„Musíme jít příkladem.“ Německá vláda připravila rozpočet se škrty

Nahrávám video

Německá spolková vláda se po mnohaměsíčním jednání dohodla na podobě nového státního rozpočtu pro příští rok. Zatímco se kabinet chystá škrtat v mnoha resortech, armáda dostane přidáno – i když ne tolik, kolik by si přála.

Tři koaliční strany, tři rozdílné pohledy na státní kasu a také rozdílné sliby vlastním voličům – i to je důvod, proč jednání trvala tak dlouho, a za cenu ústupků.

V jedné věci ale spolkový ministr financí Christian Lindner nechtěl couvnout ani o kousek. „Ve fiskální politice musíme jít příkladem. A proto si naše země nemůže jednoduše dopřát větší finanční manévrovací prostor, který bychom si snad mohli dovolit, protože máme výborný rating,“ řekl.

Míra zadlužení klesá

Uvedl, že rozpočet na rok 2025 je dalším krokem v konsolidaci státních financí. Míru zadlužení k hrubému domácímu produktu chce Německo do konce desetiletí snížit na šedesát procent. V roce 2021 činila míra zadlužení 69 procent, loni to bylo podle Německé spolkové banky 63,7 procenta.

Podle Lindnera tak Německo jako přední evropská ekonomika vysílá signál o své finanční stabilitě, a tím také o bezpečnosti v současné turbulentní době.

Vláda proto musí škrtat ve zdravotnictví, zemědělství, místním rozvoji. Chce ale investovat do dálnic a železnice. Dopravní infrastruktura v Německu není v dobrém stavu. Na pět měsíců se nyní musí uzavřít jedna z nejvytíženějších železničních tratí mezi Frankfurtem a Mannheimem.

Stoupnou i výdaje na sociální dávky, hlavně kvůli pomalému růstu německé ekonomiky. Vláda vychází z toho, že lidí závislých na státu bude příští rok víc.

Mezinárodní měnový fond odhaduje, že německá ekonomika – která je nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka – letos vykáže růst jen o 0,2 procenta. To je výrazně méně než jiné velké ekonomiky: Indie (odhad fondu sedm procent), Čína (pět procent) či Spojené státy (2,6 procenta).

Armáda je zklamaná

Se slíbenou pomocí Ukrajině se v rozpočtu také počítá. Včetně investic do armády, která dostane o 1,5 miliardy eur víc než loni. Ministr obrany Boris Pistorius chtěl ale víc: dalších šest miliard eur. „Ano, dostal jsem podstatně méně, než jsem si vyžádal. To je pro mě nepříjemné, protože nemohu iniciovat určité věci takovou rychlostí, jakou vyžaduje tato doba a stav ohrožení,“ řekl již dříve.

O rozpočtu budou nyní jednat poslanci Spolkového sněmu, kteří by ho mohli schválit v listopadu.

V rozpočtu, který ministr financí představil, nyní chybí sedmnáct miliard eur, uvedl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák. Tyto peníze by se měly najít v průběhu příštího roku.

Zpravodaj také zmínil, že vláda schválila prorůstovou iniciativu, která počítá s daňovými úlevami pro zaměstnavatele. Mělo by být pro ně výhodnější nabízet lidem práci. Iniciativa obsahuje také pobídky k práci, ale i restrikce v sociálních dávkách, uvedl. Počítá se také s investicemi do infrastruktury, dálnic či železnice, a do digitalizace země. Jejich účinek by se měl projevit do roku 2028.

Německo je připraveno také splnit svůj závazek vydávat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu. „Ale jen díky zvláštnímu výdaji, o kterém hovořil kancléř po vypuknutí války na Ukrajině, a to je sto miliard eur, které může spolková vláda používat. A ty také používá,“ poznamenal Polák s tím, že tak německá vláda může uvádět, že svůj závazek plní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...