První celostátní referendum v Mexiku zřejmě skončilo neúspěchem. Aby bylo hlasování závazné, muselo by k urnám přijít nejméně čtyřicet procent voličů. Podle předběžných výsledků, které zveřejnila volební komise INE, však účast nepřesáhla osm procent. V referendu, o jehož vyhlášení se zasadil mexický prezident Andrés Manuel López Obrador, mohli Mexičané hlasovat, zda si přejí, aby úřady prošetřily počínání bývalých hlav státu ve funkci.
Kritici hlasování namítali, že mexičtí exprezidenti nepožívají žádnou imunitu, a proto je lze i nyní vyšetřovat a soudit za kroky, které učinili v úřadě. Referendum považovali za pokus stávajícího levicového prezidenta mobilizovat své příznivce a odpoutat pozornost od některých problémů Mexika, například od ekonomických obtíží či epidemie covidu-19.
Naopak podle prezidenta Obradora mělo referendum posílit účast lidí na rozhodování demokratických institucí.
„Je to způsob, jak vyjádřit moji zlobu na prezidenty, kteří zničili tuto zemi. Pochybuji ale, že je bude někdo stíhat,“ řekl agentuře Reuters jeden z voličů. Podle INE s vyšetřováním bývalých prezidentů souhlasilo zhruba devadesát procent lidí, kteří přišli k urnám.
Samotný López Obrador, který je často v médiích označovaný za populistu, hlasovat nešel. Řekl, že nechce vzbudit dojem, že se chce svým předchůdcům mstít. Bývalý prezident Vicente Fox před hlasováním vyzval Mexičany, aby volit nešli. „Tento den vstoupí do dějin nejnižší volební účastí všech dob,“ napsal po hlasování na Twitteru.
Příliš komplikovaná a abstraktní otázka
Otázka v referendu měla původně obsahovat přímý odkaz na pět bývalých prezidentů, kteří vládli v Mexiku v letech 1988 až 2018. Nejvyšší soud ji ale upravil tak, že tento odkaz už v ní nebyl. Mexičané tak měli rozhodnout, zda souhlasí, aby úřady začaly prošetřovat „rozhodnutí, která v minulých letech učinili političtí aktéři“. Mnozí obyvatelé označili otázku v referendu za komplikovanou a příliš abstraktní.
Nedělní referendum bylo prvním celostátním hlasováním tohoto druhu, které se uskutečnilo v dějinách Mexika, uvedla agentura EFE. Možnost pořádat federální referenda vznikla úpravou ústavy v roce 2019, kterou prosadil stávající prezident López Obrador a jeho strana Morena.
