Moskva chce svou sféru vlivu, odmítá Švédsko ruské požadavky vůči NATO a USA

Švédský ministr obrany Peter Hultqvist odmítl ruské požadavky, které Moskva zveřejnila v pátek a které označuje za bezpečnostní záruky. Švédskému ministrovi například vadí závazek, že by se NATO nemělo dále rozšiřovat ve východní Evropě. Cílem požadavků Moskvy je podle Hultqvista vytvořit v Evropě ruskou sféru vlivu.

Švédsko není členem NATO, po konci studené války ale začalo se Severoatlantickou aliancí více spolupracovat na zajištění své bezpečnosti. „Švédsko nevstoupí do NATO nyní ani později, je to však zcela švédské rozhodnutí, které se nikoho dalšího netýká,“ uvedl ministr v rozhovoru pro deník Dagens Nyheter.

Podle švédského ministra chce Moskva svými požadavky vytvořit v Evropě svou sféru vlivu, do které by spadaly i země v okolí Švédska. „To (sféra vlivu) by se nás rovněž dotklo, a to je také důvod, proč jsou (ruské požadavky) nepřijatelné,“ prohlásil Hultqvist.

Ministr také kritizoval ruský návrh, aby vojáci NATO nesměli trvale působit v zemích, které do roku 1997 nebyly členy Aliance. Takové ustanovení by se týkalo i Stockholmu. „Nechceme rámec, ve kterém by nám někdo jiný stanovoval, (…) co smíme dělat s dalšími zeměmi,“ uvedl ministr.

USA a Německo: Můžeme jednat, ale nenecháme si diktovat

V pátek Moskva představila dva dokumenty, jež obsahují celou řadu požadavků vůči NATO. Rusko po Alianci například žádá přijetí závazku, že nebude působit na Ukrajině a že se tato země nestane členem vojenské aliance. Moskva označuje oba dokumenty za cestu, jak snížit diplomatické a vojenské napětí v Evropě.

Američtí představitelé projevili vůli o dokumentech jednat. Podle nich ale Moskva ví, že některé její návrhy jsou pro NATO nepřijatelné, napsala dříve agentura Reuters. Nová německá ministryně obrany Christine Lambrechtová v neděli uvedla, že NATO bude o ruských návrzích diskutovat, ale nenechá si od Moskvy diktovat své plány a postup.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...