NATO se obává, že si Rusko připravuje záminku k invazi. Moskva je na vpád připravena, řekl Biden

Nahrávám video

Spojené státy už od Ruska dostaly reakci na svoje návrhy, které se týkají vyjednávání o bezpečnostní situaci kolem Ukrajiny a v Evropě. Moskva a Kyjev se vzájemně obvinily z provokací a porušování dohod. Ministři obrany zemí NATO se shodli na bezvýhradné podpoře Ukrajiny, uvedl generální tajemník Jens Stoltenberg. Ten dále vyjádřil obavu, že si Rusko snaží zprávami o útocích ukrajinské armády v Donbasu vytvořit záminku k nové invazi na Ukrajinu. Americký prezident Joe Biden řekl, že nebezpečí ruského útoku je velmi vysoké. Vše podle něj nasvědčuje tomu, že Rusko je připraveno na další území sousední země vpadnout.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Trváme na tom, že dveře NATO zůstávají otevřené a je na každém kandidátském státě, aby se rozhodl, zda se chce připojit, nebo ne. Nikdo jiný o tom rozhodovat nemůže. Je to zásadní pro transatlantickou bezpečnost,“ zdůraznil Stoltenberg po zasedání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance. Spojenci v NATO dle tajemníka zopakovali bezvýhradnou podporu zachování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny.

Rusko se od USA a Severoatlantické aliance mimo jiné domáhalo ujištění, že se NATO nebude dále rozšiřovat – a především nepřijme Ukrajinu do svých řad – a že Aliance vrátí své jednotky do stavu před rokem 1997, tedy že žádné americké nebo západoevropské jednotky ani zbraňové systémy nebudou v zemích přijatých poté. USA a NATO oba požadavky označily za nepřijatelné, nicméně podle materiálů, které zveřejnil španělský list El País, navrhly Kremlu jednání o odzbrojování a opatřeních na posílení vzájemné důvěry.

Nahrávám video

Moskva podle kopie dopisu citovaného ruskými agenturami opakuje svoje požadavky na stažení sil Severoatlantické aliance ze střední a východní Evropy a znovu chce záruky toho, že Ukrajině nebude umožněno vstoupit do NATO. Pokud nedostane závazné záruky, hrozí Rusko opatřeními „vojensko-technického charakteru“.

Dokument, předaný americkému velvyslanci Johnu Sullivanovi, vyjadřuje podle ruských médií politování, že Washington neodpověděl „konstruktivně“ na ruský návrh dohody z konce loňského roku.

Podle Moskvy je politováníhodné, že se USA nezřekly dalšího rozšiřování NATO, ani se nezaručily, že Ukrajina a Gruzie nebudou přijaty do aliance, ani nepřistoupily na návrat vojenských možností a alianční infrastruktury do stavu roku 1997, kdy Rusko a NATO podepsaly základní úmluvu o spolupráci. Česko se členskou zemí aliance stalo v roce 1999 společně s Polskem a Maďarskem, Slovensko je členem NATO od roku 2004.

Lavrov: Naši odpověď zveřejníme

Lavrov již dříve řekl, že ruská odpověď bude zveřejněna. „Soudíme, že je naprosto nezbytné, aby zainteresovaní členové občanských společností našich zemí měli představu, co se děje, jaká stanoviska zastává každá strana. Protože jinak, kdyby to zůstalo v tajnosti, čemuž dávají přednost naši kolegové z Washingtonu a Bruselu, se veřejné mínění zahltí lží a propagandou, která nyní zaplňuje informační prostor při popisu toho, co se děje v Evropě, na hranicích Ruska a Ukrajiny,“ prohlásil. 

Ukončení eskalace nezávisí na Rusku, napětí nezvyšovala Moskva, tvrdil Lavrov na tiskové konferenci s italským ministrem zahraničí Luigim Di Maioem. Situaci přitom vyostřilo shromažďování až 150 tisíc ruských vojáků s veškerou technikou kolem Ukrajiny i na okupovaném Krymu, které začalo již na jaře 2021 a zesílilo na přelomu s letošním rokem.

Lavrov také uvedl, že neví, zda napětí okolo Ukrajiny poleví 20. února. K tomuto datu nicméně přislíbil ukončení společného vojenského cvičení Ruska a Běloruska. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se nyní neuvažuje o tom, že by ruská vojska v Bělorusku po skončení cvičení zůstala. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v této souvislosti odmítl možnost stálých ruských základen v zemi.

O dalším působení ruských vojsk v Bělorusku a plánech budoucích společných armádních cvičení bude Lukašenko v pátek jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, informuje běloruská státní agentura BelTA.

NATO má obavy, že si Rusko vytváří záminku k útoku

Severoatlantická aliance se obává, že si Rusko snaží čtvrtečními zprávami o údajných útocích ukrajinské armády v Donbasu vytvořit záminku k invazi na Ukrajinu. Po jednání aliančních ministrů obrany to řekl tajemník Stoltenberg. Je o tom přesvědčen i americký prezident Joe Biden. Vše podle něj nasvědčuje tomu, že Rusko je připraveno do sousední země vpadnout a využít operací pod falešnou vlajkou. K varování se přidal i americký ministr obrany Lloyd Austin. V Bruselu řekl, že Rusko přemisťuje svoje vojska stále blíže k ukrajinské hranici a do pohraničí rovněž přilétá více jeho bojových letounů. Ruská armáda podle něj rovněž navyšuje zásoby krve, která by mohla být podávána vojákům zraněným při bojových operacích. 

Moskva obvinila Kyjev ze sílících provokací na frontě v Donbasu se silami, které jsou  koordinovány s Ruskem. Tvrdila, že je ukrajinská armáda ostřeluje minomety, čímž porušuje mírové dohody.

Ukrajinská armáda naopak obvinila z porušování příměří ruské a separatistické ozbrojence, na jejichž palbu podle svého vyjádření neodpověděla. Ruské síly podle ukrajinské armády zasáhly i školku v Luhanské oblasti pod kontrolou Kyjeva, ale nikdo nebyl zraněn. „Nehledě na skutečnost, že naše pozice byly ostřelovány zakázanými zbraněmi, včetně děl ráže 122 milimetrů, ukrajinští vojáci nezahájili odvetnou palbu,“ sdělil Reuters tiskový orgán ukrajinské armády.

Britský premiér Boris Johnson označil útok na školku v Luhanské oblasti za operaci pod falešnou vlajkou. Podle Johnsona měla tato operace „diskreditovat Ukrajince“. „Velmi se obáváme, že v příštích několika dnech něčeho takového uvidíme víc,“ citovala britského premiéra agentura PA.

Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zaznamenali mnohanásobné incidenty s ostřelováním na frontové linii, uvedla agentura s odvoláním na nejmenovaného diplomata.

Video ze stahování vojsk

Ruské ministerstvo obrany ráno zveřejnilo video, které podle něj dokazuje další stahování ruských vojáků a techniky ze západu země zpět na základny po ukončení vojenských cvičení. Informovala o tom agentura RIA Novosti s odvoláním na ministerstvo. Další jednotky podle armády opouštějí okupovaný Krym.

Satelitní snímky ukazují, že Rusko sice stáhlo část vojenského vybavení z blízkosti Ukrajiny, ale že další technika dorazila a Rusko má stále mnoho sil a vybavení poblíž sousední země, napsala agentura Reuters s odvoláním na americkou společnost Maxar Technologies, která týdny sleduje koncentraci ruských sil. Agentura dodala, že nebyla schopna tato tvrzení nezávisle ověřit.

Rusko u hranic s Ukrajinou shromáždilo podle západních odhadů více než 150 tisíc vojáků. Západ se obává, že nový ruský vojenský výpad na Ukrajinu může přijít v podstatě kdykoliv. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a rozpoutalo válku v Donbasu, ale popírá, že by proti svému sousedovi chystalo nový útok.

Rusko dříve v tomto týdnu ohlásilo, že stahuje některé jednotky zpět k jejich posádkám. Kyjev ale ve středu uvedl, že stahování ruských sil nepozoruje. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena vidí Spojené státy naopak pohyb ruských jednotek směrem k ukrajinské hranici, nikoliv pryč od ní.

Trussová: Putin může krizi protahovat měsíce

Vladimir Putin by mohl ukrajinskou krizi protahovat celé měsíce, aby zpochybnil jednotu Západu, napsala v deníku The Daily Telegraph britská ministryně zahraničí Liz Trussová: „Nesmíme si dělat iluze. Rusko by to mohlo protahovat ještě déle, a bezostyšně tak strávit další týdny, ne-li měsíce, rozvracením Ukrajiny a zpochybňováním jednoty Západu.“ I ona se domnívá, že si Kreml se snaží vytvořit záminku k invazi.

Náměstek britského ministra obrany James Heappey prohlásil, že Západ vstupuje do nového období soupeření s Ruskem, které může trvat déle než jednu generaci. Zdůraznil, že Moskva nechala přes řeku Pripjať u bělorusko-ukrajinských hranic postavit mosty.

Náměstek navzdory tomu oznámil, že Británie dokončila svá vojenská cvičení na Ukrajině a jediní zbývající britští vojáci v zemi mají chránit velvyslankyni. Británie Kyjevu dodala obranné zbraně a výcvikový personál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...