Na letištích je horko. Personál stávkuje, cestující neodletí a odbavování vázne

Nahrávám video

Letecká doprava v Evropě letos vystavuje cestující mnoha horkým chvilkám. Zaměstnanci některých aerolinií a letišť stávkují a budou v tom pokračovat i přes léto, leckde pak chybí dostatek personálu po předchozích covidových propouštěních. A tak se ruší tisíce spojů nebo třeba kolabuje výdej zavazadel.

Nejnovější nepříznivá zpráva přišla z Francie. Aerolinky budou muset v sobotu kvůli stávce na pařížském letišti Charlese de Gaulla zrušit až dvacet procent letů, uvedl úřad pro civilní letectví. Pokračuje totiž stávka letištních pracovníků za vyšší mzdy. A vyloučeno není ani její nedělní pokračování. 

Na tomto letišti už přitom v pátek zažili situaci, kdy odboráři z pozemního personálu protestovali před letištěm, zatímco zástupy cestujích uvázly uvnitř.

Podle francouzského úřadu pro civilní letectví bylo v pátek kvůli stávce zrušeno 17 procent letů plánovaných z pařížských letišť Charlese de Gaullea a Orly v době od 07:00 do 14:00 hodin. Pařížský letištní úřad zároveň varoval před možnými průtahy na vstupech do terminálů i při odbavování a bezpečnostních i celních kontrolách. 

Odborový svaz CGT pak vyzval k další stávce na 9. a 10. července, kdy ve Francii začínají letní školní prázdniny.

Vysoká inflace nutí zaměstnance k protestům

Pracovník pařížského letiště a zástupce odborů CGT Loris Foreman zdůvodňuje stávky nutností reagovat na vysokou inflaci. Ve Francii přitom v červnu dosáhla 6,5 procenta, což je zdejší rekord, ale v rámci Evropské unie je jedna z nejnižších. Například v Česku činila v květnu meziroční inflace 16 procent a všeobecně se očekává její další růst.  

Foreman pracuje na letišti osm let. Dříve s penězi podle svých slov pohodlně vyšel. Nyní shání potraviny ve výprodejích. Odložil opravu střechy a koncem měsíce nemá na plnou nádrž. „Víme, že si bereme cestující jako rukojmí, ale musíme udělat něco, aby nás slyšeli. To jde jedině stávkou,“ zdůrazňuje. 

Zaměstnanci během covidu přistoupili na nižší mzdy, aby si práci zachovali. Navzdory tomu mnoho z nich o místo přišlo. Nyní letiště běží už na 95 procent předcovidové kapacity a není, kdo by jejich práci zastal.

„Jsme v situaci, kdy nejsme schopní se o cestující postarat, kdy si kolegové ani nemohou dát nutnou pauzu, což je šílené,“ uvedl tajemník letištních odborů FO Fabrice Criquet. 

Do francouzského sporu se vkládá vláda. Série stávek ale má pokračovat. „Dohodli jsme se s různými sektory letecké dopravy na zrušení deseti procent letů, aby zbývajících devadesát procent mohlo odletět,“ řekla mluvčí francouzské vlády Olivie Gregoirová. 

Na německých letištích spoléhají na pomoc Turků

Rušení letů už dřív podobně jako Paříž zasáhlo letiště v Londýně (kde navíc nedávno zkolaboval i výdej zavazadel), Amsterodamu, Římě nebo Frankfurtu. Nervydrásající chvíle zažili cestující minulý týden i na více letištích v Německu. 

Spolková vláda chce nedostatek zaměstnanců, který vede k chaosu při odbavování, krátkodobě vyřešit pracovníky ze zahraničí, především těmi z Turecka. Dlouhodobou nápravu pak vidí ve zvýšení atraktivity sektoru pozemních pracovníků.

Když to nedávno novinářům oznamovali ministři dopravy, práce a sociálních věcí a vnitra Volker Wissing, Hubertus Heil a Nancy Faeserová neskrývali rozladění z toho, že si společnosti z letecké branže včas nezajistily dostatek personálu, ačkoli za pandemie dlouhodobě spoléhaly na finanční podporu státu. 

Vypadl systém pro odbavování. Nespokojeny jsou i některé posádky letadel

A aby toho nebylo dost, řada letišť po celém světě, například v Londýně, Budapešti či v Sydney, v pátek hlásila výpadek systému pro odbavení cestujících. Například na pražském letišti trval částečný výpadek asi tři a půl hodiny.

Stávkový kalendář se nyní kříží s nejrušnějšími měsíci roku. Spokojené nejsou ani posádky nízkonákladových leteckých společností. Ty z firem Ryanair a Easy Jet stávkují v Belgii, Itálii a Portugalsku a také ve Španělsku. Zde jsou zatím zasažena dvě procenta letů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...