„Myslím, že tam půjde.“ Biden tuší Putinovu invazi na Ukrajinu. Velkou válku nečeká

Joe Biden na konferenci rok od nástupu do funkce hájil svou vládu a kritizoval zarputilost republikánů odmítajících jeho návrhy. Hovořil o roce výzev i obrovském pokroku. Zmínil zvýšení proočkovanosti proti covidu-19. Zdůraznil, že za jeho vlády bylo vytvořeno šest milionů nových pracovních míst, nezaměstnanost a chudoba se snížily, zatímco mzdy vzrostly. Zároveň přislíbil, že zemi nečekají další lockdowny. Věnoval se i dění mezi Ruskem a Ukrajinou.

Biden si myslí, že Rusko invazi na Ukrajinu podnikne. „Musí něco udělat,“ vysvětlil s odkazem na prezidenta Vladimira Putina. Ten si však velkou válku podle něj nepřeje.

„Záleží na tom, co udělá. Jedna věc je, pokud to bude menší vpád a my se budeme dohadovat o tom, co dělat anebo nedělat. Ale pokud skutečně udělají to, co jsou schopni udělat se silami shromážděnými na hranicích, pokud dále napadnou Ukrajinu, bude to pro Rusko katastrofa,“ varoval.

Spojené státy připravily široký balík sankcí, které by mimo jiné odstřihly ruské banky od dolarů. Pro Moskvu to a další sankce budou „pohromou“, pohrozil Biden. „Takové sankce ještě neviděl.“

Za nejdůležitější považuje jednotu v NATO. Přiznal rozdíly v představách členských zemí, jak by měla vypadat reakce na různé scénáře vývoje.

Americký prezident nicméně pronesl vstřícná slova v případě dvou požadavků Kremlu, konkrétně v otázce možného vstupu Ukrajiny do NATO a rozmístění strategických zbraní Západem na ukrajinském území, upozornila agentura AFP. V první záležitosti Biden prohlásil, že je nepravděpodobné, aby se Ukrajina v blízké budoucnosti stala členem Aliance, byť ta v zásadě nezavírá dveře. V případě strategických zbraní lze podle něj najít řešení.

Domácí spory

Většina projevu se věnovala domácí politice. Opozičním republikánům vytkl, že se zajímají víc o „porážku prezidenta“ než o to, co mohou udělat pro Američany. „Řekněte mi jedinou věc, s níž souhlasí,“ rozhořčil se. Jejich zarputilost prý podcenil, zdůraznil ale, že jeho práce není u konce.

Vyzdvihl úspěchy své vlády. Spojené státy podle něj zažívají rekordní tvorbu pracovních míst a ekonomický růst. Slíbil vytvoření lepších pracovních míst a modernizaci americké infrastruktury. Zároveň uvedl, že si je vědom „frustrace a únavy v zemi“, což zdůvodnil covidem-19.

Spojené státy se podle Bidena učí, jak se adaptovat na pandemii, a zároveň se připravují na postpandemický svět. Prezident hovořil také o potřebě naočkovat dosud neočkované a rozšířit kapacity testování. V této souvislosti zmínil, že jeho administrativa mohla v otázce testování jednat rychleji. Zároveň uvedl, že varianta omikron není důvodem k panice a přislíbil, že se země nevrátí do lockdownu.

Nízká obliba

Bidenova obliba od nástupu do úřadu výrazně klesla, podle průzkumů je s jeho prací spokojeno pouze 42 procent Američanů. Obavy vyvolává inflace, spotřebitelské ceny ve Spojených státech rostou nejrychleji za 40 let. Prezident ve svém projevu vyzval americkou centrální banku, aby dělala pro zmírnění inflace víc.

Biden také nesplnil několik klíčových slibů. V Kongresu zatím neuspěl s plány na reformy volebního zákona a legislativním balíčkem pro sociální a klimatickou ochranu – ačkoli jeho demokraté mají těsnou většinu jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu. V horní komoře však může i menšina senátorů významnější legislativu blokovat.

V listopadových volbách do Kongresu by republikáni mohli získat zpět většinu v obou komorách, píše agentura DPA.

Na dotaz, zda toho nasliboval víc, než byl schopen splnit, šéf Bílého domu odpověděl, že nikoliv. Prezident míní, že jeho sociální balík nazvaný Build Back Better, není pohřbený a očekává, že se mu podaří prosadit rozsáhlé části legislativy. „Myslím, že můžeme balíček rozdělit, získat tolik, kolik teď můžeme, a vrátit se k tomu a bojovat o zbytek později,“ věří.

Ačkoliv jsou Spojené státy nyní podle Bidena v mnoha směrech méně rozdělené než dříve, „nejsou tak jednotné, jak by měly být“. Prezident zdůraznil, že svět nyní prochází důležitým historickým zlomovým bodem. „V nadcházejících deseti letech budeme svědky větších změn, než jsme viděli v posledních 15 letech,“ řekl. „Myslím, že uvidíte strašně moc změn. Otázkou je, jestli s tím dokážeme držet krok,“ pokračoval. Dodal, že bude těžké udržet demokratické instituce, ale odmítá se vzdát.

Nahrávám video
Události ČT: Biden rok ve funkci
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...