Moskva vrací těla padlých Ukrajinců zohavená a s pozůstatky Rusů, tvrdí Kyjev

Rusko a Ukrajina v těchto dnech dokončily výměnu těl padlých vojáků, na které se dohodly na začátku června při jednáních v Istanbulu. Kyjev ale v této souvislosti uvedl, že Moskva vrací těla padlých Ukrajinců zohavená, že části těl jsou pomíchána a že se mezi nimi nacházejí i pozůstatky Rusů.

„Tento proces je již tak složitý a zdlouhavý. A Rusko nám ještě i záměrně komplikuje proces identifikace. Těla se vracejí v extrémně znetvořeném stavu, části těl jsou v různých pytlích. Existují případy, kdy se pozůstatky jedné osoby vracejí i v různých fázích repatriace,“ uvedl ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko.

„Navíc během posledních repatriací nám předali i těla ruských vojáků – smíchaná s těly Ukrajinců,“ upozornil Klymenko.

„Rusové to mohli udělat úmyslně, aby zvýšili počet převážených těl a pracovně vytížili naše odborníky, a to vše doplnili cynickým informačním tlakem. Nebo to mohl být jejich obvyklý nedbalý postoj k vlastním lidem. V každém případě tato těla také identifikujeme,“ dodal ministr.

Kyjev: Moskva vrátila přes šest tisíc těl

Klymenko vznesl toto obvinění poté, co Rusko v pondělí poslalo na Ukrajinu 1245 těl padlých vojáků. O předání informoval ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci.

Podle něj šlo o poslední fázi repatriace pozůstatků padlých, na které se Moskva a Kyjev dohodly v Istanbulu začátkem června a která byla tímto dokončena. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo mírně odlišný počet navrácených pozůstatků ukrajinské straně. Konkrétně tvrdí, že v poslední fázi předalo 1248 těl. Šéf ruské vyjednávací delegace Vladimir Medinskij řekl, že Moskva předala Kyjevu celkem 6060 těl.

Rozdíly v uváděných číslech

Moskva uvedla, že v poslední den výměny obdržela těla 51 ruských vojáků. Tím se celkový počet padlých, které jí Ukrajina v rámci celé výměny předala, zvýšil podle tvrzení Moskvy na 78, píše web stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Podle (RFE/RL) neexistuje žádné oficiální vysvětlení tak velkých rozdílů v uváděných počtech těl vrácených na Ukrajinu a do Ruska. Web Kyiv Independent ale bez dalších podrobností píše, že Kyjev vrátil Moskvě 6057 těl.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po schůzce v Istanbulu řekl, že se vyjednávací týmy dohodly na výměně těl padlých v poměru šest tisíc ku šesti tisícům.

Podle RFE/RL ale ruská strana po jednáních v Istanbulu prohlásila, že jednostranně předá Ukrajině těla šesti tisíc mrtvých vojáků a že je připravena přijmout těla ruských vojáků z Ukrajiny, aniž by však upřesnila jejich počet.

Ruské ministerstvo obrany dříve uvedlo, že je připraveno předat na Ukrajinu dalších 2239 těl. Podle ukrajinského koordinačního štábu pro otázky zacházení s válečnými zajatci však ruská strana neposkytla žádné identifikační údaje padlých, což znamená, že Kyjev musí jejich totožnost určit sám, dodal web New Voice of Ukraine.

Kyjev varuje před ruskými dezinformacemi

Zástupci obou znepřátelených zemí se v Istanbulu dohodli také na propuštění všech válečných zajatců, kteří jsou zranění nebo mladší 25 let. Také tyto výměny se odehrály v minulých dnech, ani jedna ze zemí ale neuvedla, kolik lidí si přesně předaly.

Výměna válečných zajatců a repatriace padlých je v podstatě jediný výsledek druhého kola prvních přímých jednání mezi Rusy a Ukrajinci od roku 2022. Podobná výměna zajatců z každé strany byla jediným výsledkem už prvního setkání ukrajinské a ruské delegace v Istanbulu v polovině května.

Kolem nynějších výměn se před jejich zahájením objevily otazníky, když se Moskva a Kyjev navzájem obvinily z jejich zpožďování nebo maření. Ruští představitelé třeba minulý týden tvrdili, že Ukrajina s vrácením těl padlých otálela. Kyjev reagoval tím, že dohoda stanovila, že předávání těl začne v úterý 10. června, jak se i stalo.

Už předtím Rusko obvinilo Ukrajinu z odmítnutí navrhovaného vrácení těl a zveřejnilo záběry údajně ukazující ukrajinská těla uložená v chladicích jednotkách. Kyjev tato tvrzení odmítl s tím, že záběry byly natočeny v Rusku a nikoli na místě určeném pro výměnu.

Ukrajinská zahraniční zpravodajská služba SZRU pak tento týden oznámila, že Kreml se chystá příští týden eskalovat dezinformační kampaň související s probíhajícími výměnami válečných zajatců. Cílem je podle SZRU vyvolat veřejné pobouření v ukrajinské společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...