Eurovolby v Německu vyhráli konzervativci, lídr AfD Krah nebude po skandálech součástí delegace

Volby do Evropského parlamentu (EP) v Německu vyhrála s náskokem zhruba 14 procentních bodů opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. V pondělí ráno to po sečtení všech hlasů oznámila spolková volební komise. K vítězům se řadí také Alternativa pro Německo (AfD), která skončila s 15,9 procenta na druhém místě. Její lídr Maximilian Krah však kvůli svým skandálům nebude v EP součástí delegace své strany. Třetí je s 13,9 procenta sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze.

Unie CDU/CSU si oproti eurovolbám v roce 2019 polepšila o 1,1 procentního bodu. „Unie CDU/CSU s Ursulou von der Leyenovou vyhrála volby nejen v Německu, ale v celé Evropské unii,“ prohlásil šéf německé opoziční CDU Friedrich Merz, který volební úspěch považuje za potvrzení politiky konzervativců a také von der Leyenové. Ta z Bruselu přes videopřenos unii CDU/CSU pogratulovala. „Skvělý výsledek se značným náskokem,“ konstatovala.

Dodala, že konzervativní unie se ukázala jako stabilní síla i v tak složité době, kterou Evropa prochází. K výsledku Merz ještě řekl, že pro Scholzovu SPD byly nynější volby katastrofou. „Pro kancléře je to těžká porážka, vláda se nyní musí zamyslet nad svou politikou, kterou škodí zemi,“ poznamenal.

Bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder podotkl, že voliči jasně odmítli Scholzovu vládu. „Voliči semaforovou koalici svým hlasováním prakticky odvolali,“ zmínil Söder s odkazem na barvy vládních stran. CSU je bavorskou sestrou celoněmecké CDU.

AfD uspěla navzdory skandálům

Nadšení projevuje rovněž AfD označovaná za krajně pravicovou. Spolupředsedové AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla již oslavují druhé místo, které strana získala navzdory skandálům, kvůli nímž vyloučila nedávno europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID) všechny europoslance AfD ze svých řad, čímž partaj prozatím přišla o evropské spojence.

„Jsme druhou nejsilnější stranou v Německu,“ prohlásili Chrupalla s Weidelovou. Díky 15,9 procenta hlasů získá 16 europoslaneckých mandátů. Dosud AfD měla devět europoslanců.

Lídr kandidátky Maximilian Krah ale kvůli zmíněným skandálům nebude v Evropském parlamentu součástí delegace své strany. Novinářům řekl, že to považuje za chybu. Naopak spolkový poslanec Petr Bystroň, který byl dvojkou kandidátky AfD a který se rovněž potýká s aférami, do delegace patřit bude. O jeho postavení se dle jeho slov žádná diskuze nevedla.

„Svým nově zvoleným poslaneckým kolegům přeji úspěch při pokusu beze mě opět vstoupit do frakce ID,“ prohlásil Krah po hlasování, v němž si osm nových europoslanců AfD nepřálo, aby se stal součástí jejich skupiny. „Tuto cestu považuji za špatnou a za ničivý signál našim voličům, obzvláště těm mladým,“ dodal s odkazem na to, že mimořádnou popularitu měla AfD u nejmladších hlasujících.

Kraha dohnaly kauzy týkající se podezření z přijímání úplatků za ruskou propagandu a také případ jeho asistenta, který je podezřelý ze špionáže pro Čínu. Pobouření vyvolal i Krahův novinový rozhovor, v němž zlehčoval zločiny nacistických jednotek SS. Kauza s možnými úplatky od proruské sítě se týká i Bystroně. Oba se kvůli těmto problémům už dříve stáhli z předvolební kampaně.

SPD: Jde o hořký večer

Generální tajemník německé SPD Kevin Kühnert v prvním prohlášení označil výsledek za hořký, protože strana proti eurovolbám v roce 2019 ztratila 1,9 procentního bodu, navíc ji předstihla AfD. Podobně před spolustraníky hovořila i Katarina Barleyová, která vedla kandidátku SPD. „Je to skutečně hořký večer, výsledek mě zklamal, nechci to nijak zastírat,“ přiznala Barleyová, kterou v kampani podporoval i kancléř Scholz. Poznamenala, že strana bojovala o lepší výsledek, ale neuspěla. SPD bude mít 14 europoslanců, o dva méně než dosud.

Samotný Scholz k výsledkům eurovoleb v Německu poznamenal, že s úspěchem krajně pravicových stran se není možné smířit. „Je třeba z toho mít obavy. Nelze si na to zvyknout a je naším úkolem je zatlačit zpět,“ řekl Scholz o růstu popularity krajní pravice.

„Pro všechny tři vládní strany to bylo špatné,“ upozornil kancléř a dodal, že aby bylo možné voliče získat zpět, nelze pokračovat stejným způsobem.

Zelení si pohoršili

Zelení ztratili zhruba osm procentních bodů ve srovnání s eurovolbami před pěti lety. Místo 21 křesel budou mít dvanáct mandátů. Spolušéfka Zelených Ricarda Langová prohlásila, že s výsledkem se není možné spokojit. Uvedla, že proti roku 2019 je v Německu zcela jiná situace, kdy lidé kvůli ruské invazi na Ukrajinu pociťují nejistotu a strach.

Liberální svobodní demokraté, kteří spolu se Zelenými a SPD tvoří německou vládu, v eurovolbách získali pět mandátů. Oproti volbám v roce 2019 ztratili dvě desetiny procenta.

Úspěch naopak zaznamenalo nově založené Spojenectví Sahry Wagenknechtové – za rozum a spravedlnost (BSW), které vzniklo odštěpením od postkomunistické Levice. BSW získalo 6,2 procenta a bude mít šest mandátů. „To, že se strana tak rychle dostala na spolkové úrovni přes pět procent, to se dosud v německé historii nestalo,“ pochvaluje si Wagenknechtová. „Vedli jsme grandiózní volební kampaň,“ uvedla.

Levice má asi tři procenta, místo pěti křesel bude mít tři. Ze stran, které nejsou zastoupeny ve Spolkovém sněmu, se do europarlamentu dostali ještě recesisté z Die Partei (dvě křesla), Svobodní voliči (tři křesla), Volt (dvě křesla), Strana na ochranu zvířat (jedno křeslo), ekologické uskupení ÖDP (jedno křeslo), strana Rodina (jedno křeslo) a Strana pokroku (jedno křeslo), uvedl server Die Welt.

Die Welt: Voliči utíkají ke krajům spektra

„Překvapuje něco na výsledku eurovoleb v Německu, ve kterých nešlo o Evropu?“ položil si Die Welt otázku k hlasování, kterému dominovala vnitroněmecká témata. V odpovědi deník uvedl, že je to jasnost některých výsledků, kdy voliči viditelně Scholzově vládě vzkázali, že takto již dále nelze pokračovat.

Podle Die Welt neuškodily AfD ani předvolební skandály a to, že řada představitelů strany se hlásí k radikálním a často protiústavním postojům. Také zisk Wagenknechtové, jejíž stranu list označil za populistickou směsici, ukazuje, že voliči utíkají ke krajům politického spektra. „Ke stranám, jejichž pozice jsou těžko slučitelné se stabilní demokratickou mentalitou,“ napsal Die Welt. Poznamenal, že tyto strany počítají s nejistotou a frustrací z vládní politiky, které přerostly až v zoufalství.

„Jen máloco ukazuje porážku kancléřovy strany tak jasně jako to, že nejstarší německá strana dokázala ve spolkové republice přesvědčit méně lidí než krajní pravice,“ uvedl magazín Focus. „Dobrý výsledek unie (CDU/CSU) ukazuje, že Merz měl pravdu, že se střed posouvá doprava,“ napsal Frankfurter Allgemeine Zeitung. Bulvární deník Bild navrhl předčasné volby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...