Míru je třeba dosáhnout silou, řekl Zelenskyj v Budapešti

Míru je třeba dosáhnout prostřednictvím síly, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na budapešťském summitu Evropského politického společenství (EPS). Narážel tak na heslo vítěze amerických prezidentských voleb Donalda Trumpa. Ústupky Rusku jsou pro Ukrajinu nepřijatelné a pro Evropu sebevražedné, dodal Zelenskyj. Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že se účastníci summitu shodli, že je potřeba co nejdříve mít v Evropě mír.

„Neměli bychom si představovat, že tím, že ukážeme slabost nebo obětujeme určité evropské pozice či pozice jedné evropské země, si můžeme koupit mír,“ řekl Zelenskyj a varoval Evropany před jakýmkoli snížením tlaku na Moskvu.

„Objímání se s Putinem nepomůže. Někteří z vás ho objímají už dvacet let a věci se jen zhoršují. Myslí jen na války a nezmění se. Pouze tlak mu může stanovit hranice,“ naléhal Zelenskyj. Ukrajina, jejíž armáda již měsíce ustupuje před mnohem početnějšími a lépe vyzbrojenými ruskými silami, „potřebuje další zbraně, a ne podporu v rozhovorech“ s Moskvou, dodal podle agentury AP.

Ukrajinský prezident na summitu EPS rovněž varoval, že čím bližší je některá evropská země vůči Rusku, tím slabší se jeví koncept její neutrality. O ukončení války by měla rozhodnout Ukrajina a účet za válku by měla zaplatit Moskva, prohlásil.

Zelenskyj poukázal na to, že Kreml eskaloval situaci, když nasadil severokorejské vojáky. „Rusko poskytuje nejnovější technologii Severní Koreji výměnou za pomoc Severokorejců ve válce s Ukrajinou. A to je hrozba – nejenom pro evropskou část NATO, ale i pro americké území,“ sdělil generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte.

Summit v Budapešti

Od vypuknutí války je to poprvé, co Zelenskyj přicestoval do Maďarska, upozornila agentura Unian.

Hostitelem budapešťského summitu je maďarský premiér Orbán, který si navzdory ruské agresi proti Ukrajině uchoval přátelské vztahy s Moskvou, kde jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem poté, co se Maďarsko ujalo předsednictví v Radě Evropské unie. Brusel se od Orbánových cest do Moskvy a Pekingu distancoval.

Orbán ve čtvrtek prohlásil, že se účastníci summitu EPS shodli, že je potřeba co nejdříve mít v Evropě mír. „Situaci, o které se diskutovalo, lze označit za obtížnou, složitou a nebezpečnou,“ řekl a dodal, že mír, stabilita a prosperita jsou v Evropě ohroženy.

„Nemůžeme očekávat ochranu pouze od Američanů,“ dodal Orbán s tím, že Evropa musí zůstat klíčovým hráčem v nadcházejícím vývoji.

Podle maďarské agentury MTI Orbán také uvedl, že vítězstvím republikána Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se výrazně rozrostl tábor prosazující mír.

Fiala a Starmer

Česko na pátém summitu neformální platformy EPS, která se poprvé sešla na podzim 2022 v Praze, zastupoval premiér Petr Fiala (ODS). Šéf české vlády se na okraj setkání sešel s britským premiérem Kierem Starmerem. Oba politici se shodli na prohloubení spolupráce v jaderném průmyslu, zejména mezi společnostmi ČEZ a Rolls-Royce v rozvoji malých modulárních reaktorů.

Oba premiéři se na schůzce podle Fialy dohodli také na spolupráci při potírání ilegální migrace. Hovořili i o amerických prezidentských volbách a americké zahraniční politice.

Starmer Fialu pozval na návštěvu Británie. „Což jsem samozřejmě přijal a do Londýna se těším,“ uvedl český premiér.

EPS k migraci

Fiala se dále na summitu zúčastnil kulatého stolu k migraci. Debata podle něj byla mimo jiné i velmi kritická k tomu, co se zatím v Evropě v boji s nelegální migrací podařilo.

Řada lídrů si konečně uvědomuje, že migrace je komplexní problém, který Evropu ohrožuje, uvedl Fiala. Česko podle něj patří k zemím, které přichází s vlastními nápady. „Protože jsme v té skupině zemí, které chtějí jít nad migrační pakt a dál a být razantnější,“ dodal.

„Nestačí jen restriktivní opatření, musíme také pomáhat těm zemím, ze kterých (migranti) přicházejí. To není jednoduchá věc, ale je to jedna z možností, jak bojovat s nelegální migrací,“ řekl Fiala.

Fiala na summitu hovořil také s Ruttem o dopadech amerických voleb a zvolení Donalda Trumpa na fungování NATO. „Bavil jsem se s (předsedkyní Evropské komise) Ursulou von der Leyenovou a (šéfkou Evropského parlamentu) Robertou Metsolovou o tom, jak probíhá schvalování Komise a jak dobře dopadl náš nominant Jozef Síkela (STAN),“ řekl ve čtvrtek večer Fiala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga, tvrdí ruské úřady

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...