Drony zranily děti na Ukrajině, v Rusku vzplálo letiště

Nahrávám video

Ukrajinské město Kropyvnyckyj čelilo v noci masivnímu útoku ruských dronů, při kterém utrpělo zranění nejméně deset lidí včetně dětí, uvedl šéf místní oblastní správy Andrij Rajkovyč. Rusko hlásí zničení 132 ukrajinských dronů nad několika oblastmi. V ruské Saratovské oblasti po jednom z útoků hoří vojenské letiště Engels a řada budov. Tvrzení stran válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl účastníkům summitu EU, že Rusko dál útočí na ukrajinskou energetiku a slíbené třicetidenní zastavení útoků podle něj vůbec nic nezměnilo.

Ruské síly v noci poslaly na Ukrajinu celkem 171 dronů. Ukrajinské jednotky protivzdušné obrany jich 75 zničily, další desítky zmizely z radarů.

Útoky přišly nedlouho poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o možnosti uzavřít příměří s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Ten zatím na Trumpův požadavek co nejrychlejšího klidu zbraní nekývl.

Ruské bezpilotní letouny v Kropyvnyckém v noci zasáhly rezidenční budovy včetně výškových domů, oznámil Rajkovyč. Moskva vyslala na město celkem dvacet dronů. Mezi zraněnými jsou podle policie i čtyři děti.

Nahrávám video

Celkem tři lidé museli po útoku do nemocnice, přičemž jedna osoba, která je v kritickém stavu, utrpěla povrchové popáleniny na devadesáti procentech těla, uvedl server Kyiv Independent. Kropyvnyckyj s přibližně 220 tisíci obyvateli je správním centrem Kirovohradské oblasti v centrální části Ukrajiny.

Útoky se týkají i dalších částí země. „Slavjansk hlásí silné útoky drony. Podle předběžných informací jsou zranění. Vojenská správa Charkovské oblasti zase informuje, že na Kupjansk dopadlo dvacet KABů (řízených leteckých bomb),“ shrnula zpravodajka ČT Darja Stomatová. V Sumské a Charkovské oblasti si údery podle AFP vyžádaly dvě oběti na životech.

V Rusku hořelo letiště

Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 132 ukrajinských dronů v noci na čtvrtek. V Saratovské oblasti jihovýchodně od Moskvy jich bylo zneškodněno 54, v sousední Voroněžské oblasti pak čtyřicet, tvrdí podle AFP úřad.

V Saratovské oblasti podle gubernátora Romana Busargina vzplála letištní plocha a úřady evakuovaly lidi žijící v okolí letiště. Úřady v okresu vyhlásily stav nouze, uvedla agentura Reuters. Busargin řekl, že Saratovská oblast a její město Engels se „staly předmětem nejmasivnějšího dronového útoku vůbec,“ napsala agentura.

Ukrajinský generální štáb později oznámil, že ukrajinský vzdušný útok v noci zasáhl letiště Engels, kde byly zaznamenány exploze a vypukl tam požár. Agentura Reuters poznamenala, že v Engelsu se nachází vojenská základna, kde jsou ruské strategické bombardéry.

Ruská státní agentura TASS později informovala o deseti zraněných v Saratovské oblasti kvůli dronovým útokům na region.

Načítání...

Stovky dronů na jeden útok

Ruská vojska podnikla velkou invazi na Ukrajinu na pokyn šéfa Kremlu před více než třemi lety. Pozemní boje prakticky každou noc doprovází vzdušné útoky dronů či raket. Bránící se Ukrajina rovněž podniká vzdušné výpady na ruské území.

Moskva nyní běžně nasazuje na jeden útok 150 až 200 dronů, píše Kyiv Independent. Podle šéfa vojenské rozvědky Vadyma Skibitského ale Rusové plánují navýšit počet až na pět set.

Příměří brání rozdílné požadavky

Trump se ve snaze rychle ukončit válku dohodl se Zelenským na 30denním příměří, v následném úterním rozhovoru s Putinem se však od ruského vůdce dočkal pouze příslibu přerušení útoků na energetické a infrastrukturní cíle. Ukrajinský prezident navíc po telefonátu s Trumpem řekl, že dokud dohoda s Ruskem není dojednaná, údery zřejmě nezastaví ani jedna strana.

„Dohodli jsme se, že z naší strany uděláme vše pro to, abychom připravili seznam objektů, které jsou pro nás prioritní a které považujeme za civilní infrastrukturu. To může zahrnovat různé typy infrastruktury, například železnici. Budeme se bavit i o přístavech. Nevím, co naši partneři potvrdí, ale připravíme se na setkání v Saúdské Arábii,“ prohlásil Zelenskyj.

Přesný harmonogram dalších kroků by měly dojednat týmy právě v Rijádu v následujících dnech. Ukrajinský prezident věří, že trvalého míru v jeho zemi bude možné dosáhnout ještě letos. Zatím jsou ale požadavky jednotlivých stran stále rozdílné. Zatímco Putin trvá na zastavení vojenské pomoci Kyjevu a chce si ponechat okupovaná území, Ukrajina odmítá, aby si agresor kladl takovéto podmínky.

„Slavná dohoda o strategických surovinách je odložená, v rozhovoru Zelenskyj–Trump se o ní vůbec nemluvilo, teď jsou na řadě elektrárny. Zelenskyj upřesnil, že hlavním bodem jednání byla záporožská (jaderná) elektrárna, která je okupovaná Rusy a vypnutá,“ poznamenala k rozhovorům státníků redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Nahrávám video

Nálady na Ukrajině jsou podle ní charakterizovány dvěma věcmi, a to obrovskou nedůvěrou ke Spojeným státům jako garantovi míru, ale také únavou z války, kdy si lidé mír přejí, ne však za každou cenu. „Pokud se lidí zeptáte, zda by okupovaná území měla být (trvale) začleněna do Ruské federace, tak s tím většina nesouhlasí. Sedmdesát tři procent Ukrajinců by si přálo návrat jaderných zbraní na Ukrajinu,“ uvedla Procházková.

O možném americkém vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny Zelenskyj s Trumpem nemluvil. Sdělil mu však, že jaderné zařízení nebude fungovat, pokud nebude pod ukrajinskou kontrolou.

Ukrajinský prezident během čtvrteční návštěvy Norska také řekl, že Trump během jejich telefonátu nevznesl otázku budoucího statusu Krymu. Tento ukrajinský autonomní poloostrov Rusko anektovalo v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. Podle některých amerických médií Trump zvažuje, že Spojené státy okupovaný ukrajinský poloostrov uznají jako ruské území.

Do Londýna se sjela dvacítka důstojníků z armád takzvaných „ochotných zemí“, kteří mají začít plánovat konkrétní podobu vojenské spolupráce v případě dosažení míru na Ukrajině.

Zástupci Ukrajiny mají podle prezidenta Zelenského v pondělí jednat v Saúdské Arábii s činiteli USA. Na pondělí chystá hovory s Američany i Rusko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...