Mluvit se všemi a popisovat skutečnost. Lékaři bez hranic fungují už půl století

Už padesát let funguje mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. V začátcích se na jejích aktivitách podílely jen desítky pracovníků, teď zaměstnává víc než šedesát tisíc lidí, a to většinou místních. Například z Česka a Slovenska na mise do zahraničí vyrazí pomáhat zhruba třicet pracovníků ročně. Mnohdy složitý boj o zachování neutrality nejslavnější humanitární organizace mapuje pohnutou historii nejmodernějších dějin.

„Léčit a přinášet svědectví.“ Dnes už téměř slovníkové motto stálo u vzniku Lékařů bez hranic, organizace celosvětově známé jako Médecins Sans Frontières (MSF), která letos slaví padesát let fungování.

Na úplném počátku nadnárodní humanitární společnosti byli dva francouzští lékaři, Max Récamier a Bernard Koucher. V týmech Mezinárodního výboru Červeného kříže si oba prošli občanskou válkou v Biafře, dnešním regionu Nigérie. Zděšeni tamními hrůzami se společně se skupinou novinářů kolem lékařského časopisu Tonus roku 1971 v Paříži rozhodli, že kromě pomoci je o místech válečných konfliktů třeba také pravdivě informovat.

Nahrávám video

MSF si jako zpočátku méně oficiální organizace ale dala podle prvních vyjádření za cíl hlavně poskytovat pomoc lidem v ohrožení „bez rozdílu ras, náboženství, filozofie nebo politiky“. Po vymezeních, které formovalo revoluční dění ve Francii na konci šedesátých let a zkušenosti z válečných zón, se tak nejskloňovanějšími pojmy staly nestrannost, neutralita a nezávislost. Půl století poté to platí úplně stejně jako začátku i přesto, že jejich naplňování po celou dobu globálního fungování, vyvolává největší diskuse.

„V praxi se tato hodnota do naší činnosti zrcadlí tak, že nestraníme během konfliktu žádné z bojujících stran. O našem přístupu komunikujeme se všemi a vyjednáváme se všemi,“ vysvětluje tisková koordinátorka české pobočky MSF Tereza Wyn Haniaková.

Přiděleni na misi

Z České republiky a Slovenska podle zástupců české pobočky vyjede na misi každý rok zhruba třicet lidí. Patří mezi ně jak lékaři, tak různí administrativní pracovníci. Asi nejznámější tváří organizace je lékař Tomáš Šebek, který příběh svého odjezdu popsal v pořadu Hydepark civilizace.

„Musíte mít praxi, diplom a procházíte několikaúrovňovým výběrovým řízením, kde se testují i jazykové znalosti a psychologická odolnost tak, aby člověk mohl tomu všemu čelit a nerozsypal se z toho,“ popisoval. 

Podle Haniakové je cesta všech zájemců na misi stále obdobná. Pokud má lékař o zapojení do společnosti zájem, navštíví informační večer a musí projít výběrovým řízením. Pak už jen čeká na nabídku mise – místo pobytu si vybrat nemůže, ale cestu může odmítnout. Od organizace pak pobírá mzdu. Vedle nutných lékařských pozic, jako jsou chirurgové a anesteziologové, ale zapojují pobočky MSF do práce i logistiky nebo manažery lidských zdrojů.

Nahrávám video

Bez místních by to nešlo

Víc než polovina z pěti stovek aktuálních projektů je v Africe, přes třetinu z nich je v Asii, MSF ale působí částečně i v Jižní Americe a pandemie koronaviru jejich působnost rozšířila i do postižených oblastí v Evropě s jinak běžně fungujícím zdravotnictvím, jako bylo Španělsko nebo Itálie.

„Pandemie nám zas a znova připomněla, že musíme investovat v regionech, kde pomáháme, do místního personálu. Když jsme narazili na problém, že nemůžeme do oblastí vyslat zahraniční kolegy, byli to právě místní, kteří drželi projekt v chodu,“ vysvětluje zástupkyně české pobočky organizace.

Místní teď představují až devadesát procent spolupracovníků organizace. „Tito lidé, ať už jde o Jihosúdánce, Indy, Haiťany nebo Afghánce, jsou jednoznačně páteří Lékařů bez hranic,“ míní tisková koordinátorka s tím, že bez komunikace s místními by humanitární projekty nemohly fungovat. 

Vysvětlování misí s cílem poskytnout lékařskou péči komukoliv bez ohledu na státní příslušnost bylo podle analýzy skupiny Humanitarian Practice Network na počátku v ozbrojených konfliktech obtížné. Podle zástupců organizace tohle všechno ale výrazně změnila Nobelova cena za mír, kterou MSF získala v roce 1999.

Udělení ceny o Lékařích zvedlo povědomí, poskytnutou částku organizace věnovala na Kampaň za dostupnost léků a během dalších třiceti let se její působnost přesunula do víc než osmdesáti zemí světa. V novém tisíciletí se milníky stala masivní pomoc při ničivé tsunami v jižní Asii v roce 2004 nebo při zemětřesení na Haiti v roce 2010, což byl také největší krizový zásah, který MSF dosud uskutečnila.

Nestrannost za každou cenu?

I kvůli nutné spolupráci a komunikaci s místními obyvateli a úřady přinesla proklamovaná neutralita Lékařům mnohdy problematickou pozici, se kterou se musí organizace v průběhu svého fungování vypořádávat. Erbovní heslo nestrannosti a přinášení svědectví naráží na výtky ohledně zaujatosti ke stranám konfliktu.

Od prvních misí Lékařů bez hranic se podle tiskové koordinátorky české pobočky MSF Nikoly Kaňovské Tenevové potýká globální humanitární skupina s dilematem, které naráží na její počáteční hodnoty. Poprvé bylo tematizováno v Etiopii během osmdesátých let, kdy zemi zasáhl hladomor – pomoc, která do země směřovala, ale tamní vláda zneužívala.

Přestože kvůli zveřejnění známých informací o chování místních úřadů hrozilo týmům MSF vyhoštění ze země, rozhodly se nakonec svědectví na úkor ukončení péče o hladovějících podat.

Obdobná situace se opakovala i v polovině devadesátých let v Zairu, dnešní Konžské demokratické republice. Naopak kvůli pokračování mise postupovaly týmy lékařů opačně třeba na Srí Lance. „Tam jsme se rozhodli nepodat svědectví o následcích války. Stále věříme v to, že mlčení zabíjí. Zároveň jsme si vědomi toho, že mlčení může v naprosto výjimečných případech i hojit,“ uvedla tisková koordinátorka Wyn Haniaková.

Přelomová občanská válka ve Rwandě a uprchlická krize

Zlomovým momentem pro Lékaře bez hranic byla občanská válka ve Rwandě roku 1994, která vyústila v největší genocidu po holocaustu. Během nezvladatelného konfliktu mezi Hutuy a Tutsii Lékaři bez hranic poskytovali primární a traumatologickou péči. Vůbec poprvé a naposledy tehdy mezinárodní organizace oficiálně vyzvala francouzskou vládu k ozbrojené intervenci.

„Lékaři nemůžou zastavit genocidu,“ psalo se v otevřeném dopise adresovaném tehdejšímu prezidentovi Françoisovi Mitterrandovi. Následně se ve francouzských médiích tehdy debatovalo nad smyslem podobné aktivity směrem k dárcům, kteří projekty podporovali kvůli nezávislosti na jakýchkoliv politických vlivech.

Financování misí je podle oficiálních dat Lékařů bez hranic založené na příspěvcích od soukromých dárců, kterých je globálně zhruba sedm milionů. Oficiální prohlášení MSF také odmítá příspěvky a dary od států a mezinárodních organizací. V České republice na jejich činnost přispívá víc než sedmdesát tisíc lidí. 

Kontroverzní kroky

Organizaci se ale nevyhnuly ani kontroverze uvnitř její struktury. V minulém roce vyvolal rozruch dopis, který iniciovalo hnutí Decolonise MSF (Dekolonizujte MSF), složené zčásti z bývalých spolupracovníků Lékařů bez hranic. 

„Rasismus formuje naši kulturu a přemýšlení i v tom, co definuje naši organizaci: staví vedle sebe tzv. bílé experty z Evropy a tzv. vzdáleného cizince v nouzi. S pár výjimkami tak humanitární aktivita MSF potlačuje hlas původních obyvatel,“ píše se v něm.

Zhruba tisícovka signatářů v dopise následně vyzývá k prošetření vniřního procesu při výběru pracovníků, který podle nich v některých případech diskriminuje místní a zvýhodňuje Evropany. Mezi dalšími body výzvy patří apel na vytvoření inkluzivnějšího prostředí a prošetření selhání, které hnutí publikovalo v letošní souhrnné zprávě. 

„Bohužel v některých oblastech musíme učinit někdy až kontroverzní rozhodnutí. Rozhodneme se třeba neposílat lékaře určité národnosti do nějakého konfliktu, abychom je nevystavovali ještě většímu riziku, než je nutné,“ vysvětluje zástupkyně české pobočky MSF a dodává, že někdy je zase lepší přítomnost mezinárodního personálu s ohledem na bezpečnost. I tak ale byli naposledy letos v říjnu zavražděni tři spolupracovníci Lékařů v etiopském Tigraji.

Nejvíce opakovanou výtkou k aktivitám MSF je také pomoc během uprchlické krize. „Nejčastěji skloňovaná kritika je, že jsme pašeráci, ale to je absolutně bezpředmětné,“ vysvětluje Wyn Haniaková.

„Ve vodách se pohybujeme podle mezinárodního námořního práva. A děláme to z jediného důvodu – na moři umírají lidé a jedná se o nejsmrtelnější uprchlickou trasu na světě,“ reaguje tak na obvinění s tím, že tvrzení vyvrátil italský soud.

Útoky na zdravotnictví

V Afghánistánu funguje pět projektů Lékařů bez hranic. Vyslané týmy tam spolupracují s místními s cílem zajistit zdravotnickou péči pro několik milionů lidí, kteří si ji nemohou dovolit. MSF na místě vyjednává se všemi – Talibanem, afghánskou armádou a dříve i s lokálními milicemi a americkými ozbrojenými složkami. V tamních nemocnicích dokonce platí nepsané pravidlo zákazu vstupu do nemocnice s jakoukoliv zbraní.

Podobná vyjednávání jsou ale v posledních letech i jedním z důvodů stupňujících se útoků na zdravotníky. Roku 2015 se v afghánském Kundúzu odehrál dosud největší útok na zdravotnickou misi, když při bombardování nemocnice americkou armádou přišlo o život dvaačtyřicet lidí. Afghánská armáda byla podle vyšetřování přesvědčená, že se ve zdravotnickém zařízení nacházelo několik bojovníků radikálně islamistického hnutí Taliban, na které útok patrně cílil.

Už několik let se statistika útoků na centra Lékařů bez hranic drží na podobné úrovni, oficiální statistiky WHO za první pololetí roku 2021 zaznamenaly více něž dvě stovky útoků na zdravotnictví. „I válka má svá pravidla. A jedno z nich je, že na nemocnice a bezbranné pacienty a pacientky se prostě neútočí,“ apeluje koordinátorka.

Nahrávám video

Hlavním cílem je nebýt na místě potřeba

MSF zůstává často jedinou humanitární organizací, která poskytne pomoc zraněným bez ohledu na politickou příslušnost. A s rostoucí působností, i tlakem z různých stran se jejich způsob práce proměňuje.

„Již dávno to není o tom, že vyšleme pár chirurgů, kteří odoperují sto pacientů a zase je vrátíme nazpět domů. Obrovskou hodnotu vidíme v udržitelnosti zdravotnických struktur, které pomáháme postavit na nohy,“ vysvětluje Wyn Haniaková.

Často opakovaným klišé, které ale bude ještě nějakou dobu platit, je skutečnost, že největším cílem MSF je nebýt na místě vůbec potřeba. Podle zástupkyně české pobočky nezbývá než doufat, že za dalších padesát let budou Lékaři bez hranic potřeba alespoň na méně místech než nyní.

„Nejsme míroví vyjednavači, neiniciujeme přestavby měst, jednu věc ale myslím děláme dobře. Umíme zmírnit utrpení lidí, z nichž někteří se do této práce budou moci třeba jednou pustit,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...