Svět se musí sjednotit a odstrašit Írán, jinak hrozí konflikt a ceny ropy by mohly dosáhnout nepředstavitelných výšin. V rozhovoru s americkou televizí CBS to uvedl saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán, který varoval před kolapsem světové ekonomiky. Stejně jako Spojené státy si myslí, že nedávný útok na saúdskoarabská ropná zařízení byl válečným aktem Íránu. Zdůraznil ale, že dává přednost mírovému řešení.
„Jestliže svět nepodnikne silnou a rozhodnou akci k odstrašení Íránu, budeme svědky další eskalace, která ohrozí světové zájmy. Dodávky ropy budou narušeny a ceny se vyšplhají k nepředstavitelným číslům, jaká jsme nezažili,“ varoval korunní princ v rozhovoru pro pořad 60 minutes vedeném v Saúdské Arábii.
Střední východ „představuje 30 procent světových zásob a zhruba 20 procent globálních obchodních tras, asi čtyři procenta světového HDP“, nechal se slyšet saúdský princ.
„Představte si, že se všechny tyhle věci zastaví. Znamená to totální kolaps globální ekonomiky, ne jen Saúdské Arábie a zemí Středního východu,“ podotkl bin Salmán. Podle reakce Íránu ale tato slova „nepřinesou Saúdům nic jiného než hanbu“.
Rijád stejně jako Washington připisuje Íránu odpovědnost za útok na svá ropná zařízení Abkajk a Churajs ze 14. září. K incidentu se hlásí šíitští povstalci, kteří bojují proti ústřední vládě v Jemenu. Údery snížily těžbu největšího vývozce ropy na světě o 5,7 milionu barelů, tedy zhruba o polovinu.
Teherán odmítá, že by měl s útoky cokoli společného. Saúdská Arábie však trvá na tom, že při útoku byly použity íránské zbraně. Na Írán ukazují i další západní země jako Francie, Německo a Velká Británie.
Podle bin Salmána by se měl americký prezident Donald Trump sejít s íránským prezidentem Hasanem Rouháním a pokusit se vyjednat novou dohodu o íránském jaderném programu a vlivu na Blízkém východě.
Vraždu Chášakdžího jsem neobjednal, tvrdí dál princ
Bin Salmán v rozhovoru také znovu připustil odpovědnost v případu zabití saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího. Ten byl před rokem brutálně zavražděn na saúdskoarabském velvyslanectví v Istanbulu, kam si přišel vyřídit dokumenty.
„Byl to odporný zločin. Jako vůdce Saúdské Arábie přijímám plnou odpovědnost, zvlášť proto, že (vraždu) spáchali lidé pracující pro saúdskou vládu,“ prohlásil. V souvislosti s brutálním činem je v zemi souzeno 11 lidí.
Princ dosud o případu veřejně nemluvil, některé západní vlády i americká CIA se domnívají, že dal k zabití příkaz právě on. To ale druhý nejmocnější muž království v nejnovějším rozhovoru znovu popřel.
V červnu přitom zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva Agnes Callamardová doporučila zahájit v souvislosti s vraždou vyšetřování Muhammada bin Salmána a dalších představitelů království. Rijád ale dlouhodobě odmítá, že měl bin Salmán s vraždou cokoliv společného, i když šlo o operaci agentů, z nichž někteří podávají zprávy přímo korunnímu princi, uvedla agentura AP.
„Někteří si myslí, že bych měl vědět, co každý den dělají tři miliony lidí, kteří pracují pro saúdskoarabskou vládu,“ řekl v americké televizi bin Salmán. „Není možné, aby tři miliony lidí denně podávaly zprávy přímo vůdci nebo druhé nejvýše postavené osobě ve vládě,“ dodal.
Bin Salmán hovořil také o situaci v Jemenu, kde roky zuří občanská válka. Zatímco Saúdi podporují sunnitskou vládu, Írán stojí na straně šíitských povstalců. Podle prince by bylo „mnohem snazší“ usilovat o mír, kdyby Teherán přestal s podporou rebelů.
„Jsme otevření všem iniciativám ohledně politického řešení v Jemenu. Doufáme, že se to stane spíše dnes než zítra,“ konstatoval bin Salmán, který uvítal příměří oznámené povstalci před pár dny.
