Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nechá znovu prověřit cenu zakázky na nákup pasivních sledovacích systémů Věra. Doporučil mu to i sněmovní výbor pro obranu. Vojáci původně plánovali za radary zaplatit 760 milionů korun, konečná cena je ale dvakrát vyšší. Armádu navíc čekají další nákupy, ještě letos se mají podepsat smlouvy za více než 70 miliard korun.
V několika příštích letech chce armáda část své výzbroje nahradit novými a modernějšími zbraněmi. Ministerstvo obrany plánuje jejich nákupy dokončit ještě letos. „S větší mírou kontroly jsem připraven tyto projekty nadále podepisovat a pomáhat modernizaci, která je pro armádu stěžejní,“ okomentoval to Metnar.
Jeho resort ale v posledních týdnech čelí kritice kvůli zakázkám na nákup pasivních sledovacích systémů. V materiálu pro vládu ministerstvo původně uvedlo cenu 760 milionů korun, za dva komplety má ale obrana nakonec zaplatit asi 1,5 miliardy.
„Ministerstvo obrany k tomu bude přistupovat jinak, aby k těmto excesům nedocházelo, protože nárůst zakázek o dvojnásobek není možný,“ uvedla předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). Vysoká cena tendrů vadí i místopředsedovi výboru Alexanderovi Černému (KSČM). „Překvapuje mě odvaha pana ministra, že je odhodlán všechny ty akvizice v dohledné době podepsat,“ říká.
Nákup pasivních radiolokátorů řešili členové obranného výboru sněmovny se zástupci ministerstva zhruba měsíc. Poslanci teď nově budou dostávat přesné informace o aktuální ceně všech vojenských zakázek. Ministr obrany už kvůli nákupu dvou pasivních sledovacích kompletů Věra nařídil provést vnitřní audit, ten žádnou chybu neodhalil.
Šéf resortu se to ale teď chystá udělat ještě jednou. „Tu cenu budeme – položku po položce – znovu přezkoumávat, byť v rámci toho procesu tyto ceny byly zkoumány a hodnoceny, ale pro vyšší míru jistoty to uděláme ještě jednou,“ ujišťuje.
Nárůst ceny zakázky na nákup pasivních sledovacích systémů ministerstvo zdůvodnilo tím, že náklady vyčíslené pro kabinet vycházely ze starého průzkumu trhu. Pochybení ministerstva vyvolalo kritiku, po které skončil náměstek ministra obrany Filip Říha.
