Společný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance zůstává pro finskou vládu prioritou, Helsinky ale musí zvážit i variantu vstupu do NATO bez Švédska. Podle agentury AFP to řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Vyjádřil se tak poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí prohlásil, že Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do Aliance, pokud nezaručí respekt k islámu. Ankara už zrušila únorové jednání se Švédskem a Finskem k této otázce bez stanovení náhradního termínu.
Erdogan svými slovy reagoval na sobotní protest ve Stockholmu, při kterém byla spálena posvátná kniha muslimů korán. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí, která stále neratifikovala žádost Finska a Švédska o členství v Severoatlantické alianci, o něž dosud neutrální severské země požádaly loni v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Členství musí odsouhlasit všech třicet států NATO.
Agentura AFP citovala Haavistovo vyjádření ve finské televizi Yle, podle nějž společná žádost Finska a Švédska o členství v NATO zůstává „možností číslo jedna“. „Musíme ale vyhodnotit i takovou situaci, že by Švédsko dlouhodobě nemohlo (v rozhovorech o vstupu) pokračovat,“ dodal.
„Jsme s Finskem v kontaktu, abychom zjistili, co tím bylo myšleno,“ uvedl v reakci švédský ministr zahraničí Tobias Billström. „Švédsko respektuje dohodu mezi Švédskem, Finskem a Tureckem týkající se vstupu do NATO,“ dodal.
Šéf finské diplomacie Haavisto v úterý agentuře Reuters telefonicky řekl, že v rozhovorech Finska, Švédska a Turecka ohledně žádosti severských zemí o členství v NATO je zapotřebí udělat několikatýdenní přestávku. „Uvidíme, kde budeme, až si sedne prach. Takže v tuto chvíli bychom neměli vyvozovat ze situace žádné závěry,“ prohlásil Haavisto.
Další kolo jednání mezi představiteli Turecka, Švédska a Finska se mělo uskutečnit v únoru v Bruselu. Turecká diplomacie ale požádala o jeho zrušení bez náhradního termínu, upozornila turecká státní média s odkazem na diplomatické zdroje.
Haavisto: Debata v Turecku je vyhrocená
Podle Haavista je nepravděpodobné, že by Turecko přijalo rozhodnutí ohledně schválení finské a švédské žádosti o vstup do NATO do prezidentských a parlamentních voleb, které se budou konat 14. května. „Oni samozřejmě cítí tlak kvůli nadcházejícím volbám, a proto je debata v Turecku v mnoha ohledech vyhrocená,“ podotkl Haavisto.
K hlavním sporným bodům v turecko-švédských jednáních patří požadavky Turecka na vydání lidí, které Ankara považuje za teroristy. Nejčastěji zmiňováni jsou lidé spojení se Stranou kurdských pracujících (PKK), která od 80. let usiluje o vytvoření samostatného Kurdistánu, milicemi YPG ze severní Sýrie či příznivci duchovního Fethullaha Gülena, kteří podle Ankary stojí za neúspěšným pučem z roku 2016.
Švédsko opakovaně Turecko ujistilo, že nedovolí žádné teroristické skupině působit na švédské půdě. „Turecko potvrdilo, že jsme udělali to, na čem jsme se dohodli. A pak také chce věci, které nejsme ochotní udělat. Takže rozhodnutí je na Turecku,“ prohlásil švédský premiér Ulf Kristersson.
Prokurdští aktivisté a odpůrci vstupu Švédska do NATO snahy švédské vlády zkomplikovali, když v posledních týdnech uspořádali protiturecké demonstrace a při jedné z nich pověsili tento měsíc před stockholmskou radnicí za nohy figurínu tureckého prezidenta Erdogana.
V sobotu dánský protiislámský aktivista Rasmus Paludan spálil na povolené demonstraci před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu korán, což Ankara i další muslimské země ostře odsoudily.
Kristersson označil spálení knihy za hluboce neuctivý čin a vyjádřil sympatie všem muslimům. Zároveň ale švédská vláda zdůraznila, že svoboda projevu je ve Švédsku chráněná ústavou a je zásadní součástí demokracie.
Ankara popírá, že by chtěla výměnou stíhačky od USA
Zatímco se napříč muslimským světem rozhořely tradiční bouře proti spálení koránu, Turecko v otázce rozšíření NATO stupňuje požadavky i směrem ke Spojeným státům, od nichž plánuje nakoupit stíhačky F-16 za 20 miliard dolarů. Část Kongresu je ale proti.
Ankara se tváří, že obě otázky spolu nesouvisejí. „O podmínce prodeje F-16 za členství Švédska a Finska v NATO se oficiálně nehovořilo. Už jsme americkému Kongresu řekli, že tyto dvě otázky jsou od sebe oddělené. Nemají mezi sebou přímou vazbu,“ zdůraznil turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu.
Turecký prezident od začátku ruské agrese proti Ukrajině prezentuje svou politiku jako otevřenou na obě strany. Na jedné odsouzení invaze a dodávky zbraní Kyjevu, na druhé odmítání protiruských sankcí a prohloubení kvalifikace obchodních vztahů s Moskvou. Podle kritiků má Erdogan k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi až příliš blízko a odmítáním členství Finska a Švédska hraje Kremlu do karet.
