Mongolsko mělo Putina zatknout, místo toho uspořádalo ceremonii

Ruský vládce Vladimir Putin zahájil návštěvu Mongolska. Poprvé od loňského března, kdy na něj vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC), tak přiletěl do státu, který má povinnost jej zadržet. Putin ale místo toho v pondělí nerušeně vystoupil z letadla na letišti v metropoli Ulánbátar a tamní vláda mu uspořádala velkolepou uvítací ceremonii.

Na mezinárodním letišti v Ulánbátaru byl pro Putina natažen červený koberec a postavena čestná stráž, informoval server Ukrajinska pravda s odkazem na Rádio Svoboda. Mongolský prezident Uchnágín Chürelsüch pak v úterý doprovázel ruského vůdce do vládního paláce, kde před soukromými rozhovory společně vzdali hold soše Čingischána.

Mongolská policie zabránila demonstrantům během Putinovy návštěvy Ulánbátaru pozvednout ukrajinskou vlajku, uvedlo Rádio Svoboda.

„Je to blamáž. Něco, co poškozuje dobré jméno Mongolska, jeho mezinárodní postavení, a samozřejmě to oslabuje i mezinárodní postavení a mezinárodní právo,“ míní analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Soud se sídlem v nizozemském Haagu na Putina zatykač vydal kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska v rámci ruské vojenské agrese proti Ukrajině. K zatčení ruského vládce vyzvaly Mongolsko ukrajinské úřady. K požadavku se podle agentury AFP přidalo i několik nevládních organizací na ochranu lidských práv jako Amnesty International či Human Rights Watch. Evropská unie ale vyjádřila obavy, že Ulánbátar zatykač nevyplní.

Kreml dopředu ujistil, že k ničemu podobnému nedojde. „K obavám není žádný důvod. S našimi mongolskými přáteli vedeme znamenitý dialog. (...) Všechny aspekty návštěvy byly samozřejmě pečlivě připraveny,“ řekl bez podrobností Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

„Je politováníhodné, že v Mongolsku nedokázali nalézt diplomatickou cestu, jak se Putinově návštěvě vyhnout, jako se to loni podařilo Jihoafrické republice, která jasně řekla, že má jisté závazky vyplývající z ratifikace římského statutu ICC, což vedlo k tomu, že Rusko plánovanou Putinovu návštěvu samo zrušilo,“ připomněl Šír.

Symbolické pokárání

Mongolsko podepsalo římský statut v roce 2000 a poté jej v roce 2002 ratifikovalo. Římský statut dosud přijalo 124 zemí včetně Česka. Jurisdikci ICC naopak neuznává Rusko, Spojené státy nebo Čína. Pokud členská země neplní své závazky, může ICC věc postoupit shromáždění smluvních stran, které se schází jednou ročně.

Případné sankce jsou ale v podstatě omezeny na slovní důtku. V minulosti takto například bez postihu navštívil země sdružené v ICC tehdejší súdánský prezident Umar Bašír, obviněný z genocidy.

„Vedle řady právních otázek se na to nabaluje i otázka praktické proveditelnosti zatčení Putina, který teď patří mezi mezinárodně nejhledanější válečné zločince planety. Mongolsko je vnitrozemský stát, který sousedí z jedné strany s Ruskem a z druhé s Čínou, což jsou dva rovnocenně genocidní režimy, které neuznávají římský statut ICC,“ upozornil Šír.

Pokud by byl Putin zatčen, je tak otázkou, jak by vůbec mohl být dopraven do Haagu, poznamenal expert. „Všechny přístupové cesty efektivně kontroluje Rusko a Čína,“ dodal.

Mongolský prezident Uchnágín Chürelsüch a ruský vládce Vladimir Putin
Zdroj: Reuters/Sputnik/Vyacheslav Prokofyev

Zájem na výstavbě plynovodu do Číny

Putin v úterý zahajuje oficiální program své návštěvy Mongolska. Jednat bude mimo jiné se svým protějškem Uchnágínem Chürelsüchem a dalšími místními představiteli. Chystá se podpis dokumentů.

Rusko už roky jedná o vybudování plynovodu, který by přepravoval až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně z Jamalu do Číny přes Mongolsko. Plynovod Síla Sibiře 2 je součástí ruské strategie, jak kompenzovat ztrátu většiny evropského odbytiště po rozpoutání války proti Ukrajině.

Stávající plynovod Síla Sibiře, kterým proudí ruský plyn do Číny, má příští rok dosáhnout plánované kapacity 38 miliard metrů krychlových ročně.

Nový projekt zamrzl kvůli klíčové otázce, kterou je cena plynu. Peking podle tisku požaduje, aby Rusko prodávalo plyn za vnitrostátní cenu, tedy údajně za čtvrtinu dosavadní ceny. Putin v předvečer své návštěvy Mongolska uvedl, že přípravné práce, včetně studií proveditelnosti a inženýrských studií, probíhají podle plánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...