Merz označil Putina za „možná největšího válečného zločince naší doby“

Ruský vládce Vladimir Putin je možná největší válečný zločinec naší doby, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru s televizí Sat.1. Agentura DPA připomněla, že jde o zatím nejostřejší Merzova slova na adresu šéfa Kremlu.

„Je to válečný zločinec. Je to možná nejtěžší válečný zločinec naší doby, jakého v současné době vidíme ve velkém měřítku,“ uvedl křesťanskodemokratický kancléř. „A musíme mít prostě jasno v tom, jak s válečnými zločinci zacházet. Není tu prostor pro shovívavost,“ dodal šéf spolkové vlády.

DPA připomíná, že Merz už ve funkci kancléře Rusko obvinil z „nejtěžších válečných zločinů“ a „teroru vůči civilnímu obyvatelstvu“. To, že za největšího válečného zločince označil osobně Putina, je ale podle DPA nové.

Kritika von der Leyenové

Merz dříve v televizním rozhovoru reagoval také na vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové v rozhovoru s deníkem Financial Times o tom, že evropské země pracují na „docela přesných plánech“ pro případné nasazení svých vojáků na Ukrajině v rámci poválečných bezpečnostních záruk. Kancléř zdůraznil, že vojenská podpora Ukrajiny je věcí členských států v takzvané koalici ochotných, a nikoli Evropské komise. „To není odpovědnost Evropské komise,“ podotknul.

Podle Merze žádné konkrétní plány na vojenské nasazení neexistují, „každopádně ne v Německu“. O dlouhodobých bezpečnostních zárukách lze podle něj rozhodnout až po uzavření příměří nebo mírové dohody.

Von der Leyenovou za výroky už v pondělí kritizoval i sociálnědemokratický německý ministr obrany Boris Pistorius.

Ve čtvrtek se v Paříži uskuteční setkání takzvané koalice ochotných, která zahrnuje přibližně třicet států aktivně pomáhajících napadené Ukrajině. Někteří účastníci se připojí prostřednictvím videa. Očekává se, že se mimo jiné budou zabývat bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu po uzavření příměří.

Ruská armáda zahájila 24. února 2022 na Putinův rozkaz otevřenou invazi na Ukrajinu. Napadená země se od té doby se západní pomocí agresi brání. Ruská armáda noc co noc na ukrajinská města podniká dronové a raketové údery, při kterých podle úřadů napadené země ničí civilní infrastrukturu i zabíjí civilisty. Na Putina v roce 2023 Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 2 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 7 hhodinami
Načítání...