Množí se spekulace o dalších vlnách ruské mobilizace. Zmiňují je Ukrajinci i zdroje z Moskvy

Na podzim se v Rusku uskutečnila částečná mobilizace a nyní se množí spekulace o dalších vlnách odvodů. Americká organizace Institut pro studium války (ISW) ve své zprávě uvedla, že ruští představitelé vytváří byrokratické podmínky pro povolání dalších branců, i když oficiálně to odmítají. Některé ruské a ukrajinské zdroje popsaly, že rozsáhlá mobilizace přijde kolem přelomu roku. Zůstává však nejasné, jestli pro její realizaci má Kreml dostatek prostředků.

„Podle dostupných informací Ruská federace a dočasně okupovaná území Ukrajiny pokračují v přípravách na další vlnu skryté mobilizace, která začne 10. prosince letošního roku,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany na svém facebookovém profilu.

„Není pochyb o tom, že nová vlna mobilizace začne v polovině ledna,“ napsal na Telegramu Kirill Gončarov, zástupce šéfa moskevské pobočky opoziční strany Jabloko. „Stále rozesílají povolávací rozkazy, stále brání lidem opustit zemi,“ řekl Gončarov v pondělí listu The Moscow Times.

Server The Insider popsal zprávu telegramového kanálu Můžeme vysvětlit, která se odvolává na tři nezávislé zdroje. Podle nich již vojenské kanceláře obdržely od ruského ministerstva obrany příkaz zahájit přípravy na mobilizaci, i když úřady zatím neplánují novou mobilizační vlnu oficiálně ohlásit.

Podle serveru The Insider zdroj z petrohradského vojenského komisariátu sdělil, že odvodní úřady dostaly upozornění, že „v lednu a únoru bude hodně práce“. Zdroj z moskevského komisariátu dodal, že jeho pracovníci museli „prověřit spisy branců a smluvních vojáků, aby jim mohli poslat oznámení a mobilizovat je“.

„Není jasné, co máme dělat. Oficiálně nebyla mobilizace ukončena a vše bylo předáno regionům. Ale pokud dojde k chybám, odpovědnost ponesou řadoví zaměstnanci vojenských kanceláří i jejich nadřízení,“ vysvětlil zdroj z vojenského registračního a odvodního úřadu v jednom ze severozápadních regionů Ruska. 

Peskov tvrzení o mobilizaci odmítá

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí popřel, že by vedení země zvažovalo druhou vlnu mobilizace k dalšímu posílení svých sil na Ukrajině. „Žádné diskuse o tom neprobíhají,“ řekl Peskov podle ruské státní tiskové agentury TASS.

Ke spekulacím se vyjádřil i ruský prezident Vladimir Putin, podle něj se „operace“ na Ukrajině může protáhnout, ale další vlna mobilizace v tuto chvíli není potřeba. Rusko dle jeho slov do konfliktu zatím nasadilo jen polovinu z tří set tisíc nově povolaných vojáků.

Minulý týden Peskov oznámil neformální ukončení částečné mobilizace. ISW popsal, že navzdory žádostem moskevských městských zastupitelů o vydání prezidentského dekretu, který by ukončil veškeré nejasnosti kolem odvodů, nehodlá Kreml nic podniknout. Peskov prohlásil, že Putin nemá v plánu podepsat dekret o ukončení mobilizace, protože prý není potřeba.

Tiskový mluvčí rovněž míní, že je nejlepší ignorovat zprávy o možném druhém kole mobilizace, které označil za „provokace“. Místo toho by se Rusové měli „orientovat podle informací přicházejících z ministerstva obrany a od prezidenta“.

Další mobilizace by přinesla řadu problémů

Server Verstka popsal, že lidé v Rusku začali spekulovat o možnosti všeobecné mobilizace. Jeho zdroje ze Státní dumy a prezidentské administrativy tvrdí, že se o takové variantě uvažuje jako o jednom ze scénářů. Podle zjištění serveru však prezidentská administrativa plánuje pouze druhou vlnu částečné mobilizace, ale i ta vyžaduje složitou přípravu.

„Jde o racionální závěry, se kterými lze souhlasit. Ovšem další mobilizace by byla velmi nepopulární. Opět by představovala politický problém a ruští představitelé zatím takové úvahy odmítají nebo popírají. Je logické, že pokud bude Rusko odhodlané pokračovat v konfliktu s obdobnou intenzitou jako doposud, bude nucené nahrazovat ztráty, které utrpělo,“ řekl ve vysílání ČT24 vojenský stratég a analytik Univerzity obrany Richard Stojar.

Otázka mobilizace se podle něj také dotýká výcvikových kapacit. Není příliš zřejmé, jestli by nově mobilizovaní vojáci byli připravení na efektivní nasazení na frontové linii. Stojar doplnil, že instruktoři zabývající se výcvikem branců odešli bojovat na Ukrajinu.

Institut pro studium války s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu GUR napsal, že ruská armáda v součinnosti s ruským ministerstvem vnitra chce od 23. února spustit elektronickou databázi, která bude dokumentovat osobní údaje všech vojáků a branců. Databáze by ruským úřadům umožnila sledovat jejich pohyb, kontrolovat přístup k jejich financím a virtuálně posílat ruským mužům předvolání. To by vedlo ke zrychlení a zefektivnění případné další mobilizační vlny.

Nedostatek mužů je v armádě i v civilním životě

Ruský senátor Andrej Klišas z vládnoucí strany Jednotné Rusko navrhl Kremlu omezit možnost Rusů, kteří uprchli ze země kvůli mobilizaci, zajistit si po návratu do Ruska placenou práci. Peskov odpověděl, že Kreml o takovém kroku neuvažuje.

Mezitím se ruské úřady a okupační správa na Ukrajině potýkají s nedostatkem pracovních sil způsobeným mobilizací. Několik ruských regionů čelí problémům s vytápěním kvůli odchodu zaměstnanců veřejných služeb do armády a ukrajinská luhanská oblastní správa popsala, jak okupační úřady v Donbasu uzavřely tamní doly kvůli mobilizaci více než poloviny jejich zaměstnanců.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 59 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...