Před 86 lety začala druhá světová válka. Nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva odstartoval německý útok na Polsko. V reakci na to poté vyhlásily 3. září Berlínu válku Francie a Velká Británie. Konkrétní pomoc ovšem napadenému státu, o jehož osudu bylo rozhodnuto během několika dní, neposkytly. Úvodním dějištěm konfliktu se stal poloostrov Westerplatte u města Gdaňsk. Právě tam v pondělí uctili nejvyšší představitelé Polska památku těch, kteří místo proti útoku německého wehrmachtu bránili.
Za úsvitu 1. září 1939 ve 4:45 wehrmacht na poloostrov Westerplatte zaútočil nejdříve z moře, a poté i z pevniny. Polští obránci, jichž bylo přibližně 250, kapitulovali po týdnu. Německé letectvo také ten samý den časně ráno bombardovalo Wieluń, ležící v nynějším Lodžském vojvodství. Tři čtvrtiny zástavby ve městě byly zničeny, nálety si vyžádaly mnoho civilních obětí.
Paměť národa připomíná, že část polského území obsazeného útočící armádou byla připojena přímo k Říši. Na zbytku byl poté vytvořen takzvaný Generální gouvernement. Sedmnáctého září pak na Polsko zaútočil z východu i Sovětský svaz.
Invazi ze západu i východu ukončilo 6. října rozdělení území Polska mezi Berlín a Moskvu. K tomu došlo na základě Německo-sovětské smlouvy o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie, která byla uzavřena v ruské metropoli po kapitulaci Polska 28. září 1939.
„Přístup Polska k Rusku je určitě ovlivněn právě i touto historickou zkušeností,“ sdělil zpravodaj ČT v Polsku Jan Řápek, podle něhož však nejde jen o začátek války, ale také třeba o pozdější masakr v Katyni či o chování sovětských vojáků při Varšavském povstání. „To jsou možná základy, jež vedou ke vztahu, který má Polsko i v současnosti k Ruské federaci,“ dodal Řápek.
Nawrocki: Je třeba vyřídit otázku německých válečných reparací
Polský prezident Karol Nawrocki, který je v úřadu necelý měsíc, při aktuálním uctění památky obránců poloostrova Westerplatte mluvil o tom, že před Varšavou stojí výzva v podobě „obrozujícího se neoimperialismu postsovětské Ruské federace“. Polsko podle něho stojí před úkolem budovat Evropskou unii a NATO. „Ty úkoly plníme společně s Německem, naším obchodním partnerem a sousedem. S původcem druhé světové války,“ řekl polský prezident.
Ten rovněž sdělil, že aby bylo možné vytvářet s Berlínem dobré partnerství založené na pravdě, „musíme konečně vyřídit otázku reparací“. Zdůraznil, že jako polská hlava státu to „jednoznačně požaduje“ a vyzval vládu premiéra Donalda Tuska, aby mu v této věci pomohla.
Otázku reparací za obrovské škody, které nacisté v Polsku napáchali, v uplynulých letech otevírali hlavně politici opoziční národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého ve volbách podpořila. Německo nicméně opakovaně dává najevo, že má tuto věc za uzavřenou. Definitivně ji podle Berlína vyjasnily smlouvy týkající se znovusjednocení Německa v roce 1990, a země tak nemá v úmyslu o záležitosti s Polskem jednat.
