Mezinárodní osvětimský výbor prohlásil, že je „zděšen“ projevem maďarského premiéra Viktora Orbána o „nesmíšené maďarské rase“, a vyzval Evropskou unii, aby se distancovala „od takových rasistických náznaků“, uvedla agentura AFP. Již dříve Orbána kritizovala federace maďarských židovských obcí či maďarská opozice a kvůli výrokům ho dokonce opustila jeho dlouholetá poradkyně.
Maďarská vláda se prostřednictvím svého mluvčího ohradila proti „nesprávné interpretaci“ premiérových výroků „lidmi, kteří zjevně nechápou rozdíl mezi smíšením různých etnických skupin v židovsko-křesťanské společnosti a míšením národů různých civilizací“.
Nicméně dlouholetá Orbánova poradkyně, socioložka Zsuzsa Hegedüsová, podle maďarských médií odstoupila a v dopise kritizovala „hanebný postoj“ a „čistě nacistický text hodný (Josepha) Goebbelse“, v narážce na šéfa nacistické propagandy.
Orbánův projev je „hloupý a nebezpečný“ a přeživším holocaustu připomíná „temné časy jejich vlastního vyloučení a pronásledování“, zareagoval místopředseda osvětimského výboru Christoph Heubner. Vyzval rakouského kancléře Karla Nehammera, který ve čtvrtek bude Orbánovým hostitelem ve Vídni, aby vystoupil jménem EU. Podle Heubnera je třeba „přimět svět, aby pochopil, že pan Orbán nemá budoucnost v Evropě“, jejíž hodnoty „vědomě popírá“.
„Nechceme být míšenci“
Orbán v sobotním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije početná maďarská menšina, znovu odmítl „multietnickou“ společnost. „Nechceme být míšenci“, smíšenými s „Neevropany“, řekl. Tvrdil také, že země, kde spolu žijí evropské a mimoevropské národy, „už nejsou národy, ale konglomeráty národů“.
Orbán i v minulosti pronesl podobné poznámky, ale tehdy se vyvaroval výrazu „rasa“.
Premiér také pronesl narážku na nacistické plynové komory, když kritizoval plán Evropské komise snížit evropskou poptávku po plynu o patnáct procent. „Nechápu, jak k tomu mohou členské státy donutit, ačkoli v této oblasti existuje německé know-how, jak ukázala minulost,“ uvedl.
Proti tomu se postavila i maďarská židovská komunita. „Na naší planetě žije mnoho různých druhů. Ale na této Zemi žije pouze jeden druh, který (chodí) na dvou nohách, pracuje, mluví a někdy i přemýšlí: Homo sapiens sapiens. Tato rasa je jedna a nedělitelná,“ uvedl maďarský vrchní rabín Róbert Frölich. Rumunský ministr zahraničí Bogdan Aurescu zase odsoudil Orbánovy „nápady“ jako „nepřijatelné“.
Mezinárodní osvětimský výbor založili v roce 1952 přeživší holocaustu, zastoupeno je v něm podle internetové encyklopedie devatenáct zemí, včetně Česka a Slovenska. Nacisté během holocaustu za druhé světové války systematicky vyhladili kromě milionů dalších také více než půl milionu maďarských Židů. V současnosti žije v Maďarsku asi 75 tisíc až 100 tisíc Židů, většinou v Budapešti.
Kritika Česka a Slovenska
Maďarská vláda se ohlasům diví. Má je za přehnané. Orbán se hájí tím, že antisemitismus nemá v jeho politice místo. Podle ředitelky pro výzkum z Asociace pro mezinárodní otázky Pavlíny Janebové Orbán věděl, že jeho projev vyvolá v Evropě kritiku. „Je nesmírně zkušeným politikem, který se na maďarské scéně pohybuje už více než 30 let, a je velice dobrým řečníkem,“ uvedla. „Muselo mu být jasné, že jeho řeč s tímto obsahem vyvolá pozornost,“ podotkla s tím, že však špatně odhadl, jak závažná kritika bude a „že dosáhne do jeho nejbližšího okolí a spojenců.“
Podle ní je jasné i z minulosti, že se Orbán nebojí šokovat a provokovat. „Už před osmi lety pronesl projev, ve kterém přiznal úsilí vést Maďarsko k neliberální demokracii,“ podotkla a dodala, že současný projev mimo některé kontroverzní pasáže obsahově nevybočuje z ideologie nebo pozice, kterou vlády Viktora Orbána dlouhodobě zastávají vůči migraci, tedy naprosto jednoznačně odmítavý postoj. Dodala, že jeho cílem je v poslední době zejména provokovat a vířit evropské diskuze.
Kontroverzních bodů ale bylo v sobotním projevu více. Vedle migrace a zpochybnění smyslu protiruských sankcí se Orbán opřel i do Česka a Slovenska, které viní z přílišného příklonu k Západu. Podle komentátorů jde tak o další znak rozmělňování skupiny V4. Podle Janebové zde vztahy značně ochladly zejména od ruské invaze na Ukrajinu, a to „v důsledku vlažného přístupu, zejména neochoty se angažovat v pomoci Ukrajině.“
„On se rozhodl, že půjde svou vlastní cestou, která už není jen protibruselská, ale tentokrát už jako by zaútočil na potřeby a jistoty svých partnerů,“ podotýká také komentátorka SME Zuzana Kepplová. Slábnoucí pouto skupiny je nepřímo znát i na Slovensku, které od července převzalo vedení visegrádské čtyřky právě od Maďarska. Zatímco dříve pořádalo už od začátku jednání, summity či konference, letos s podobnými akcemi – alespoň na nejvyšší úrovni – zatím vyčkává.
Maďarsko od zbytku Unie vzdalují i výroky o konspiracích kolem George Sorose nebo zákony o sexuálních menšinách. Evropská komise je má za diskriminační. To ale Budapešť silně popírá.
Podle Janebové trpělivost států Evropské unie s Maďarskem postupně ubývá od roku 2010, kdy se Orbán podruhé stal premiérem. „Během té zhruba dekády v souvislosti s porušováním hodnot EU, porušováním zásad právního státu,“ podotkla a zmínila některá řízení, která vede Evropská komise vůči Maďarsku. „Otázkou ale je, jestli se najde politická vůle na to dovést tyto procesy až k nějakým sankcím, které by Orbánův režim poškodily,“ dodává.
