Navalnému soud určil 3,5 roku vězení. Podle opozičního politika má verdikt zastrašit

Nahrávám video

Ruský soud poslal opozičního politika Alexeje Navalného na tři a půl roku do vězení. Jeho dřívější podmíněný trest přitom změnil na nepodmíněný. Do výkonu trestu se započítá doba, po kterou byl politik v domácím vězení. Za mřížemi tak má strávit téměř tři roky. Navalnyj dříve prohlásil, že je souzen za smrtelnou urážku, které se dopustil tím, že přežil otravu nařízenou prezidentem Vladimirem Putinem. Verdikt má podle něho zastrašit miliony Rusů. Kreml podíl na otravě přes důkazy od skupiny Bellingcat odmítá. Při úterních protestech stoupenců opozičního předáka ruská policie zadržela přes tisíc lidí.

Ruský opozičník podle médií v rámci předešlého soudního verdiktu pobýval v domácím vězení deset měsíců, a nyní ho tedy čekají v běžném vězení dva roky a osm měsíců. „Odečtěte od toho ještě dva týdny, které strávil ve vazbě,“ podotkla jeho obhájkyně Olga Michajlovová.

Ta se chce obrátit rovněž na Výbor ministrů Rady Evropy, jenž dohlíží na výkon rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ECHR). Navalnyj dlouhodobě tvrdí, že jej Evropský soud pro lidská práva očistil a Rusko mu již vyplatilo odškodnění za nespravedlivé odsouzení.

Podle zpravodaje agentury TASS se při vynášení rozsudku Navalnyj pokusil usmát, zatímco jeho žena Julija se rozplakala. Stráž ji k obžalovanému nepustila, popsal server Kommersant. „Vše bude v pořádku. Zatím,“ stihl zavolat Navalnyj, než ho stráž odvedla. 

Navalnyj: Nemůžete zavřít miliony lidí

Navalnyj během svého vystoupení před ohlášením verdiktu vyzval soudkyni, aby jej zprostila obvinění, které označil za absurdní –⁠ chtějí jej poslat do vězení za údajnou zpronevěru u kosmetické firmy Yves Rocher, přestože jej mezitím očistil Evropský soud pro lidská práva a ruský stát mu vyplatil odškodnění za nespravedlivý soudní proces, který v prosinci 2014 vyústil v podmíněný trest.

Vězeňská služba jej poté vinila, že „systematicky porušoval“ režim dříve uloženého podmíněného trestu, mimo jiné tím, že se koncem roku nedostavil ke kontrole v Moskvě. Navalnyj byl tehdy ještě v Německu, kde se zotavoval z otravy.

Nahrávám video

„S tvrdohlavostí maniaka se mne náš stát snaží v tomto případu uvěznit,“ prohlásil Navalnyj podle listu Kommersant. „Celá naše země žije bez sebemenších perspektiv. Pokouší se to zastřít takovými exemplárními soudními procesy. Toto vše je známkou slabosti. Nemůžete zavřít miliony lidí. A přijde okamžik, kdy si to lidé uvědomí. Takový okamžik přijde, protože žijí ve velice bohaté zemi, ale nic z toho nemají,“ prohlásil. 

Navalnyj se neschovával, řekl jeho obhájce

Po Navalném se ujal slova jeho obhájce Vadim Kobzev. Ten uvedl, že politik se neschovával a úřady o jeho léčebném pobytu v Německu věděly, vězeňská služba se ale nepokusila s jeho zástupci spojit. „Mysleli jsme si, že po ukončení léčby Navalnyj vezme závěrečnou lékařskou zprávu, přijede do Moskvy a v pondělí zprávu odevzdá. Ale byl zadržen,“ dodal.

Podle Kobzeva otravu Navalného v srpnu 2020 mnoho lidí nazvalo politickým Černobylem. „Proto bych chtěl svou řeč zakončit citací ze seriálu Černobyl od HBO. Profesor Legasov řekl: Djatlov porušil všechna pravidla a přivedl reaktor na pokraj zkázy. Nikdo v té hale v noci nevěděl, že vypínací tlačítko zafunguje jako rozbuška,“ pronesl podle ruských médií Kobzev a soud poté vyzval: „Nebuďte jako Djatlov, nemačkejte tlačítko. Víte, že to bude rozbuška.“

Julia Navalná přichází před soud
Zdroj: Reuters/Evgenia Novozhenina

Podle novinářky z Deníku N Petry Procházkové bylo účelem verdiktu zastrašit opozici a Navalného následovníky. „Je to ukázka režimu, že použije sílu a nenechá se kárat ze zahraničí. Je to jakýsi ukázkový trest, výkladní skříň ruského represivního státu,“ řekla.

Procházková dodala, že před Navalným žádný jeho opoziční předchůdce ještě Putina nevyprovokoval k takovým odvetným akcím. „Je pro něho takovou vší v kožiše. Pro Putina totiž může začít být nebezpečné jeho nejbližší okolí, které může kdykoliv usoudit, že situaci už nezvládá a je čas na změnu, protože lidé se bouří,“ dodala novinářka.

Ruská policie zadržela stovky lidí

Při úterních demonstracích stoupenců Navalného, které se konaly hlavně v Moskvě a Petrohradu, policie zadržela přes tisíc lidí, informoval ruský server OVD-Info, který monitoruje policejní zákroky. Podle tohoto serveru bylo zadrženo přes 860 lidí v Moskvě, zhruba 175 lidí v Petrohradě a další protestující v Iževsku, Omsku, Čeljabinsku a jiných ruských městech.

K protestům vyzval tým Navalného po rozhodnutí soudu. Jako místo demonstrace určil Manéžní náměstí nedaleko Kremlu. To mezitím obsadily bezpečnostní složky a nedalo se tam podle serveru Kommersant dostat. Uzavřen byl i výstup z metra na náměstí a také některé další stanice metra v centru metropole.

Menší skupiny stoupenců Navalného se scházely na různých místech v centru Moskvy, popsal server The Moscow Times. Kolem 23:00 místního času (21:00 SEČ) pochodovalo centrem ruského hlavního města odhadem na dva tisíce protestujících, informoval server Meduza.

Ruští policisté zakročují proti protestujícím
Zdroj: ČTK/AP/Dmitri Lovetsky

V Petrohradu nebylo podle zpravodaje listu Kommersant zcela jasné, kdo se protestů účastní a kdo jen prochází kolem. Podobnou situaci hlásí i z některých míst v Moskvě. Na Manéžním náměstí policie odvedla jednoho zadrženého za oplocení, za ním běžel druhý muž a tvrdil, že je to jeho bratr a že jen stáli na zastávce, popsal Kommersant. 

Prokuratura požádala soud o nepodmíněný trest

Prokuratura v průběhu procesu podpořila žádost vězeňské služby a požádala soud, aby dříve uložený podmíněný trest změnil na trest nepodmíněný. „Soud projevil vůči Alexeji Navalnému navzdory závažnosti jeho zločinu bezprecedentní shovívavost tím, že mu uložil podmíněné tresty. Navalnyj však navzdory této lidskosti nadále porušoval pravidla podmíněného trestu,“ uvedla žalobkyně.

Podle serveru The Moscow Times posléze dodala, že je ochotna trest snížit o dobu, kterou Navalnyj už dříve strávil v domácím vězení.

Sám Navalnyj se v soudní síni setkal se svou manželkou Julijou, kterou o den dříve potrestal soud pokutou za účast na nepovolené demonstraci za osvobození manžela. „Říkají, že jsi zlobivé děvče, vážně jsi porušila veřejný pořádek. Jsem na tebe pyšný,“ zažertoval.

V okolí soudu byla ustavena přísná bezpečnostní opatření. Policie mimo jiné uzavřela několik ulic v okolí, uvedla ruská média. U samé budovy soudu byly soustředěny značné pořádkové síly, včetně operativního pluku, určeného k potlačování masových nepokojů, uvedla státní agentura TASS. Přístup k sídlu soudu byl omezen. 

Nahrávám video

Německo, Británie a USA vyzvaly k propuštění Navalného

Německo, Británie a Spojené státy vyzvaly Rusko k okamžitému propuštění Navalného. „Spojené státy jsou hluboce znepokojeny rozhodnutím ruských úřadů odsoudit opozičníka Navalného na dva roky a osm měsíců do vězení,“ uvedl americký ministr zahraničí Antony Blinken a vyzval k jeho „okamžitému propuštění“.

„Budeme s našimi spojenci a partnery úzce spolupracovat, abychom Rusko pohnali k zodpovědnosti za to, že nedodržuje práva svých občanů,“ dodal šéf americké diplomacie. Německý ministr zahraničí Heiko Maas označil verdikt za „hořkou ránu“ základním svobodám a právnímu státu v Rusku. „Alexej Navalnyj musí být neprodleně propuštěn,“ dodal Maas na Twitteru.

K „okamžitému a bezpodmínečnému propuštění“ Navalného vyzval rovněž britský ministr zahraničí Dominic Raab. Propuštěni by podle něj měli být také všichni pokojní demonstranti a novináři zadržení v posledních dvou týdnech.

„Dnešní perverzní verdikt, jehož cílem se stala oběť otravy spíše než ti, kteří jsou za ni zodpovědní, ukazuje, že Rusko nedodržuje základní závazky, které se očekávají od každého zodpovědného člena mezinárodního společenství,“ uvedl Raab v prohlášení. 

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil odsouzení Navalného za „nepřijatelné“. „Politická neshoda není nikdy zločinem. Vyzýváme k okamžitému osvobození,“ uvedl prezident na Twitteru.

Odsouzení Navalného v úterý kritizovaly také Litva a Lotyšsko, které vybídly Evropskou unii, aby uvalila na Rusko sankce. „Dialog mezi Evropskou unií a Ruskem je nyní možný jen jazykem sankcí,“ uvedl litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Pokud se k sankcím EU neuchýlí, Litva podle něj zváží uvalení „vlastních národních sankcí“.

K Landsbergisově výzvě se připojil i šéf lotyšské diplomacie Edgars Rinkévičs. „EU musí uvalit sankce, Rada Evropy musí jednat, protože toto je porušení rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva,“ uvedl na Twitteru. Odsouzení Navalného označil za „odpudivý cynismus“.

Petříček: Proces byl vykonstruovaný

Ke státům požadujícím okamžité propuštění Navalného se přidalo i Česko. Jde o vykonstruovaný proces, uvedl večer na Twitteru šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD). Rozsudek moskevského soudu měl podle ministra zahraničí jasnou motivaci – umlčet opozici. EU by se podle něho měla znovu vrátit k tématu sankcí vůči Rusku.

O víkendu ministr také odsoudil zásah ruských bezpečnostních složek při demonstracích za osvobození Navalného a uvedl, že násilným potlačováním opozice a svobody slova Moskva porušuje své závazky o dodržování lidských práv.

Navalnyj i investigativní novináři uvádějí, že za otravou je FSB

Navalnyj se v Berlíně od loňského srpna léčil z otravy látkou ze skupiny novičok. Tuto otravu potvrdily západní laboratoře i Organizace pro zákaz chemických zbraní, ale Moskva ji popírá. Stejně tak odmítá opozičníkova tvrzení, že jeho likvidaci nařídil přímo Putin a že se ho pokusilo odstranit komando tajné služby FSB. O tom, že za otravou je FSB, informoval i mezinárodní tým investigativních novinářů, podle kterého se jeden z agentů Navalnému nedopatřením přiznal

Proti uvěznění Navalného se v Rusku zdvihla vlna nevole. Navzdory úředním zákazům a policejním hrozbám minulou neděli a předminulou sobotu desetitisíce Rusů vyšly do ulic desítek měst s požadavkem, aby kritik Kremlu byl osvobozen.

Policie pozatýkala podle médií rekordní počty lidí – tuto neděli více než pět tisíc sedm set padesát lidí a víkend předtím přes tři tisíce. Proti uvěznění Navalného a mnohdy brutálním zásahům proti demonstrantům protestuje Západ, který hrozí Rusku dalšími sankcemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 18 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...