„Malá Moskva“ dřív hostila desetitisíce sovětských vojáků. Dnes po nich zůstaly jen ruiny a opuštěný Lenin

„Malá Moskva“ leží necelou hodinu cesty od Berlína a během studené války se stala vůbec největší sovětskou vojenskou základnou mimo SSSR – a domovem pro 75 tisíc vojáků i jejich rodin. Z podstavce na ni „dohlížel“ Lenin, který měl výhled na velkou část dvousetšedesátihektarového prostoru, na desítky, ne-li stovky budov k bydlení, vojenskému výcviku i rekreaci. Dnes několikametrové soše roste z rukávu mech, a vůdce říjnové revoluce se trochu smutně dívá na zpustlý areál.

Obrovský armádní komplex je schovaný v jehličnatých lesích 40 kilometrů od německého hlavního města. Od okolních budov je oddělený zdmi a opakovaně opravovaným plotem, místy jsou kusy ostnatého drátu. Wünsdorf kdysi dostal název „Zakázané město“ a tím je dodnes. Všudypřítomné cedule se zákazy vstupu jasně dávají najevo, že nepovolaní návštěvníci tu nemají co pohledávat.

Hlavním vchodem procházely hlavy německého císařství, Hitler a jeho důstojníci, maršálové Žukov a Koněv i sovětská armáda. Ti všichni se tady během pohnuté historie „Haus der Offiziere“, nepřehlédnutelné žluté důstojnické budovy, vystřídali. Výčet známých představitelů ukončil až odsun sovětských vojsk.

Původně, ještě v roce 1877, tu vznikla pruská dělostřelecká střelnice, telegrafní úřad, kasárna a vybudována byla i železnice. Komplex se začal stavět už v roce 1916, kdy tu sídlila armáda Viléma II. Pruského, jehož náklonnost k nacionalismu a militaristickému vedení politiky přispěla k rozpoutání první světové války.

V rukou Němců

Během třicátých let posloužily budovy pro přípravu německých sportovců na olympiádu v roce 1936, zázemí tu našly také obrněné jednotky armády. Areál pamatuje i druhou světovou válku, během které budovy sloužily jako velitelství pozemních sil třetí říše. V sálech se scházeli, jednali a obědvali Hitler a další nacističtí důstojníci.

Haus der Offiziere, v hlavní budově byly důstojnické pokoje a kanceláře, v zadních budovách kruhové dioráma, bazén nebo kinosál
Zdroj: ČT24/Martina Podhůrská

Už v roce 1937 Němci začali budovat největší systém bunkrů v celé zemi. Maybach I a II byly hotové o dva, respektive tři roky později. Právě do jedničky se osádka nastěhovala v srpnu 1939, jen pár dní před útokem na Polsko.

Zvenku připomínaly typické vesnické domky, masivní betonová konstrukce ale ukrývala několikapodlažní nadzemní i podzemní bunkry, ve kterých sídlilo vrchní velení armády a nejvyšší velení ozbrojených sil. Právě tady se odehrávalo centrální plánování terénních operací wehrmachtu.

Všechny německé bunkry v této lokalitě přečkaly druhou světovou válku beze škod, přestože se 15. března 1945 staly terčem masivního amerického bombardování. Železobetonové komplexy se však nedochovaly v původní podobě. Protože byly na seznamu vojenských objektů třetí říše, byly dalšími obyvateli města – Sověty – vyhozeny do vzduchu.

Když sem 20. dubna 1945 napochodovaly ruské jednotky, město bylo předáno prakticky bez boje. Maršál Žukov si pak z Wünsdorfu udělal základnu pro bitvu o Berlín. Po kapitulaci nacistů se sem nastěhovaly právě sovětské jednotky.

V rukou Sovětů

Téměř půlmilionu vojáků na všech základnách mělo být připraveno nejen udržet kontrolu nad východní částí Německa, ale měli být schopni v případě potřeby obsadit i zbytek západní Evropy. Spolu s vojáky se tak jen k Berlínu odstěhovaly i tisíce civilistů a rodiny vojáků, celkem zhruba 75 tisíc Sovětů.

Rázem sovětská základna zabírala podobnou plochu jako Karlovarský kraj, byla vůbec největší základnou v NDR. Východní Německo ji, na základě mírových dohod, muselo také živit a pro Němce šlo o velkou ekonomickou zátěž. Pro Wünsdorf se rychle vžilo označení „Malá Moskva“ – jezdil odsud pravidelně přímý vlak do ruské metropole, byly tu školy, obchody, sportoviště, restaurace, kina, bazén i divadlo.

Právě divadlo bylo jediným místem, které během sovětské nadvlády velmi výjimečně navštívili i Němci, jinak měli vstup do areálu zakázán. Výjimkou bylo, když dostali pracovní pověření nebo šlo o významné komunistické straníky. Právě kvůli uzavřenosti pro Němce se Wünsdorfu začalo přezdívat „Zakázané město“.

Obchody byly plné typických sovětských produktů, školy a trafiky nabízely sovětské knihy a časopisy, všudypřítomné byly nápisy v azbuce. Navzdory důvěrně známým předmětům tu pro řadové vojáky, kteří na základně sloužili dva až tři roky, život nebyl jednoduchý. Neměli žádné dovolené ani povolení k návštěvě rodiny či partnerky.

Úplně jinak vypadal život důstojníků. Přijížděli na 12 let, měli s sebou rodiny, ženy a děti i zvířecí mazlíčky. Užívat si tu mohli všech luxusních vymožeností, sportovišť, kina, velkého bazénu nebo sauny.

To vše skončilo s pádem železné opony. Po něm následoval rozpad Sovětského svazu a sjednocení Německa. Začal odsun sovětských jednotek.

Rodiny věděly, že město budou muset opustit, neznaly ale přesné datum ani čas. Poslední vojáci museli odejít ve velkém spěchu, na vystěhování dostali pouze 12 hodin. Na stolech po nich zůstaly rozjedené obědy, někteří na místě nechali své mazlíčky. Poslední sovětský transport odjel z nádraží ve Wünsdorfu 31. srpna 1994.

25 let nikoho

Během více než 25 let se sice objevilo několik pokusů využít areál jako muzeum nebo administrativní centrum, většina objektů ale nyní chátrá. Velká plocha před sochou Lenina zarůstá trávou a náletovými křovinami, na budovách se loupe omítka, někde jsou vybitá okna, sem tam je vidět propadlá střecha, některá schodiště nejsou stabilní.

V dobrém stavu se dochovalo divadlo, kde zůstaly zachované znaky sovětských vojsk, dobře je na tom i sál, kde kdysi jedli důstojníci první světové války, poté sloužil jako kasino pro nacisty a později jako koncertní sál pro Rusy.

Ačkoli Sověti většinu cenných věcí odvezli, včetně nábytku nebo dokonce záchodových prkýnek, místo dodnes živě připomíná jejich přítomnost – na zdech jsou azbukou psané poznámky, v několika místnostech zůstaly osobní předměty, na vybledlém červeném koberci jedné místnosti leží mumie psa.

Pouze občas se sem mohou v rámci organizované výpravy podívat fotografové nebo nadšenci a zájemci o historii. Kvůli chátrajícím budovám a zbytkům zapomenuté munice však pro veřejnost „Zakázané město“ zůstává dál zapovězené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...