I přes všechny perzekuce se matky školáků zabitých před dvaceti lety v Beslanu nebojí vyčíst ruskému vládci Vladimiru Putinovi do očí nepovedený pokus o záchranu rukojmí. V Událostech, komentářích to uvedla bývalá vedoucí Východoevropského programu Člověka v tísni Ivana Skálová. Beslanské ženy podle ní cítí frustraci z toho, že Moskva případ dosud řádně neprošetřila a nepotrestala viníky. V severoosetském Beslanu zemřelo 334 rukojmí, z toho 186 dětí. Škola se v posledních dnech proměnila v pietní místo plné svíček a květin.
Čečenské komando 1. září 2004 přepadlo školu v Beslanu, když rodiče doprovázeli děti první den nového školního roku. Přes 1100 lidí vzali teroristé jako rukojmí. Po dvou dnech se ruské bezpečnostní síly pokusily zajatce osvobodit, došlo ale k explozi a přestřelce s tragickými následky. Zemřely stovky lidí včetně teroristů, z nichž přežil jen jeden.
Dosud nejsou k dispozici jasné informace, jak dlouho a kolik lidí teroristický útok plánovalo, uvedl zpravodaj ČT Karel Rožánek. Podle ruských tajných služeb za útokem stál jeden z čečenských povstaleckých velitelů Šamil Basajev, který to ovšem popřel a tvrdil, že v plánu byl útok jinde v Severní Osetii.
Spekulace kolem masakru
„Jsou spekulace, že byly dvě skupiny. Jedna z nich přijela do Beslanu ukradeným policejním autem a ještě v jednom nákladním autě, zatímco ta první skupina už se stačila infiltrovat mezi děti, rodiče a učitele,“ popsal Rožánek.
Teroristé přitom vedli útok za použití těžké techniky, připomněl redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup. „Na střeše vedlejšího domu byly nalezeny prázdné tubusy od raketometů,“ upřesnil. „Vypadá to, že na vině byl velký chaos v silových složkách, které tam byly různé. A koordinace zřejmě nebyla úplně ideální,“ hodnotí novinář. „Jsou i svědectví, že první údery přišly ze strany ruských silových jednotek,“ upozornil Soukup.
Svíčky i modlitby
Pietní akce probíhají v Beslanu už od neděle. „Přicházejí sem příbuzní, pamětníci, přeživší. Do tělocvičny ve škole, kde teroristé shromáždili stovky rukojmí, přinášejí květiny, zapalují svíčky, probíhají zde modlitby. Místo stále dýchá tragickými událostmi, i po dvaceti letech to působí smutně,“ popsal Rožánek z místa.
Důležitá svědectví z Beslanu přinesl v roce 2014 dokument Neumlčené hlasy Beslanu. Jednou z těch, kdo sbíral výpovědi, byla tehdy právě i Skálová.
Všechny příběhy považuje za silné, jeden byl ale trochu jiný. „Byla to paní, jejíž syn šel tehdy do první třídy a jeho tělo nebylo rodičům nikdy předáno. Ona dodnes věří, že ti teroristé jejich syna odvedli a je stále někde živý a čekají každý den, kdy se objeví za dveřmi. Dodnes neuvěřili tomu, že tam zahynul,“ říká Skálová.
Nedostatek pozornosti
Lidé o události chtěli hovořit, protože měli pocit, že se jim nedostalo příliš pozornosti, vzpomíná Skálová. „Měli pocit, že to je proto, že se o té jejich tragédii vlastně neví, takže vyhledávali jakoukoli příležitost své příběhy vyprávět. A my jsme jim to tímto způsobem chtěli umožnit. Během rozhovorů i po nich bylo vidět, jakou úlevu prožívají, jak to ze sebe mohli trochu setřást,“ uvedla pracovnice Člověka v tísni.
Od dokumentu uplynulo deset let, pro příbuzné obětí se ale mnoho nezměnilo, soudí Skálová. „Asi jedině to, že je navštívil (ruský vůdce Vladimir) Putin, který se do této doby ukázal v Beslanu pouze dvakrát, a to dosud ani jednou ve dny vzpomínek, takže to je možná jediný posun. Ale nemyslím si, že to cokoli může změnit na jejich pocitech frustrace, že nikdo nebyl nikdy potrestán za celou tu nepodařenou akci,“ konstatovala.
Přestože Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve prospěch pozůstalých a nařídil ruskému státu nové vyšetřování, tak k němu nikdy nedošlo, připomíná Skálová. Příbuzní obětí dostali podle Soukupa minimální odškodnění v hodnotě několika tisíc eur.
„Tyto ženy ztratily to nejcennější, co měly, a ony to celých dvacet let vyčítají Putinovi a celému vedení Ruska. Vyčítají mu to klidně i do očí a vlastně skoro nic je nezastaví, přestože perzekuce, kterými si prošly, jsou pro nás nepředstavitelné. Ony říkají, že nemají co víc ztratit,“ podotkla pracovnice Člověka v tísni.
Šéf Kremlu se na ženy ani nepodíval
Putin přicestoval na severní Kavkaz 20. srpna a památku obětí masakru ve škole v Beslanu uctil s dvoutýdenním předstihem. Při této příležitosti se ruský vládce setkal se zástupkyněmi sdružení Matky Beslanu, s nimiž se až dosud sešel pouze jedinkrát, a to v roce 2005 v Moskvě.
Na záběrech, které zveřejnil Kreml, hovoří pouze ruský vládce. Putin se přitom ani jednou nepodíval přímo na přítomné ženy, napsal server Meduza. Dodal, že si ve svém projevu popletl počet dětských obětí (hovořil o 136) a tvrdil, že teroristé měli podporu ze zahraničí.
Otázky žen Putinovi se do videa nedostaly. Spolupředsedkyně spolku Aneta Gadijevová řekla novinářům, že ženy si stěžovaly na vyšetřování teroristického útoku, které dodnes nebylo uzavřeno a vedlo se jen formálně, a také Putinovi připomněly slib z roku 2005, že jim prozradí „celou pravdu“. Šéf Krmelu odpověděl, že nezná podrobnosti z vyšetřování, a přítomným poradil, ať se obrátí na šéfa ruských vyšetřovatelů Alexandra Bystrykina.
Ženy podle Gadijevové řekly hlavě státu, že kdyby ve své době byla vyvozena odpovědnost vůči lidem, kteří měli na starosti bezpečnost, pak by patrně v současnosti bezpečnostní složky pracovaly mnohem efektivněji a teroristické útoky by se neopakovaly. Naléhaly také na přijetí zákona, který by zajistil pomoc obětem teroristických útoků, dodala Meduza.
