NATO má vést „zaříkávač Trumpa“. Rutte je zdatný vyjednavač

Nahrávám video

Jense Stoltenberga s největší pravděpodobností vystřídá v čele NATO nejdéle sloužící nizozemský premiér Mark Rutte. Ten si už zajistil podporu všech 32 členů Aliance včetně dlouho vzdorujícího Maďarska. Rutte je věrným spojencem Kyjeva a kromě pomoci Ukrajině usiluje o zvyšování evropských výdajů na obranu. V Nizozemsku říkají Ruttemu „teflonový Mark“, přízeň lidí si získal skromností i svými vyjednávacími schopnostmi. Společnou řeč dokázal najít i s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem.

Funkci by měl Rutte převzít letos 1. října. Post šéfa NATO přitom nebyl jeho vysněnou prací. „Nejdříve jsem o ni neusiloval, ale se vším, co se stalo na Ukrajině, a nestabilitou ve světě, někteří lidé začali říkat, že bych to mohl dělat. Pomyslel jsem si, že to je něco, co nemůžu jen tak přehlížet,“ vysvětluje končící nizozemský premiér.

Podporu rychle získal od klíčových spojenců, jako jsou Spojené státy, Francie nebo Velká Británie. Rumunský prezident Klaus Iohannis kandidaturu vzdal a Rutte zůstal jediným vážným adeptem.

Na svou stranu získal po měsících tvrdého odporu i Maďarsko, které v minulosti ostře kritizoval za nedodržování demokratických principů. „Maďarsko je připraveno podpořit premiéra Rutteho na post generálního tajemníka NATO. Ujistil mě, že jeho cílem bude jednat se všemi spojenci se stejnou mírou pochopení a respektu,“ prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán.

Maďarskou podporu získal za slib, že Budapešť nebude muset na Ukrajinu poslat své vojáky ani finance. Proti Ruttemu se původně stavělo rovněž Slovensko a Rumunsko. „Slovensko nebylo nikdy tak vyhraněné, tvrdilo, že by uvítalo kandidáta z východní Evropy. Do té doby, dokud kandidoval rumunský prezident Iohannis, s podporou Rutteho váhalo,“ říká velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.

Rutte patří k nejhlasitějším zastáncům Kyjeva, kterému neváhal třeba přislíbit tolik potřebné stíhačky F-16. Funkce by se měl chopit na podzim před další tuhou zimou, kdy Kyjev bude zřejmě znovu hledat oporu, protože Rusko vytrvale útočí na ukrajinskou infrastrukturu.

Kromě podpory Ukrajiny považuje Rutte za klíčové, aby se v Evropě dál zvyšovaly výdaje na obranu. „Naštěstí většina zemí je na dvou procentech, ale je to těsné, vzhledem k současné situaci ve světě a nebezpečím, která existují,“ konstatoval Rutte.

Dobré vztahy s Trumpem

Nízké výdaje spojenců na obranu dlouhodobě kritizuje americký exprezident a opětovný republikánský kandidát Donald Trump, který zpochybňoval i důležitost Aliance. Řada spojenců se nyní obává, co by jeho vítězství znamenalo pro pomoc Ukrajině.

Právě Rutte, kterému se přezdívá „zaříkávač Trumpa“, s ním ale dokázal v minulosti najít společnou řeč. „Během posledních let jsme se stali přáteli a vedli jsme spolu mnoho dobrých konverzací,“ prohlásil v roce 2019 tehdejší americký prezident.

Za nejtěžší úkol generálního tajemníka považuje Landovský právě zachování transatlantických vztahů. „Udržet Američany v Evropě patří k tomu úplně základnímu,“ konstatoval velvyslanec.

Rutte má pověst dobrého vyjednavače a doma dostal přezdívku „teflonový Mark“.

„Vyjednávání, a to zejména na úrovni hlav států a vlád, je úplně klíčovou vlastností, a pak pevná vůle při dosahování spojenecké jednoty. Jsou to opravdu tisíce a tisíce hodin zasedání Severoatlantické rady, kterých se generální tajemník účastní, a to vyžaduje velkou vytrvalost a odolnost,“ podotkl Landovský.

Během politické kariéry dokázal Rutte přežít i velké politické otřesy. Voliče si získal svojí skromností. Za prací vyráží někdy na kole, jako dobrovolník vyučuje na střední škole, používá tlačítkový mobil a stále bydlí v bytě, který si pořídil už jako student.

Vysoko nastavená laťka

Vedle mnoha jiných čeká Rutteho po tříměsíční pauze jeden mimořádný úkol, a to navázat na odkaz Stoltenberga. Dosluhující generální tajemník provedl NATO turbulentní dekádou.

Jeho stoický, ale přesvědčivý styl vnášel stabilitu i do tak dramatických situací, jakými bylo stahovávání spojeneckých sil z Afghánistánu či zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. I proto byl jeho mandát prodlužován celkem čtyřikrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...