Muskova SpaceX tvrdí, že už nemůže platit internetové služby na Ukrajině, píše CNN

Nahrávám video

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska tvrdí, že už nemůže nadále platit internetové služby na Ukrajině, a žádá americký Pentagon, aby financování převzal. Informovala o tom stanice CNN na základě dokumentů, k nimž získala přístup, a informaci posléze potvrdil Musk na Twitteru. Ukrajina podle CNN obdržela odhadem dvacet tisíc terminálů potřebných pro fungování připojení k satelitní síti Starlink. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v reakci na zprávu stanice napsal, že Ukrajina se bude snažit zajistit pokračování služby.

Musk bezprostředně po začátku invaze zpřístupnil Ukrajině satelitní internetovou službu Starlink, která se ukázala být užitečná nejen pro běžné občany postižené výpadky klasických komunikačních sítí, ale také pro akceschopnost ukrajinské armády.

Zakladatel SpaceX Musk v pátek na Twitteru napsal, že „operace stála společnost 80 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun) a do konce roku přesáhne sto milionů dolarů (2,5 miliardy korun)“.

Podle CNN ovšem SpaceX nedávno varovala americké ministerstvo obrany, že může přestat financovat tuto službu na Ukrajině, pokud americká armáda nebude měsíčně přispívat desítkami milionů dolarů.

Firma v dopise minulý měsíc Pentagon požádala, aby převzal financování ukrajinského vládního a vojenského využívání služby Starlink, což podle SpaceX bude stát přes 120 milionů dolarů po zbytek roku a v příštích dvanácti měsících by mohlo přijít na 400 milionů dolarů, píše zpravodajská stanice. „Nejsme schopni Ukrajině nadále darovat terminály nebo financovat ty existující po neomezenou dobu,“ napsal v dopise jeden z ředitelů firmy.

Mezi dokumenty zaslanými firmou SpaceX Pentagonu je i dosud nezveřejněná přímá žádost o dalších téměř osm tisíc terminálů Starlink, kterou Muskovi v červenci zaslal náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj, píše CNN. 

CNN: Většinu terminálů financují jiné zdroje

Ačkoliv se Muskovi dostalo širokého uznání a díků za to, že reagoval na žádosti o službu Starlink na Ukrajině hned na začátku ruské invaze, ve skutečnosti většinu z dvaceti tisíc terminálů plně nebo částečně financovaly jiné zdroje –⁠ například USA, Velká Británie nebo Polsko, píše CNN.

Žádost firmy proto popudila některé představitele Pentagonu. Jeden z nich řekl, že SpaceX má „drzost tvářit se jako hrdinové“, když ostatní tolik platí, a ještě předkládá účet na desítky milionů dolarů měsíčně. Daleko dražší než terminály je podle CNN konektivita, přičemž SpaceX tvrdí, že financuje většinu služeb poskytovaných Ukrajině.

Z Ukrajiny, jejíž armáda nyní podniká na východě a jihu země protiofenzivy, nedávno přišly zprávy o rozsáhlých výpadcích Starlinku. Ty podle zdrojů CNN náhle postihly celou frontovou linii, což ovlivnilo snahy Ukrajinců o postup.

Na čí straně je Musk?

Informace o možnosti, že SpaceX přestane Starlink na Ukrajině financovat, rovněž přichází v době rostoucích obav ohledně Muskovy loajality. Miliardář nedávno zveřejnil na Twitteru kontroverzní „mírový plán“, který pobouřil Kyjev a potěšil Moskvu. Mezi jeho návrhy byla i myšlenka uspořádat referendum pod dohledem OSN v částech Ukrajiny, o kterých Kreml tvrdí, že je anektoval. Kyjev by se podle Muska měl zároveň vzdát Krymu, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014.

Poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl dotaz, na čí straně Musk stojí, podnikatel odpověděl, že „stále velmi podporuje Ukrajinu“, ale obává se „masivní eskalace“. Tento týden Musk popřel zprávy o tom, že by před zveřejněním svého návrhu hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Ať se vám to líbí, nebo ne, Elon Musk nám pomohl přežít nejkritičtější momenty války. Byznys má právo mít své strategie,“ uvedl na Twitteru Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře. „Najdeme řešení, jak zajistit i další fungování Starlinku. Očekáváme, že společnost bude až do konce jednání nadále na Ukrajině zajišťovat stabilní připojení.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...