Nebývalý úspěch krajní pravice v Turecku. V parlamentu drží partu s Erdoganem

V nedělních tureckých volbách bezprecedentně bodovaly krajně pravicové strany. Jejich podíl v novém parlamentu bude větší než po hlasování v roce 2018, upozornil opoziční turecký server Duvar. Pro druhé kolo prezidentských voleb budou navíc klíčové hlasy neúspěšného kandidáta Sinana Ogana, jenž má také krajně pravicovou minulost.

Komentátoři hovoří v souvislosti s nedělními volbami o nejdůležitějším hlasování v moderní historii tureckého státu. „Otázky identity byly zřejmě pro významnou část voličů důležitější než ekonomické otázky nebo otázky lidských práv v zemi,“ uvedl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský v souvislosti s posílením krajní pravice.

První kolo voleb hlavy státu vyhrál prezident Recep Tayyip Erdogan, který po sečtení sta procent hlasů získal 49,52 procenta, druhý skončil opoziční lídr Kemal Kilicdaroglu se 44,88 procenta hlasů. Oba se utkají znovu 28. května, kdy má podle analytiků větší šance vyhrát Erdogan.

Pryč s uprchlíky, boj s radikálními Kurdy

Sinan Ogan v neděli skončil třetí s překvapivými pěti procenty hlasů. Do roku 2015 byl poslancem za krajně pravicovou stranu MHP, která nyní podporuje Erdogana, pak byl ze strany vyloučen.

Z někdejšího krajně pravicového poslance a téměř neznámého politika se stal prakticky přes noc klíčový hráč. Zatím neoznámil, koho ve druhém kole doporučí svým voličům, uvedl ale, že důležitá pro něj budou dvě témata: návrat syrských uprchlíků do vlasti, což prosazuje Erdogan i Kilicdaroglu, a boj proti terorismu, čímž měl na mysli kurdské radikální skupiny.

V tom má výhodu Erdogan, který dlouhodobě brojí proti prokurdské Lidové demokratické straně (HDP). Tu se jeho vláda aktuálně snaží zakázat prostřednictvím ústavního soudu.

Sinan Ogan
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Spojení Erdoganovy strany s krajní pravicí

Parlamentní volby v Turecku vyhrála koalice Lidová aliance prezidenta Erdogana, v níž je jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) a tři strany označované za krajně pravicové. Podle zatím neoficiálních výsledků obsadí v 600členném parlamentu 323 křesel. Druhá nejsilnější je opoziční Národní koalice, která získala 212 mandátů.

Nacionalistická AKP, která je označována za postislamistickou a novoosmanskou, bude mít v novém parlamentu o 28 křesel méně, tedy podle deníku Daily Sabah 268, zatímco její hlavní partner, ultranacionalistická Strana národní akce (MHP) získá křeslo navíc.

Součástí Erdoganovy aliance je i krajně pravicová islamistická Strana nové prosperity (YRP), kterou AKP podle serveru Duvar k podpoře před volbami přesvědčila slibem, že omezí práva komunity LGBTI+.

Tato strana získala sice v nedělních volbách 2,8 procenta hlasů, ale poprvé se do parlamentu dostane, a to s pěti mandáty. Volební práh pro vstup do parlamentu je pro strany sice sedm procent, pokud je ale strana součástí volební aliance, dostat se tam může i bez jeho překročení.

Do parlamentu se poprvé dostanou i tři členové kurdské krajně pravicové strany HÜDA-PAR, která má podle serveru Duvar přímé vazby na militantní islamistickou skupinu Hizballáh. S HÜDA-PAR udržuje spojenectví i Erdogan.

Opoziční Národní aliance je složená ze šesti různorodých stran, které spojil cíl ukončit dvacetiletou Erdoganovu vládu. Hlavní silou tohoto sdružení je Kilicdarogluova Lidová republikánská strana (CHP), považovaná za sociálnědemokratickou stranu levého středu.

V alianci ale působí i pravicová islamistická Strana štěstí (SAADET) či nacionalistická Strana dobra (IYI Parti), kterou v roce 2017 založila její současná šéfka Meral Aksenerová. Ta byla předtím patnáct let členkou MHP, tedy strany, která je nyní krajně pravicovým spojencem Erdogana. 

„Jak ukazují podíly hlasů pro krajně pravicové strany a kandidáty, (tyto subjekty) dokázaly do značné míry konsolidovat voliče, kteří se odklonili od AKP. Předvolební průzkumy nezohlednily obrovský skok YRP v hlasech a nárůst moci MHP,“ komentuje výsledek voleb Duvar.

Globální trend

Změna postoje opozičních republikánů pod vedením Kilicdaroglua k inkluzivnější politice podle opozičního serveru nedokázala zaujmout konzervativní voliče. „Krajně pravicoví politici dokázali zachytit tyto volně plovoucí voliče, když středová politika ztratila moc,“ píše Duvar.

Turecko podle něj zažívá podobnou situaci jako řada zemí po celém světě, kdy se levicové a středové strany marně snaží zaujmout voliče, kteří čelili důsledkům hospodářské krize a byli zlákáni krajně pravicovým diskursem. Opozice se nyní podle Duvaru bude muset před druhým kolem prezidentských voleb rozhodnout, zda setrvat ve snaze o inkluzivní politiku, nebo zda jít na ruku voličům krajní pravice, jejichž hlasy nyní potřebuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 42 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...