Na protiimigrační demonstraci v Londýně přišlo přes sto tisíc lidí

Nahrávám video
Události: Demonstrace v Londýně
Zdroj: ČT24

V Londýně se přibližně 110 tisíc lidí zúčastnilo protiimigrační demonstrace s názvem Unite the Kingdom (Spojme Království) organizované krajně pravicovým aktivistou Tommym Robinsonem. Informovala metropolitní policie na sociální síti X. Protestující vyjádřili také svou nespokojenost se současnou labouristickou vládou a premiérem Keirem Starmerem. V reakci na akci svolali protirasističtí aktivisté vlastní demonstraci. Policie zasahovala při drobných potyčkách.

Robinson, vlastním jménem Stephen Yaxley-Lennon, na síti X uvedl, že začala revoluce, a sdílel video, ve kterém tvrdí, že jím svolaný protest je největší v historii Británie. Podle nejnovějších policejních odhadů citovaných britskými médii a AFP se pochodu účastnilo přibližně 110 tisíc lidí. Server The Guardian dříve informoval, že se očekávala přítomnost nižších desítek tisíc lidí, a upozornil, že je složité určit přesný počet účastníků.

Protestující nesli britské a anglické vlajky a transparenty s hesly jako „zastavte lodě“ a „pošlete je domů“, které odkazují na rostoucí počet migrantů přeplouvajících Lamanšský průliv. Prošli centrem Londýna přes třídu Whitehall na náměstí Trafalgar Square, kde na pódiu vystoupili hosté z Británie i dalších zemí. Mezi řečníky vystupoval jako moderátor sám Robinson. Ten celou akci přenášel v živém přenosu na sociální síti X, přítomným demonstrantům řekl, že jsou součástí tsunami vlastenectví, která se žene přes celou zemi.

Mezi hosty mimo jiné promluvil europoslanec českého původu Petr Bystroň z německé strany Alternativa pro Německo (AfD), který řekl, že Británie může zastavit migraci stejně, jako před stovkami let zastavila invazi španělského námořnictva. AfD podle něj vyhraje všechny nadcházející německé volby a udělá Německo opět silným.

Přes videohovor se připojil i americký miliardář Elon Musk oblečený v tričku s vyobrazením sledujícího lidského oka a nápisem „What Would Orwell Think“. Musk se přihlásil k britskému původu svých předků a uvedl, že sleduje zkázu Británie, která začala jako pomalý úpadek, ale nyní nabrala na rychlosti. Stanici BBC obvinil, že je nástrojem zkázy Británie, a levici z toho, že dováží migranty, aby ji volili.

Na pódiu promluvili také francouzský krajně pravicový politik Éric Zemmour, britská kontroverzní moderátorka Kate Hopkinsová, rumunský krajně pravicový politik George Simion. Účastníci také uctili památku amerického aktivisty Charlieho Kirka, který zemřel po středečním atentátu na univerzitě v Utahu.

Střety s policií

Podle londýnské metropolitní policie byla účast příliš velká, aby se demonstranti vešli na třídu Whitehall. Někteří účastníci akce proto opustili plánovanou trasu, odbočili na Victoria Embankment a snažili se dostat na Whitehall z různých směrů.

Policisté se je pokusili zastavit a někteří z protestujících na ně házeli lahve, světlice a jiné předměty. Šestadvacet strážců zákona utrpělo zranění, z toho čtyři vážná, napsala agentura Reuters s odvoláním na policii. Zatčeno bylo 25 lidí a podle policie „jde jen o začátek“, protože se pracuje na identifikaci výtržníků. „V následujících dnech a týdnech mohou očekávat razantní akci ze strany policie,“ vzkázal její zástupce Matt Twist.

Podle serveru televize Sky News proti Robinsonovu shromáždění protestovali zástupci protirasistických organizací s akcí March against Fascism (Pochod proti fašismu). S hesly jako „rozmanitá Británie“ nebo „zastavte krajní pravici“ jich na protestní pochod vyrazilo přibližně pět tisíc včetně několika britských poslankyň. Podle zpravodajky ČT Kataríny Sedláčkové policie mezi oběma pochody vybudovala bariéru, aby se nestřetly.

Nahrávám video
Studio ČT24: Zpravodajka ČT Katarína Sedláčková k demonstracím v Londýně
Zdroj: ČT24

Policie na síti X informovala, že někteří účastníci Robinsonova protestu se na třídě Whitehall pokusili proniknout za bariéry oddělující obě demonstrace. Policisté dav zatlačili zpět. Velitelka policejní operace Clair Haynesová podle Reuters dříve uvedla, že kvůli protestům nasadí do ulic více než 1600 strážníků.

„Budeme k nim přistupovat stejně jako k jakýmkoliv jiným protestům. Zajistíme, aby lidé mohli uplatňovat svá zákonná práva, ale budeme rázně zasahovat v případě incidentů nebo přestupků,“ sdělila před tím Haynesová Reuters.

Tommy Robinson podle Sedláčkové už roky organizuje lidi, kteří se například obávají nárůstu islámu ve Velké Británii. Doplnila, že právě proto policie oslovila muslimskou komunitu, aby se její členové v sobotu nebáli vycházet do centra Londýna.

Demonstrace se konala v době, kdy je Velká Británie podle agentury AP hluboce rozdělená v otázce nelegální migrace. Letos v létě se před hotely, kde jsou ubytováni žadatelé o azyl, odehrávaly četné protiimigrační protesty poté, co policie kvůli sexuálnímu napadení čtrnáctileté dívky zatkla etiopského muže. Některé z těchto demonstrací přerostly v násilnosti a vedly k zatčením.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...