Migranti jako zbraň. Podle finské rozvědky se Rusko snaží uprchlíky verbovat ke špionáži

Více než tisíc lidí dorazilo v posledních měsících do Finska přes jeho východní hranici s Ruskem. Podle Helsinek se Moskva tím, že pouští dále migranty bez potřebných dokumentů, snaží destabilizovat situaci v regionu. Podle tamních zpravodajských služeb za tím může být i další snaha – získávání informací. Finská rozvědka tvrdí, že se Rusko snaží žadatele o azyl naverbovat ke špionáži. Nárůst migrace navíc zatěžuje tamní úřady a zpomaluje identifikaci osob, které by mohly být hrozbou pro zemi. Finsko proto také minulý týden prodloužilo uzávěru své hranice s Ruskem zhruba o čtyři týdny do 11. února.

Severská země s Ruskem sdílí hranici dlouhou 1340 kilometrů, jež slouží rovněž jako vnější hranice Evropské unie a zažívá od srpna velký nárůst počtu lidí, kteří žádají o azyl, přestože nemají potřebné dokumenty. Podle finské pohraniční stráže jde především o občany Středního východu a Afriky, například Afghánistánu, Keni, Maroka, Pákistánu, Somálska, Sýrie nebo Jemenu.

Helsinky tvrdí, že za tím stojí ruské úřady, které uprchlíky pouštějí dále, s cílem vyvolat migrační krizi. Podle serveru Meduza jsou migranti vpuštěni na ruské území bez řádné dokumentace, následně odvezeni na kontrolní stanoviště a posláni přes hranice na kolech. Moskva takové tvrzení odmítá.

Finská bezpečnostní zpravodajská služba (Supo) také podle serveru The Telegraph upozornila na to, že se Moskva obrátila na některé žadatele o azyl a snaží se je naverbovat ke špionáži.

„Můžete se pokusit přimět člověka ke spolupráci různými prostředky, například tím, že na něj použijete nátlak, nebo slíbíte například finanční výhody,“ uvedla zpravodajská služba. Národní televizi Yle řekla, že se kvůli probíhajícím tajným operacím nebude k situaci dále vyjadřovat. Poznamenala však, že tento jev není rozsáhlý.

Velký počet migrantů ztěžuje identifikaci nebezpečných osob

Podle finské Ústřední kriminální policie (KRP) velký počet příchozích migrantů ztěžuje a zpomaluje indentifikaci osob, které mohou představovat nebezpečí pro vnitřní bezpečnost. Policie podle serveru Yle odhaduje, že lidé, kteří se dopustili trestných činů, členové zločineckých organizací a vojáci v utajení mohou do Finska vstoupit spolu s lidmi přijíždějícími do země.

„Mezi žadateli o azyl se vždy mohou nacházet lidé, kteří mají jiné motivy než potřebu azylu. Identifikace takových lidí je součástí profesionálních dovedností bezpečnostních orgánů,“ uvádí také finská tajná služba.

Od srpna 2023 překročilo hranice asi 1300 státních příslušníků mimounijních zemí. Dříve přicházel méně než jeden žadatel o azyl denně, uvádí Reuters s odvoláním na finské pohraničníky. Zástupce náčelníka finské pohraniční stráže Markku Hassinen podotkl, že příliv migrantů „zatěžuje operace úřadů v oblasti východní hranice“.

Premiér Petteri Orpo v této souvislosti také obvinil Rusko z pokusu o destabilizaci Finska v reakci na jeho vstup do NATO na začátku tohoto roku. Podle něj existují „různé známky toho, že vstup do Finska je podporován a organizován“. „Byli jsme připraveni na různé druhy akcí, zlobu ze strany Ruska, a proto tato situace není překvapením,“ řekl podle serveru The Telegraph Orpo.

Ministryně vnitra Mari Rantanenová podotkla, že počet migrantů není tím stěžejním problémem. „Toto není otázka normální azylové politiky. Jde o to, že máme náznaky a informace o tom, že lidé jsou cíleně vmanipulováváni k příjezdu do Finska,“ řekl Rantanenová.

Finsko proto také prodloužilo uzávěru své hranice s Ruskem zhruba o čtyři týdny, původně měly být hranice znovu otevřeny v polovině tohoto měsíce. Všechny přechody na finsko-ruské hranici ale zůstanou uzavřeny nejméně do 11. února.

Vazby Helsinek s Moskvou se zhoršily od obnovené ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Finsko, které bylo do té doby neutrální zemí, zcela změnilo postoj. Kvůli bezpečnosti vstoupilo do NATO a začalo také na hranici stavět plot, podobně jako Pobaltské státy.

Rusko v reakci na kroky Finska vyhostilo devět diplomatů a 1. října uzavřelo finský konzulát v Petrohradě jako odvetu za to, že Helsinky v červenci vyhostily devět ruských diplomatů kvůli tomu, že jednali ve „zpravodajské funkci“.

Taktika s migranty je podobná té, kterou použil Putinův blízký spojenec Alexandr Lukašenko v roce 2021. Běloruský prezident tehdy v odvetě za sankce cíleně směroval desetitisíce migrantů k hranici s Polskem. Současnou situaci Evropská unie i severské státy označují za hybridní válku Ruska proti EU a NATO.

Uzavření hranic ve Finsku také zkomplikovalo situaci v Estonsku. Tamní přechody zaznamenaly o čtvrtinu vyšší provoz a také nápor uprchlíků.

Podobný problém řeší i Norsko

Podobný problém začala začátkem ledna řešit i norská policejní zpravodajská služba PST, která uvedla, že se některé nepřátelské země snaží rekrutovat migranty vstupující do Evropy jako špiony. Šéf kontrarozvědky Atle Tangen v této souvislosti sice explicitně nezmínil Kreml, ale připomněl situaci z roku 2015, kdy došlo k velkému přílivu uprchlíků do Norska právě přes Rusko.

„Nešlo o zpravodajské agenty v tradičním slova smyslu, ale o lidi, kteří byli do činnosti lstí zataženi nebo jim bylo vyhrožováno zpravodajskými organizacemi, aby pro ně provedli mise,“ řekl v podcastu provozovaném PST.

Norsko sdílí s Ruskem hranici dlouhou 196 kilometrů. V roce 2015 během přívalu migrantů ze Sýrie do Evropy přijala tato skandinávská země tisíce lidí, kteří vstoupili z Ruska. Většina překročila hranice s jízdními koly, které jim dali ruští úředníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...