Na Slovensku vede žebříček preferencí Smer-SD, OĽaNO je na hranici vstupu do sněmovny

Smer-SD bývalého trojnásobného slovenského premiéra Roberta Fica nadále těsně vede v žebříčku preferencí politických stran před zářijovými předčasnými parlamentními volbami. Kolem pětiprocentní hranice, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro vstup do sněmovny, se pohybuje hned několik stran a hnutí, například nyní nejsilnější parlamentní formace Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Vyplývá to z květnového průzkumu veřejného mínění agentury Focus pro televizi Markíza.

Preference Smeru-SD, který po porážce v posledních volbách z konce února 2020 odešel do opozice, dosáhly osmnácti procent. Smer-SD na rozdíl od předchozího kabinetu Eduarda Hegera i nynější úřednické vlády například odmítá vojenskou pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi. Největší popularitu Smeru-SD ze všech stran a hnutí potvrdily už dřívější sondáže jiných agentur.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v nejnovějším rozhovoru s bruselským webem Politico varovala, že nové politické uspořádání po blížících se volbách by mohlo ohrozit pokračování slovenské podpory Ukrajině.

Na druhém místě v sondáží Focusu skončila s podporou 17,4 procenta strana Hlas – sociálna demokracia (Hlas-SD), kterou po odchodu ze Smeru-SD v roce 2020 založil někdejší premiér Peter Pellegrini. Hlas-SD ještě loni žebříčku popularity politických stran vévodil. Pellegrini se v minulosti opakovaně částečně vymezil vůči Smeru-SD, když například řekl, že si neumí představit, že by seděl v jedné vládě s Ficem.

Téměř dvouciferné preference dosáhlo hnutí Republika

Třetí místo v žebříčku preferencí se ziskem 12,5 procenta udrželo hnutí Progresívne Slovensko (PS), z jehož řad vzešla nynější slovenská prezidentka. PS v posledních parlamentních zůstalo těsně před branami parlamentu. O hlasy voličů se tehdy ucházelo se stranou Spolu; pro dvoučlennou koalici platil ale sedmiprocentní volební práh, k jehož zdolání PS/Spolu chybělo necelých tisíc hlasů.

Téměř dvouciferného zisku dosáhlo v průzkumu hnutí Republika, které stejně jako Smer-SD vystupuje proti dodávkám zbraní na Ukrajinu a kritizuje protiruské sankce. Do Republiky dříve přestoupili někteří bývalí představitelé a poslanci krajně pravicové strany Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko.

Do sněmovny by se podle průzkumu dostalo i hnutí Sme rodina nynějšího šéfa sněmovny Borise Kollára s preferencemi 6,6 procenta.

Pět stran u hranice vstupu do sněmovny

Kolem pětiprocentní hranice se v nynější sondáži pohybuje pět stran a hnutí. Mezi nimi i současná nejsilnější parlamentní formace Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) expremiéra Igora Matoviče, která v roce 2020 volby přesvědčivě vyhrála se ziskem 25 procent hlasů.

Blízko ke vstupu do sněmovny má s preferencemi 4,7 procenta neparlamentní Slovenská národná strana, která v letech 2016 až 2020 byla součástí vládní koalice se Smerom-SD a jejíž předseda Andrej Danko se netají svými proruskými názory. Naopak se nadále nedaří straně Demokraté, do které letos v březnu přestoupil z OĽaNO někdejší premiér Heger, jehož kabinet v květnu vystřídala úřednická vláda. Jejich preference dosáhly 3,2 procenta.

Agentura Focus uskutečnila průzkum na konci května a oslovila 1012 respondentů starších osmnácti let, kteří odpovídají složení dospělé populace na Slovensku. Parlamentní volby v zemi budou 30. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...