Spojené státy a Čína mají za sebou další rok turbulentních vztahů. Rivalita mocností pokračuje v bezpečnostní i hospodářské sféře, vzájemný obchod přesto kvete. Peking ale popudilo omezení vývozu technologií do této asijské země, Washington pak kromě porušování lidských práv znepokojují čínské vojenské manévry u Tchaj-wanu a v Jihočínském moři. Velmoci se neshodnou ani v otázce války na Ukrajině, kde Peking odmítá odsoudit ruskou agresi a pomáhá Moskvě obcházet sankce. Obě země ale podle expertů doufají, že se napjaté vztahy podaří i díky schůzce prezidentů Joea Bidena a Si Ťin-pchinga postupně stabilizovat.
Šéf Bílého domu a čínský vládce se setkají podruhé od nástupu demokratického prezidenta Joea Bidena do úřadu. Prezident Si byl na v USA naposledy před šesti lety.
„Biden a Si Ťin-pching mají vztah, který je starší než deset let. Biden byl vyslán Barackem Obamou do Číny i se setkal se Si Ťin-pchingem v Americe, když se stal prezidentem a lídrem čínské komunistické strany. Biden měl za úkol ho poznat, aby Obamova administrativa věděla, o koho jde. Jejich osobní vztahy jsou o něco lepší než teď tolik napjaté vztahy USA a Číny. Jsou tam zásadní rozpory ohledně národních zájmů USA a Číny a snahou summitu je otupit hrany a nalézt shodu alespoň v některých oblastech,“ říká amerikanista Jakub Lepš (TOP 09) z University of New York in Prague.
Biden se chystá v roce 2024 znovu kandidovat, přičemž tvrdý postoj vůči Číně, která je druhou největší světovou ekonomikou, představuje jednu z mála oblastí, na které se Bidenovi demokraté shodnou s republikány, připomíná americký zpravodajský kanál CNBC.
Zatímco ale Bidenova administrativa začala zkoumat diplomatické možnosti, které by mohly vést k bezpečnějšímu a stabilnějšímu globálnímu systému, čelí americký prezident apelu ze strany tvrdého jádra republikánů z výboru Sněmovny reprezentantů pro Čínu. Ti volají po ukončení rozhovorů s Pekingem, pokud se nepodaří prosadit jejich požadavky, podotýká časopis Time. Radikální kritici Bidena dokonce požadují úplná embarga na Huawei a SMIC či rovnou pozastavení obchodu s Čínou.
„Cílem (schůzky Biden–Si) bude rozšíření dialogu za účelem snížit rizika ve vzájemném vztahu a předejít krizi, kterou ani jeden z lídrů nechce,“ míní Michael Hirson ze společnosti 22V Research, jež se zabývá výzkumem politiky a strategickým investováním. „Biden hovořil o tom, že chce normalizovat vztahy s Čínou tak, aby si Amerika a Čína mohly opět zavolat, pokud dojde k nějaké krizi,“ uvedl zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.
Čínská kritika americké vazby na Tchaj-wan
Jednou ze sporných oblastí nepochybně zůstává otázka Tchaj-wanu, kde se budou v lednu konat prezidentské volby. Pokud je vyhraje kandidát vyvíjející tlak na nezávislost ostrova, dá se očekávat, že Peking bude reagovat a napětí ještě vzroste. Západ se obává, že Čína může dokonce na ostrov zaútočit. Tchaj-wan totiž považuje za součást svého území bez práva na nezávislé vedení diplomatických kontaktů.
Spojené státy sice uznávají svrchovanost Číny, současně však udržují neoficiální vztahy s Tchaj-wanem jako demokraticky samosprávným ostrovem. V srpnu 2022 se předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová stala nejvyšší americkou představitelkou, která za posledních 25 let navštívila Tchaj-wan. Návštěva tehdy vedla Peking k pozastavení rozhovorů o klimatu s Amerikou, což je jedna z mála oblastí potenciální spolupráce.
Očekává se, že prezident Si bude na středeční schůzce žádat od USA další ujištění, že nepodporují nezávislost Tchaj-wanu. Biden zase pravděpodobně zmíní americké obavy z vojenských aktivit Pekingu kolem Tchaj-wanu, sdělil BBC nejmenovaný americký činitel.
Napětí v americko-čínských vztazích roste i kvůli vojenským manévrům Pekingu v Jihočínském moři. Čína tvrdí, že jí náleží většina ostrovů a útesů v této oblasti, a čím dál důrazněji zde prosazuje své nároky, proti čemuž protestují Spojené státy i řada zemí regionu. USA pravidelně vysílají do oblasti své letouny a lodě, aby demonstrovaly svobodu přeletů a plavby.
„Ke sporným tématům, jako je Tchaj-wan a Jihočínské moře, je třeba přistupovat opatrně. Z tohoto důvodu je setkání (Biden–Si) velmi důležité, zvláště před politicky nabitým rokem 2024, který začne důležitými prezidentskými volbami na Tchaj-wanu v lednu a skončí prezidentskými volbami v USA,“ poznamenal Hirson.
Reakce na utlačování Ujgurů
Washington také dlouhodobě kritizuje Čínu za porušování lidských práv, a to v Hongkongu, Tibetu i čínské Ujgurské autonomní provincii Sin-ťiang. USA například v létě 2021 zařadily třiadvacet čínských firem na americkou černou obchodní listinu s odkazem na údajnou roli firem při porušování lidských práv v Sin-ťiangu a kvůli napojení některých z nich na čínskou armádu. Čína to tehdy označila za vážné porušení mezinárodních ekonomických a obchodních pravidel.
Loni v září vyzval Bílý dům Čínu, aby skoncovala s krutostmi vůči Ujgurům a umožnila přístup do oblasti Sin-ťiang, kde menšina žije. Spojené státy pak předloni v prosinci jako první oznámily, že oproti zvyklostem nevyšlou na loňské zimní olympijské hry, které se konaly v únoru v Pekingu, žádné vládní představitele. Peking porušování lidských práv popírá a bojkot odsoudil jako zradu olympijských zásad.
Co se současného mezinárodního dění týče, Spojené státy kritizují postoj Číny k ruské agresi vůči Ukrajině, kterou Peking odmítá odsoudit. Ruská vojenská aktivita v sousední zemi je přitom do značné míry závislá na podpoře Číny, která Moskvě pomohla překonat hospodářské sankce. Loni dosáhl bilaterální obchod Číny s Ruskem rekordních 190 miliard dolarů (přes čtyři biliony korun).
Omezení prodeje technologií Číně
V posledních pěti letech eskalovalo napětí mezi Spojenými státy a Čínou rovněž v hospodářské oblasti. Washington vyčítá Pekingu nespravedlivé obchodní praktiky, nepřiměřené státní subvence, tržní bariéry, krádeže duševního vlastnictví a nucený transfer technologií.
Bývalý prezident Donald Trump v letech 2018 a 2019 v rámci obchodní války s Čínou uvalil cla na čínský dovoz v hodnotě stovek miliard dolarů. Výjimka zahrnuje průmyslové komponenty jako čerpadla a elektromotory, některé automobilové díly, chemikálie, jízdní kola či vysavače.
Bidenova vláda navíc zakázala americkým firmám prodávat špičkové technologie, především polovodiče, čínským společnostem a snažila se omezit americké investice do těchto čínských technologií.
Časopis Time připomíná, že americké ministerstvo obchodu dříve zakazovalo vývoz s potenciálním vojenským využitím pouze v případě, že se jednalo o zboží přímo související s výrobou zbraní. Omezení cílila spíše na konkrétní kupující než na celé země. Během Bidenovy vlády ale zákaz začal pokrývat celé kategorie, jako jsou třeba zmiňované polovodiče, jejichž použití je přitom spíše komerční než vojenské, a ministerstvo navíc z této oblasti obchodu vyloučilo celou Čínu.
Americká ministryně obchodu Gina Raimondová letos v srpnu odmítla čínské prosby o omezení kontrol a označila je za „záležitosti národní bezpečnosti“. Na protičínských krocích chtějí USA spolupracovat se svými západními spojenci. „Pokud skutečně chceme zpomalit tempo inovací v Číně, musíme spolupracovat s Evropou,“ uvedla ministryně.
Čína naopak zakázala vládním úředníkům používat v práci telefony od americké společnosti Apple. Podobné zákazy vydaly dříve Spojené státy vůči čínské společnosti Huawei, svým úředníkům zakázaly používat i čínskou aplikaci TikTok.
Špionážní balon jako komunikační stopka
Olej do ohně přilil také incident z letošního února, kdy vyvolaly mezi Američany znepokojení zprávy ohledně údajného čínského špionážního balonu, který se pohyboval ve vzdušném prostoru USA. U pobřeží Jižní Karolíny ho nakonec sestřelilo americké letadlo. Země v důsledku incidentu pozastavily již tak omezená jednání na vysoké úrovni.
„Trvá také fentanylová krize - obrovská drogová krize, kvůli které ročně zemře v USA přes sto tisíc lidí. Řada dodávek, ze kterých se fentanyl vyrábí, pochází právě z Číny,“ upozorňuje amerikanista Lepš.
Podle dubnové zprávy think tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia se sídlem ve Washingtonu se čínsko-americké vztahy pohybují „ve zhoršujícím se začarovaném kruhu“. „To se promítá do patové situace – a ve skutečnosti do spirály napětí –, které jde ještě dále než typické bezpečnostní dilema, ve kterém každá strana podniká kroky k obraně, což zase vytváří nejistotu u druhé strany, která pak reaguje stejným způsobem,“ píše se ve zprávě.
Tající ledy
Situace se začala postupně zlepšovat letos v létě poté, co šéf americké diplomacie Antony Blinken přijel do Pekingu. Následovaly návštěvy několika dalších vysoce postavených amerických činitelů. Začátkem října jednalo s čínským lídrem několik amerických demokratických a republikánských senátorů v čele s předsedou Senátu USA Chuckem Schumerem.
Podle ředitelky oddělení amerických studií na Čínském institutu mezinárodních studií Shen Yameiové se dá současný trend v čínsko-amerických vztazích charakterizovat jako „uvolnění atmosféry“, kdy se otevřela celá řada komunikačních kanálů. „Žádné skutečné změny nenastaly,“ upozorňuje však vědecká pracovnice.
Čínská strana proto podle ní bude chtít na středeční schůzce řešit americké kontroly vývozu a omezení investic. „Kromě Tchaj-wanu jsou kontroly exportu hlavním zájmem Pekingu, ale ve Washingtonu není žádný politický prostor, aby stávající kontroly zrušil,“ řekl CNBC výkonný ředitel poradenské firmy Teneo Gabriel Wildau. Otázkou tak podle něj zůstává, zda schůzka Biden–Si přinese výsledek, nebo naopak povede k opětovné destabilizaci vztahů.
Bílý dům oficiálně hovoří o tom, že Spojené státy a Čína jsou konkurenti, je ale třeba zabránit většímu konfliktu. I když je důvěra mezi oběma zeměmi nízká, USA zůstávají největším obchodním partnerem Číny. V poslední době došlo například k posílení přímých letů mezi USA a Čínou a čínští dovozci komodit v říjnu podepsali první dohody od roku 2017 o hromadném nákupu zemědělských produktů z USA.
Čínské ministerstvo obchodu navíc minulý týden oznámilo, že shromažďuje informace ve snaze řešit nerovné zacházení se zahraničními podniky v Číně oproti domácím, což Washington dlouhodobě kritizuje. V posledním průzkumu Americké obchodní komory mezi americkými společnostmi v Číně 56 procent popsalo své podnikání v roce 2022 jako neziskové, přičemž někteří obviňují přísná čínská opatření kvůli epidemii covidu-19.
Třetí největší obchodní partner USA
Navzdory napětí mezi oběma zeměmi zůstává bilaterální obchod extrémně silný, popisuje v červencové analýze list The New York Times (NYT). Čína je aktuálně po Kanadě a Mexiku třetím největším obchodním partnerem Ameriky. Dovoz zboží a služeb z Číny do USA loni dosáhl rekordních 563,6 miliardy dolarů. Podíl amerického dovozu z Číny však klesá, což je známkou toho, že některé podniky přerušují styky s Čínou.
Čína je také pro Američany významným exportním trhem, polovina všech sójových bobů, které Spojené státy posílají do zahraničí, míří právě do Číny. Americko-čínská obchodní rada odhaduje, že americký export do Číny podpořil v roce 2021 téměř 1,1 milionu pracovních míst ve Spojených státech.
Čína navíc dominuje dodavatelským řetězcům pro kritické i běžné zboží. Je největším světovým výrobcem oceli, solárních panelů, elektroniky, uhlí, plastů, knoflíků a autobaterií a během pouhých dvou let zčtyřnásobila svůj export automobilů a zároveň se stala největším světovým exportérem automobilů. Čína také zůstává jedním z největších amerických věřitelů – drží téměř bilion dolarů amerického dluhu.
Spojené státy jsou navíc domovem téměř 2,4 milionu čínských přistěhovalců, což z nich činí hlavní cíl pro čínské přistěhovalce po celém světě. Ve školním roce 2021–22 navštěvovalo americké instituce vyššího vzdělávání 296 tisíc studentů z Číny, což je téměř třetina všech zahraničních studentů ve Spojených státech, píše NYT.
Na druhou stranu není až tak dobré znamení, že USA odevzdaly tento měsíc Číně zbývající tři pandy, protože vypršela smlouva o jejich propůjčení. Peking zvířata využívá jako jeden ze svých diplomatických nástrojů, upozorňuje CNBC.
Snahy o stabilizaci vztahů
„Schůzka Biden–Si by mohla zahrnovat závazek ke spolupráci nebo vytvoření nové formální bilaterální pracovní skupiny pro bezpečné používání umělé inteligence,“ myslí si Wildau. Lídři se podle něj mohou „zavázat ke spolupráci a koordinaci při poskytování humanitární pomoci Gaze, zajištění hladkého průchodu obilí Černým mořem a podpoře poválečné obnovy v Gaze a na Ukrajině“.
Podle zpravodajky ČT Barbory Šámalové si obě strany přejí stabilizaci vztahů, byť třeba jen krátkodobou. „Čína potřebuje odvrátit konflikt se svým největším rivalem, dokud na něj není připravená, ať už vojensky, ekonomicky, či technologicky. Potřebuje také získat důvěru investorů, protože potenciální konflikt odrazuje mnohé podnikatele od investic v Číně. Zahraniční investice letos klesly na historické minimum. Mnoho zahraničních firem z Číny odchází. Proto se Si sejde na večeři místo s Bidenem s významnými podnikateli,“ podotkla Šámalová.
„Ekonomická situace, zejména na realitním trhu, je v Číně neveselá, což lze ilustrovat i průzkumem, že v letošním roce poměrně prudce vzrostla popularita Spojených států v Číně. Vykládá se to tak, že čínské vedení je hodně kritické vůči USA, tak je to nějaký protest proti vedení. Na druhou stranu americkou ekonomiku možná čeká recese a tato otázka je vždy naprosto zásadním faktorem pro americké voliče ve volbách. V ekonomické oblasti tak mají oba lídři velkou motivaci, aby si nějak pomohli doma,“ míní Lepš.
Podle některých expertů je nyní nutné, aby Washington změnil svůj přístup k Pekingu. „Spíše než se snažit vyloučit Čínu ve jménu konkurence a zdiskreditovat jakékoli iniciativy, které by mohly zvýšit prestiž Číny, by američtí lídři měli stavět na konstruktivních návrzích Číny. Cesta ke zdravé konkurenci vede přes obtížné, ale přínosné vyjednávání o tom, jak může mezinárodní řád zahrnout každého – ku prospěchu nás všech,“ píše v komentáři pro Time úřadující ředitel programu pro východní Asii při Quincy Institutu Jake Werner.
