Moskva a Minsk se snaží pseudohistorií rozeštvat Litevce a Bělorusy, varuje Vilnius

Litevská civilní zpravodajská služba VSD upozornila, že ruští a běloruští agenti se v Litvě snaží podněcovat násilí vůči běloruským exulantům. Cílem je podle ní šířit nedůvěru a vzájemně obyvatele rozeštvat. Není to přitom poprvé, co se takové obvinění objevuje. V centru diskreditačních snah Moskvy a Běloruska stojí teorie takzvaného litvinismu, respektive jeho radikální pseudohistorické formy.

Od roku 2023 provádějí ruští a běloruští agenti v Litvě informační a psychologické operace, jejichž cílem je vytvořit pocit nejistoty v běloruské diaspoře a prezentovat Litvu jako xenofobní stát, uvedla VSD.

„Organizátoři operace se snaží simulovat činnost dvou protichůdných sil – Bělorusů propagujících ideologii ‚litvinismu‘ a údajných litevských skupin bojujících proti nim,“ informovala litevská zpravodajská služba.

Naráží tak na to, že ruští a běloruští zpravodajci zneužívají pro své operace, jejichž cílem je rozeštvat Litevce a Bělorusy, teorii takzvaného litvinismu, respektive jeho radikální formu, která připisuje Bělorusku historický nárok mimo jiné i na litevské hlavní město Vilnius.

Verbování na sociálních sítích a falešná nabídka práce

Letos začali ruští a běloruští operativci podle VSD hledat na sociálních sítích jednotlivce, často z ruskojazyčné komunity, ochotné zaútočit na Bělorusy v Litvě výměnou za finanční odměnu, typicky v kryptoměnách.

Mířili především na sociálně slabší obyvatele, ale také na pravicové extremisty. Sami se přitom představovali jako členové běloruské komunity či jako lidé s vazbami na ni.

Potenciálním obětem se pak prezentovali jako obyvatelé jiné země EU a tvrdili, že hledají ve Vilniusu běloruské studenty pro natáčení hudebního videa. Mladí Bělorusové, zlákáni pracovní nabídkou, souhlasili se schůzkou na určeném místě, kde měli být podle plánu agentů napadeni lidmi, které mezitím naverbovali.

Agenti tyto potenciální útočníky podle VSD také povzbuzovali, aby útočili na další Bělorusy a aby pak z napadení nahrávali videa.

Výhružky politikům a nenávistná graffiti

VSD uvedla, že tento konkrétní pokus o útok prostřednictvím falešné nabídky práce na hudebním videu byl zmařen.

Dodala ale, že v raných fázích operace dostávali litevští politici a další veřejně činné osobnosti výhružné zprávy od údajných příznivců litvinismu nebo členů běloruské diaspory a na sociálních sítích kolovala videa útočící na Litvu údajně natočená litvinistickými skupinami.

Už od jara 2024 se na veřejných prostranstvích objevovala hesla propagující litvinistickou ideologii, například „Vilnius je náš!“ Loni v létě došlo v litevském hlavním městě k řadě zinscenovaných incidentů, které měly vypadat jako činy skupin stojících proti běloruské diaspoře – šlo o útoky na běloruské obchody, kapli či komunitní a kulturní centrum, které skončily mimo jiné rozbitými okny.

Objevila se také graffiti zaměřená proti běloruské demokratické opozici, jejíž někteří představitelé do Litvy emigrovali. Například v srpnu 2024 na zeď jedné z univerzit někdo nastříkal „Cichanouská, vypadni z města“ v narážce na hlavní tvář běloruské opozice Svjatlanu Cichanouskou, která v Litvě žije.

Nenávistné texty v litevštině, které se na veřejnosti objevily, byly často psány velmi špatným jazykem, VSD je doslova označuje za „nesouvislé a nepřirozené“.

Litevské velkoknížectví

Podle litevských úřadů se zahraniční agenti pokoušeli zinscenovat konflikty mezi vykonstruovanými litevskými nacionalisty a takzvanými „litvinistickými“ Bělorusy, tedy příznivci ideologie, podle které je běloruská identita svázaná s historickým Litevským velkoknížectvím, píše RFE/RL.

Litevské velkoknížectví existovalo od třináctého do osmnáctého století na území dnešní Litvy a Běloruska (a také velké části Ukrajiny a části západního Ruska). Postupně bylo nějakým způsobem – personální (1385) či později reálnou unií (1569) – propojeno s Polskem, jehož vliv v soustátí nakonec převládl. Až do reálné unie s Polskem ale byla Litva samostatným státem.

Největší územní rozmach Litevského velkoknížectví (13.–15. století)
Zdroj: M.K., CC BY-SA 2.5 via Wikimedia Commons

Přestože lze Litevské velkoknížectví označit z hlediska současné Litvy a Běloruska za dědictví obou moderních států, jedna z radikálních teorií běloruské historie označuje středověkou Litvu za středověké Bělorusko, píše historik Andrew Wilson.

Předchůdcům dnešních Litevců přisuzuje tento přístup jen marginální roli a současné Bělorusko vnímá jako jediného právoplatného nástupce staré říše, což s sebou nese i případné běloruské nároky na „návrat“ Vilniusu. Právě toto pojetí spadá pod „litvinismus“, jehož zneužívání nyní vyvolává v Litvě obavy.

Radikálové a umírnění

Podle Vadzima Vileity, běloruského překladatele žijícího v Litvě, má ale litvinismus více forem. Vedle výše zmíněné radikální, která je podle něj nepopulární, existuje i umírněná forma, která se dlouho vyučovala v běloruských školách a v jejímž rámci je Litevské velkoknížectví prezentováno jako společný bělorusko-litevský stát, jehož odkaz patří oběma národům.

Vileita v roce 2023 uvedl, že k této verzi běloruské historie se podle nepřímých údajů kloní asi třicet procent běloruské populace.

Také historik běloruského původu Alexander Friedman tvrdí, že současné debaty o litvinismu se odehrávají v politické, nikoli vědecké oblasti, a jsou vedeny emocemi, nikoli fakty. Ze strany litvinistů podle něj neexistují žádné politické ani územní nároky ohledně Vilniusu. „Tyto nároky jsou spíše kulturní povahy,“ uvádí.

„V litvinismu je v první řadě zdůrazněn význam Bělorusů v dějinách Litevského velkoknížectví, respektive předků moderních Bělorusů, a Litevské velkoknížectví je prezentováno jako nejdůležitější etapa běloruských dějin,“ dodává Friedman.

Vrchol bagatelizace a uklidnění

Kromě toho upozorňuje, že i na litevské straně existovaly tendence bagatelizující naopak příspěvek Bělorusů ke společné historii, přičemž vrchol těchto sporů nastal na přelomu 80. a 90. let.

„Představovali si, že nezávislost Běloruska bude znamenat obnovení Litevského velkoknížectví a že se Viľnja (běloruské označení pro Vilnius – pozn. red.) tudíž ‚vrátí‘ Bělorusku,“ vysvětlil motivaci tehdejších běloruských revanšistů historik Timothy Snyder.

K uklidnění situace podle něj přispěli i litevští historici, kteří zahájili se svými běloruskými kolegy dialog o společném nástupnictví staré říše.

Ambivalentní Lukašenko

Pojem „Litvin/Litvín“ tak neoznačuje etnickou, ale spíše politickou příslušnost, která identifikuje občany historického státu, dodává Hanna Vasilevich z italského výzkumného ústavu Eurac Research s tím, že spojení Bělorusů a Litevců v Litevském velkoknížectví přibližuje Bělorusy Evropě a vzdaluje je od Moskvy.

„Koncepce moderního litvinismu, zejména v současné geopolitické situaci, tedy odpovídá demokratickým aspiracím Bělorusů, kteří protestovali v roce 2020 a po něm,“ konstatovala s odkazem na protesty proti zmanipulovaným prezidentským volbám před pěti lety.

Režim současného běloruského diktátora Alexandra Lukašenka zaujímá ke společné bělorusko-litevské historii ambivalentní postoj, napsal web Euractiv. Lukašenko zpravidla většinou přikládal větší význam sovětskému období běloruských dějin, což s sebou neslo nepřátelský postoj k bývalému Litevskému velkoknížectví coby státu „polských a litevských utlačovatelských feudálů“.

Pokud ale zrovna došlo k relativnímu oteplení vztahů s EU, která třeba byla za určitých podmínek ochotná zmírnit sankce vůči Minsku, stavěly se v zemi starým litevským vládcům pomníky a Litevské velkoknížectví bylo najednou „běloruským státem“ a Litevci „bratry“.

Po roce 2020 se však vítr opět obrátil, sochy šly dolů a litvinisté i historici zabývající se starou Litvou čelili pronásledování, dodali pro polské Centre for Eastern Studies (OSW) Joanna Hyndle-Hussein a Kamil Kłysiński.

Teorie versus obavy

Litevská média tak sice označila současnou dezinformační kampaň za „litvinismus,“ píše stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), úřady ale zdůrazňují, že reálně nebezpečí netkví v této ideologii samotné, ale v jejím zneužívání k destabilizaci komunit v zemi.

Podle litevských představitelů v zemi nejsou žádné skutečné extremistické litvinistické skupiny a tento narativ je pouze manipulován běloruskou a ruskou propagandou s cílem zasít nedůvěru a rozdělení, dodala RFE/RL.

To dříve potvrdil i historik Rūstis Kamuntavičius, expert na běloruské dějiny z Univerzity Vytautase Velkého v Kaunasu. „Existuje mnoho definic litvinismu a nikdo už neví, co to znamená. Objeví se někdo marginální, jeho názory se vyzdvihnou, a to vede ke strachu,“ řekl loni v prosinci litevské veřejnoprávní stanici LRT.

„Litvinismus není běloruský fenomén, je to fobie vytvořená samotnými Litevci, abychom se báli Bělorusů – s jejich lidmi to nemá nic společného. Jsou to naše komplexy, naše fobie,“ míní Kamuntavičius.

Seriózní běloruští historici považují litvinismus za pseudohistorickou teorii, řekl o rok dříve stanici DW s tím, že pravidelně komunikuje s běloruskými historiky na konferencích a kongresech a nikdy se nesetkal s Bělorusem, který by vážně mluvil o tom, že by Bělorusko mělo Litevcům sebrat Vilnius.

Běloruské hlasy

Podobné vysvětlení tehdy nabídl i analytik Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR), ex-diplomat Pavel Sljuňkin, který působil na běloruské ambasádě v Litvě.

„Litevci vidí tento pseudohistorický koncept jako pokus ukrást jejich identitu, jejich historii. Navíc se to nyní mísí s geopolitickými událostmi, kdy Rusko zabírá území s odkazem na své (údajné – pozn. red.) historické právo,“ poznamenal Sljuňkin.

Rovněž Cichanouská už v roce 2023 označila litvinismus za umělý problém, jehož cílem je poštvat Litevce a Bělorusy proti sobě.

Přísnější opatření proti běloruským imigrantům

Jak v této souvislosti dodává RFE/RL, v Litvě mezitím roste určitá ostražitost vůči tamním Bělorusům, kterých žije nyní v zemi 57 tisíc. „Mnozí čelí stále přísnějším vízovým kontrolám, problémům s prodlužováním povolení k pobytu, a dokonce i deportacím kvůli dřívějším stykům s běloruskými státními institucemi nebo armádou,“ uvedla stanice.

Také Vasilevich píše, že omezení pro Bělorusy, zavedená v roce 2023, společně s debatou kolem litvinismu a některými nešťastnými vyjádřeními litevských politiků – prezident Gitanas Nauseda třeba při návštěvě pomníku Francišaka Skaryny v Praze opominul zásadní učencův přínos běloruskému písemnictví a zmínil jen jeho litevské a české vazby – přispívají k polarizaci a potenciální radikalizaci etnických skupin v Litvě.

Web Euractiv ale v této souvislosti konstatuje, že i když zpřísnění opatření má negativní dopad na postoj Bělorusů k Litvě, je sotva možné je spojovat s litvinismem. Reakce Vilniusu podle něj souvisí především s činy běloruského režimu, jako je migrační krize na litevsko-běloruské hranici či pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině.

Jak totiž píší Hyndle-Hussein a Kłysiński, VSD už v roce 2022 varovala, že běloruské tajné služby jsou v zemi velmi aktivní a že mezi imigranty mohou být i lidé napojení na Lukašenkův režim.

Ruský vliv

Pokud jde o specificky ruskou stopu, i v jejím případě experti na strategickou komunikaci upozorňují, že sahá dál do minulosti než do posledních několika let, dodávají Hyndle-Hussein a Kłysiński.

Zmiňují například zvýšenou aktivitu litvinistů na běloruských webech během zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2014 či v době protestů po zmanipulovaných prezidentských volbách v Bělorusku v roce 2020.

Pokoušeli se rovněž přesvědčit pravoslavné věřící ruského původu v Litvě, že stará litevská knížata nebyla pohany, ale přijala pravoslaví, aby tak rozšířila litvinistickou pseudoteorii mezi Rusy. Během ruských vojenských cvičení Zapad, která Moskva pořádá společně s Minskem, zase šířili ruské narativy vyhrožující Litvě údajnými běloruskými územními nároky.

Jak koneckonců upozorňuje VSD ve své letošní výroční zprávě, Rusko se snaží Litvu zdiskreditovat obviňováním z přepisování historie, propagace nacismu a šířením rusofobie (tedy podobnými tvrzeními, která používá proti Ukrajině – pozn. red.).

Právě manipulace historické paměti je důležitým elementem těchto snah. „Kreml podporuje historické iniciativy, které diskreditují Litvu a další pobaltské státy, čímž legitimizuje výklady dějin, které slouží ruským zájmům,“ píše VSD.

Kromě snahy o pošpinění obrazu Litvy na mezinárodní scéně – a také zdiskreditování litevského protisovětského odporu – jde Kremlu o ospravedlnění jeho geopolitických zájmů v regionu, shrnuli zpravodajci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 mminutou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 7 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...