Místo velkých vizí válka s poslanci. Dva roky od spuštění článku 50 zůstává podoba brexitu v mlze

Chaos, nejistota a vyhrocené emoce. Taková je atmosféra ve Velké Británii dva roky poté, co premiérka Theresa Mayová poslala do Bruselu dopis aktivující článek 50 Lisabonské smlouvy. Formálně tak požádala o odchod Spojeného království z Evropské unie. Brexit tehdy označila za jedinečnou příležitost a Britům slíbila, že dosáhne do dvou let dohody s EU, která zajistí spořádaný odchod a nové zvláštní partnerství s EU. Po uplynutí lhůty ale premiérka válčí s rozdělenými poslanci včetně rebelů ve vlastní straně. Datum i podoba brexitu jsou tak nejisté.

„Toto je historická chvíle, kterou nelze vzít zpět – Británie odchází z EU. Budeme činit vlastní rozhodnutí a vlastní zákony. Budeme kontrolovat věci, na nichž nám nejvíce záleží. Jsem rozhodnuta dosáhnout dobré dohody pro každého jednotlivce v celém Spojeném království a také pro občany (členských států) EU, jimž se tato země stala domovem,“ prohlásila optimisticky Mayová 29. března 2017.

Tři čtvrtě roku poté, co Britové v referendu těsnou většinou odhlasovali rozvod Británie s Bruselem, premiérka slibovala „nový, speciální a hluboký vztah“ s EU. „Je to šance pro dnešní generaci, jak vybudovat lepší budoucnost. Naším cílem je hladký a spořádaný brexit,“ tvrdila Mayová, tehdy ještě často srovnávaná s expremiérkou Margaret Thatcherovou.

Také zbývající sedmadvacítka od začátku avizovala, že klíčový je pro ni spořádaný brexit. „Naší prioritou je minimalizovat nejistoty způsobené rozhodnutím Velké Británie pro naše občany, podniky a členské státy,“ uvedly členské země EU.

Výhody bez povinností

Že rozvod nebude snadný, však bylo patrné už v březnu 2017. Zatímco Londýn opakoval svůj záměr vymanit se z integračních závazků společenství a zachovat své výhody, Brusel trval na tom, že nejdříve musejí být vyjednány podmínky odchodu, až pak dohody o budoucí spolupráci.

Jak Velká Británie, tak i Brusel od začátku vyjednávání o brexitu počítaly s takzvaným tvrdým brexitem jako s tou nejhorší možnou variantou. Rozchod bez dohody by byl katastrofou pro obě strany, ale speciálně pro Brity, upozornil koncem března 2017 předseda europarlamentu Antonio Tajani. Země by čelila clům, s nejistotou by se potýkal její automobilový průmysl i finanční služby, zmatky by panovaly v letecké dopravě a vzrostly by i ceny potravin, varoval.

Některá média očekávala ztroskotání rozhovorů

Evropský tisk se před dvěma lety shodoval v názoru, že zahájení odchodu Británie z EU představuje pro evropský projekt velkou ztrátu a zároveň zatěžkávací zkoušku.

Třeba francouzský list Le Monde už tehdy varoval, že kvůli „protichůdným požadavkům“ Britů hrozí, že vyjednávání mohou ztroskotat. Britové si chtějí některé výhody členství ponechat a toho, co považují za nevýhodné, jako volný pohyb osob, se hodlají zbavit, upozornil deník. Nizozemský list de Volkskrant zase varoval před snahou se Británii mstít.

Zahájení brexitu naopak oslavovali nacionalisté z celé Evropy. Bývalý šéf protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage tvrdil, že EU se z tohoto kroku nikdy nevzpamatuje. Vůdce nizozemských nacionalistů Geert Wilders se radoval, že Británie „získala svou státní svrchovanost“, a v podobném duchu se vyjádřil i místopředseda francouzské krajně pravicové strany Národní fronta Florian Philippot.

Nové volby Mayovou oslabily

Kvůli tlaku euroskeptiků ve vlastní straně udělala Mayová na jaře 2017 stejnou chybu jako její předchůdce David Cameron s referendem o brexitu – vypsala předčasné parlamentní volby, aby si zajistila silný mandát pro vyjednávání v Bruselu. Jenomže její konzervativci naopak přišli o většinu a musejí spoléhat na podporu strany severoirských unionistů (DUP).

Pozice Mayové od té doby oslabuje. Tvrdí brexitáři v čele s ministrem zahraničí Borisem Johnsonem loni v létě odmítli její plán z Chequers, který počítá se zachováním více obchodních vazeb na EU, hlavně volným pohybem zboží. Kromě Johnsona tehdy premiérku opustil i ministr pro brexit David Davis.

Loni v listopadu však slavila Mayová úspěch v Bruselu poté, co EU po vleklých debatách schválila brexitovou dohodu i deklaraci o budoucích vztazích. Napětí na poslední chvíli zvýšily požadavky Španělska ohledně Gibraltaru, vyjednavačům se ale věc podařilo vyřešit.

Emoce kolem irské pojistky

Britská premiérka ovšem s dokumentem narazila na domácí půdě. Zatímco část opozice by nejraději zachovala celní unii, euroskeptici pro změnu smlouvu považují za příliš měkkou a britské ústupky Bruselu za nepřijatelné. Hlavní problém se ale točí kolem Severního Irska. Mayovou kvůli tomu v listopadu opustili další ministři.

„Jsem přesvědčen, že regulační opatření navrhované pro Severní Irsko představuje velice reálnou hrozbu pro celistvost Spojeného království,“ konstatoval končící ministr pro brexit Dominic Raab.

Jako druhý důvod zmínil nesouhlas s takzvanou irskou pojistkou, která by v případě neexistence ujednání o podobě budoucích vztahů po konci přechodného období začala platit, aby mezi Severním Irskem a unijním Irskem nevznikla žádná tvrdá hranice. Raab kritizoval, že právo veta v tomto případě drží EU.

Proti irské pojistce brojí i severoirští unionisté, jejich podpora je pro vládu Mayové klíčová. V polovině ledna nakonec drtivá většina britských zákonodárců brexitovou dohodu odmítla. Aby toho nebylo málo, labouristé vyvolali hlasování o nedůvěře vládě, premiérka ho ale ustála.

Mayová po tomto fiasku začala mluvit o odkladu brexitu, který do té doby odmítala. A začala svým odpůrcům hrozit důsledky odchodu bez dohody. Premiérce se v Bruselu podařilo vyjednat doplněk smlouvy, který zajišťuje, že EU se nebude moci snažit uplatňovat irskou pojistku neomezeně dlouhou dobu, ani to ale na poslance nezabralo – její dohodu odmítli i napodruhé relativně výraznou většinou hlasů.

Obavy a nejistota od té doby sílí jak v Londýně, tak i na straně Bruselu. Evropští lídři odmítají další změny v brexitové dohodě a v Unii se naplno rozjely přípravy na možný odchod Spojeného království bez dohody.

Už tak rozdělená britská politická scéna se mezitím dál drolí. Koncem února se začala rozrůstat Nezávislá skupina složená z labouristických i konzervativních poslanců, která odmítá „špatnou brexitovou dohodu“.

Kromě odkladu brexitu se britší poslanci na ničem neshodnou

Mayová se po dvojnásobném fiasku vydala zpět do Bruselu, kde vyjednala odklad brexitu buď na 22. květen, pokud její dohoda projde parlamentem, nebo na 12. duben, pokud se tak nestane.

„Premiérka hraje s kartami, které dostala do rukou. Patřila k části Konzervativní strany, která si brexit nepřála. Z mého hlediska je obdivuhodné, jak se snaží dodržet mandát, který dali britským politikům voliči, jak se snaží najít cestu, která by vedla ke spořádanému brexitu. Její psychologická odolnost je úžasná,“ míní bývalý velvyslanec ČR v Londýně Michael Žantovský.

Britský tisk je již tradičně rozdělený. Některé deníky vyzývaly v posledních týdnech Mayovou k rezignaci. „Premiérka ukázala odvahu. Aby zpečetila svou dohodu a zaručila brexit, musí ovšem rezignovat. Čas se naplnil, Thereso,“ napsal bulvární deník The Sun. Jiné listy naopak domlouvaly poslancům, aby měli rozum a dohodu schválili.

Britský chaos nedávno ještě umocnil krok šéfa sněmovny Johna Bercowa, který na základě precedentu ze 17. století vyloučil nové hlasování o brexitové dohodě, pokud dokument nedozná významných změn. Mayová ale za svou dohodu lobbuje dál a tvrdí, že jde o nejlepší kompromis, jaký mohl být vyjednán.

Smlouvu se snaží protlačit nově slibem, že rezignuje, až smlouva projde parlamentem. „Jsme téměř připraveni začít novou kapitolu a budovat tu jasnější budoucnost. Ale než to dokážeme, musíme dokončit rozdělanou práci,“ zdůraznila premiérka.

Vyloučeno není nic

Stále velká část poslanců ale nevěří tomu, že její dohoda tuto jasnější budoucnost zajistí. Smlouvu dál odmítá řada euroskeptiků z Konzervativní strany, DUP i mnozí opoziční zákonodárci. Které ze dvou dat brexitu nakonec bude to reálné, by měly ukázat další dny.

Mayová na pátek u Bercowa prosadila třetí hlasování o rozvodové smlouvě, které se ovšem nebude týkat politické deklarace, čímž bude splněn jeho požadavek na změnu. Podle posledních zpráv to ale vypadá jen na další prohru.

Nahrávám video
Britští poslanci budou potřetí hlasovat o brexitové dohodě
Zdroj: ČT24

Ve hře zůstává celá řada podob brexitu. Jak ukázalo středeční hlasování o alternativách, žádná z těchto variant ale zatím nemá podporu většiny. Nejblíže byl návrh týkající se zachování celní unie a návrh na uspořádání referenda o dohodě Mayové. Skoro desetina Britů přitom žádá vládu, aby stáhla žádost o spuštění brexitu a celý proces odchodu tak zrušila. Petici již podepsalo téměř šest milionů lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...