednavač pro brexit. Naznačil, že Francie zváží, zda učiní podobný krok jako Německo, které kontroluje své hranice uvnitř schengenského prostoru, aniž by tím narušilo unijní pravidla.

Pokud jde o aktuální zahraničněpolitická témata, francouzský premiér slíbil, že Francie bude stát nadále po boku Ukrajiny napadené Ruskem. Bude také pokračovat ve snahách prosadit příměří v Pásmu Gazy a společně s americkými a evropskými spojenci usilovat o zastavení konfliktu v Libanonu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
Právě teď

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...