Ministerstvo spravedlnosti USA doporučilo stíhat Trumpova exporadce Bannona

Americké ministerstvo spravedlnosti doporučilo stíhání Stephena Bannona, exporadce bývalého prezidenta Donalda Trumpa, za neuposlechnutí kongresových obsílek vydaných zvláštní komisí vyšetřující lednový útok exprezidentových přívrženců na sídlo Kongresu. Bannonovi by v případě uznání viny hrozily až dva roky vězení, server CNN však poznamenal, že se kauza může táhnout roky s nejistým výsledkem. Obsílku Kongresu neuposlechl rovněž další předvolaný, bývalý personální šéf Trumpova kabinetu Mark Meadows.

Bannon čelí dvěma obviněním z pohrdání Kongresem, jednak za to, že nepřišel svědčit před vyšetřovací komisi, a jednak kvůli tomu, že orgánu včas nepředal požadované dokumenty. Každý z těchto zločinů by Bannonovi mohl vynést až roční trest za mřížemi.

Trump řekl všem svým bývalým spolupracovníkům, aby s vyšetřovací komisí nespolupracovali s odvoláním na zvláštní právní privilegia exekutivní moci, která podle jeho názoru jeho i ostatní před podobným vyšetřováním chrání. O tom se však vedou spory, které nyní řeší soudy, jež už jednou exprezidentovu argumentaci odmítly.

Právní experti rovněž tvrdí, že byl Bannon možnosti trestního stíhání vystaven o to více, že během lednových nepokojů již dlouho pro administrativu nepracoval.

Bannon byl strategickým poradcem Trumpa v začátcích jeho mandátu a zůstal s ním v kontaktu i poté, co z Bílého domu odešel. Podle komise před nepokoji učinil několik veřejných prohlášení, jež naznačují, že předem věděl o „výjimečných událostech“, k nimž mělo dojít. V podcastu den před útokem na Kapitol rovněž prohlásil, že ve Washingtonu nazítří „vypukne peklo“.

CNN: Případ se může táhnout roky

Žádost o obvinění Bannona schválila demokraty ovládaná Sněmovna reprezentantů v druhé polovině října, nicméně rozhodnutí o jeho stíhání záleželo na ministru spravedlnosti Merricku Garlandovi. Ten v posledních týdnech čelil velkému tlaku na to, aby konal, píše CNN.

„Od svého prvního dne v úřadu jsem sliboval zaměstnancům ministerstva spravedlnosti, že společně ukážeme americkému lidu slovem i činem, že se ministerstvo řídí vládou práva, následuje fakta a zákony a usiluje o rovnou spravedlnost před zákonem,“ řekl Garland. „Dnešní obvinění odráží nezlomnou věrnost ministerstva těmto principům.“

Podle CNN se nicméně soudní spory v kauze mohou táhnout několik let a není jasné, zda nakonec povedou k Bannonově odsouzení. V minulosti byla v podobných případech často obžalovaným nakloněna porota nebo se proces zdržoval opakovaným odvoláváním.

Bannonova kauza však zřejmě vyvolá nové otázky ohledně platnosti zvláštních privilegií exekutivní moci a schopnosti Sněmovny reprezentantů vynucovat dodržování svých obsílek při kontrole činnosti výkonné moci, kterou v posledních letech Trump opakovaně zpochybňoval.

Stížnosti možná budou čelit další dva Trumpovi exspolupracovníci

Komise již naznačila, že stejnou stížnost, jakou podala na Bannona, zvažuje také u dalších dvou jeho bývalých spolupracovníků. Meadows se nedostavil na slyšení, přičemž šéf komise Bennie Thompson již ve čtvrtek jeho právníkovi napsal, že orgán ztrácí s bývalým personálním šéfem trpělivost a že pokud nepřijde, bude to považováno za vědomé nevyslyšení obsílky.

Meadowsův advokát George Terwilliger v prohlášení uvedl, že jeho klient před komisi nepředstoupí, dokud soudy nerozhodnou v kauzách, jež se týkají zvláštní právní ochrany exekutivy.

Komise chce vyslechnout Meadowse, protože podle ní jako klíčový činitel Trumpova kabinetu dokáže zodpovědět otázky ohledně toho, jak byl Trump osobně zapojen do lednových nepokojů.

Hrozbě možného stíhání čelí také Jeffrey Clark, bývalý činitel ministerstva spravedlnosti a Trumpův spojenec, s jehož pomocí prezident neúspěšně plánoval využít ministerstvo k napadení důvěryhodnosti voleb. Clark sice před komisi přišel, odmítl však odpovědět na jakékoli otázky s odvoláním na povinnost mlčenlivosti advokáta. Komise zvažuje, zda na něj nepodá stížnost pro pohrdání Kongresem.

Cílem útoku na Kongres bylo narušit oficiální potvrzení výhry Trumpova soka Joea Bidena v prezidentských volbách. Tehdejší šéf Bílého domu přitom dlouhodobě bez důkazů napadal legitimitu voleb a snažil se různými způsoby podrývat povolební proces.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...