Nebeský štít by Ukrajině mohly dát evropské stíhačky, navrhují vojenští experti

Západní ukrajinský vzdušný prostor a Kyjev by před ruskými řízenými střelami mohlo chránit na 120 evropských stíhaček, zní návrh vojenských expertů s názvem SkyShield. Upozornil na něj list The Guardian, podle kterého by tento postup nutně nevyvolal širší konflikt s Moskvou. Realizován by byl navíc odděleně od NATO.

SkyShield by podle Guardianu v praxi znamenal vytvoření zóny vzdušné ochrany, která by měla za cíl zastavit ruské raketové a dronové útoky na ukrajinská města a infrastrukturu. Fungoval by jako součást příměří ve vzduchu, jež tento týden navrhl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, uvedl list.

Dokument pracuje s takzvanou Evropskou integrovanou zónou vzdušné ochrany (IAPZ). Právě nad ní, nad „nespornými“ částmi napadené země, by držely dohled bojové letecké hlídky. Pokryty by tak byly tři fungující ukrajinské jaderné elektrárny a například Kyjev, Lvov a Oděsa. Naopak nezaopatřeny by zůstaly fronta a východ země, na něž by se však plně mohly soustředit ukrajinské síly (UAF).

Návrh Evropské integrované zóny vzdušné ochrany (IAPZ), kterou by podle plánu SkyShield chránily evropské stíhačky
Zdroj: Plán SkyShield

Opatření by údajně přineslo větší účinek než nasazení deseti tisíc evropských pozemních vojáků. Vyslání mírových sil podle serveru Newsweek navrhly Velká Británie a Francie.

Výdaje by hradil ruský zmrazený majetek

Pro realizaci IAPZ plán počítá s asi 120 stíhačkami F-16 či jejich ekvivalenty. Doufá v zapojení co nejvíce evropských zemí, aby se efektivita operací maximalizovala. Polsko, Rumunsko a Česko by údajně měly „hrát klíčovou roli při poskytování přístupu k letištím a infrastruktuře“, pobaltské státy pak prý přinesou organizační zkušenosti, které nabyly v rámci hlídek Baltic Air. Další země mají plnit podpůrné role.

„Úkol koalice SkyShield bude splněn, až ukrajinští letci získají dostatečnou kapacitu, aby mohli spolehlivě chránit celý vzdušný prostor Ukrajiny před ruskými útoky,“ píše se v dokumentu. Dobu trvání projektu experti odhadují na tři až pět let. Jako možnost financování pak jmenují zabavený zmrazený ruský majetek v Evropě.

Dokument zdůrazňuje, že „formální záštita Severoatlantickou aliancí není nutná, ačkoli využití velení a řízení, zpravodajských kapacit a infrastruktury Aliance je nevyhnutelné“.

Mezi politiky podle Newsweeku panují obavy, že by ke střetu evropských stíhaček s Ruskem dojít mohlo. Zastánci ale argumentují, že toto riziko je nízké. Moskva se totiž od začátku roku 2022 neodvážila se svými bojovými letouny mimo stávající frontové linie. Teoretická vzdálenost ruských a evropských letounů by tak činila bezmála dvě stě kilometrů.

Kompenzace americké otočky

Návrh strategie přichází v době vyjednávání evropských spojenců o tom, jak zesílit podporu Ukrajině, které tento týden administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila dodávky vojenské pomoci a zpravodajských informací.

Na vypracování postupu se podíleli bývalí plánovači britského letectva ve spolupráci s ukrajinskými ozbrojenými silami a obdržela ho ministerstva obrany evropských států, která však podle médií dosud neprojevila zájem se na obraně ukrajinského nebe touto formou podílet.

Na seznamu signatářů plánu figurují mimo jiné jména bývalého generála amerického letectva a vrchního velitele NATO v Evropě Philipa Breedlova, bývalého polského prezidenta Aleksandera Kwaśniewského nebo řady evropských exministrů obrany či zahraničí. Podporovatelem je podle dokumentu i český senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...