Migrační pakt bude migraci akcelerovat, varuje Koten. Demagogie a předvolební rétorika, oponuje Lipavský

Nahrávám video
Události, komentáře: Člen výboru pro bezpečnost Radek Koten a ministr zahraničí Jan Lipavský ohledně evropské migrační dohody
Zdroj: ČT24

Po osmi letech vyjednávání schválily země Evropské unie přelomový migrační pakt. Sedmadvacítce má pomoci lépe zvládat příliv migrantů. Zajistit má efektivnější kontroly žadatelů o azyl a rychlejší návraty těch neúspěšných. Obojí už na vnějších hranicích Unie. Na zvládání migrace se budou povinně podílet všechny členské země. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) si myslí, že opatření budou mít pozitivní vliv, problém ale zásadně nevyřeší. Poslanec Radek Koten (SPD) míní, že pakt bude dokonce migraci akcelerovat.

Pakt odmítly Polsko a Maďarsko, Česko se hlasování zdrželo. Chce prosadit další změny. Podle Lipavského není divné, že Česko nepodpořilo něco, co spoluvyjednalo. Legislativní proces podle něj prochází určitými fázemi. „Migrační pakt byl dlouhodobě prosazován na základě pozice vlády Andreje Babiše (ANO), se stejnou pozicí to činila i naše vláda. V závěru procesu v Evropské unii se legislativa proměnila takovým způsobem, že jsme se raději zdrželi,“ sdělil s tím, že je potřeba dále jednat.

Už se prý tvoří koalice zemí, které budou hledat další řešení. Klíčové budou podle něj i evropské volby. V balíku jsou podle něj opatření, která jsou užitečná. I podle premiéra Petra Fialy (ODS) je migrační pakt krokem k rozumnějšímu evropskému řešení, ale je to krok nedostatečný. „Je potřeba se soustředit na další věci, především na vnější aspekty migrace,“ prohlásil předseda vlády.

Podle Kotena migrační pakt neřeší nic mimo detencí migrantů, ale přijmout něco, co by vyhovovalo všem státům, je podle něj v současné podobě evropského parlamentu nemožné. Pakt podle něj bude dokonce migraci akcelerovat – pokud se příchozí nějakým způsobem zlegalizuje, dostane od EU podporu.

„Tito lidé, kteří přicházejí, nic v Evropě neplatí, jen stojí s nataženou rukou a chtějí bezstarostný život, za kterým také jedou. Vidíme to i v Německu a ve Francii. Dochází k tomu, že se zneužívá podpora a situace týkající se bezpečnosti se dramaticky zhoršuje,“ upozorňuje Koten.

Pozice západních států

Ministr zahraničí si nemyslí, že je pakt „pozvánkou“ pro migranty, považuje to za předvolební rétoriku a demagogii. „Opatření povedou k tomu, že se některé toky omezí, zkomplikují, bude to mít jednoznačně pozitivní vliv. Opatření nejsou natolik razantní a silná, aby ten problém zásadně vyřešila. S nelegální migrací se budeme potýkat dál,“ připouští s tím, že je třeba pracovat s ochranou společných hranic. Potenciál má prý návratová politika i stabilizační projekty v Africe. Posouvá se prý také pozice Německa.

„Je dobře, že okolní státy nějakým způsobem budou omezovat dávky pro příchozí,“ souhlasí Koten. Evropská pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) podle poslance musí mít další techniku, lodě a lidi. „Je nutné zastavovat lodě s migranty ještě v pobřežních vodách,“ sdělil s tím, že piráti a zprostředkovatelé cest by měli dostávat přísné tresty.

Podle Lipavského by bylo nejlepší, aby lodě vůbec nevypluly. „Můžeme smutně konstatovat, že ve čtyřech afrických zemích za poslední dva roky proběhly vojenské převraty s podporou Ruské federace. Rusko je velmi aktivní v africkém regionu, rozvrací tento region s vizí toho, že to umožňuje nelegální migrační toky do Evropy,“ tvrdí. Koten si myslí, že je třeba jednat v těchto zemích s momentálními představiteli vládní moci.

Co je v migračním paktu?

Migrační pakt se skládá z deseti legislativních návrhů. Asi nejvíc se diskutovalo o takzvané povinné solidaritě. Členské země si mohou vybrat mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo vysláním expertů či materiálu. Systém bude zohledňovat i péči o osoby s dočasnou ochranou, tedy třeba o uprchlíky z Ukrajiny. Země, které jich hostí vysoký počet, budou mít z povinné solidarity úlevy. Žádnou konkrétní zemi dokument nejmenuje, ale mohlo by se to týkat i Česka.

Další nařízení počítá s povinností prověřovat identitu žadatelů ještě před vstupem do zemí sedmadvacítky včetně bezpečnostních nebo zdravotních prohlídek. Odebírat se budou i biometrické údaje včetně otisků prstů. Všechna data se shromáždí v databázi Eurodac, která umožní lepší přehled o pohybu žadatelů uvnitř EU.

Reforma přináší i takzvanou hraniční proceduru. Do dvanácti týdnů mají být přímo na vnější hranici vyřízeny žádosti lidí s malou šancí získat azyl. Během této doby nebudou vpuštěni na území EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 40 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...