Madurův režim viní ze „spiknutí“ Gonzáleze, který podle opozice vyhrál volby

Venezuelská prokuratura zveřejnila v úterý druhý termín předvolání k výslechu opozičního prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutii. Je viněn ze spiknutí kvůli zveřejnění záznamů volebních výsledků červencových prezidentských voleb. Ty podle opozice dokládají vítězství Gonzálese nad autoritářským vládcem Nicolasem Madurem. Urrutia i opoziční vůdkyně María Corina Machado se již několik týdnů skrývají kvůli obavám ze zatčení.

Generální prokuratura, kterou opozice obviňuje z loajality režimu, vyšetřuje Urrutiu kvůli podezření ze spáchání činů „uzurpace funkce, padělání veřejné listiny, navádění k nerespektování zákonů, počítačových zločinů či zločinného spolčení a spiknutí“. Svá obvinění odůvodňuje tím, že opozice na webovém portálu zveřejnila protokoly získané asi z osmdesáti tří procent volebních místností. Tvrdí, že se zřizovatelé stránek dopustili porušení pravomocí centrální volební komise (CNE).

Již dříve úřady nakloněné Madurovi zahájily vyšetřování dvou opozičních lídrů poté, co na sociální síti X vyzvali vojáky a policii k ukončení represí vůči pokojným manifestacím a respektování výsledků voleb zveřejněných opozicí.

Podle právníka některých zatčených členů opozice, kterého citovala AFP, má předvolání řadu nesrovnalostí. Například není ani jasné, zda je předvolán jako svědek, či obviněný. Prokurátor Tarek William Saaba v pátek uvedl, že González bude předvolán, aby vypovídal „o své odpovědnosti“ před volbami, během nich a po nich a o své „neposlušnosti vůči úřadům“.

González se k výslechu nedostavil a v neděli obvinil generálního prokurátora Saaba z toho, že „se chová jako politický žalobce“. González vládě vzkázal: „Je čas, abyste pochopili, že řešením nejsou represe, ale nezávislé mezinárodní ověření výsledků.“

Zásahy proti volebním pozorovatelům

Volební rada (CNE) dosud nezveřejnila úplné a detailní volební výsledky, což zdůvodnila hackerským útokem. Madura ale prohlásila za vítěze a výsledky potvrdil i nejvyšší soud loajální autoritářskému vládci. Opozice výsledky odmítá jako sporné a odkazuje se na data, která z volebních místností za pomocí volebních pozorovatelů nastřádala.

Jeden z pozorovatelů, třicetiletý Andrés Villavicencio, serveru BBC Mundo popsal, že volební komise nechtěla pozorovatelům kopie vydat a že je získali až poté, co se před volební místností začaly shromažďovat desítky lidí. „Byl jsem volebním pozorovatelem osmkrát, ale toto bylo poprvé, co jsme se kopií museli dožadovat,“ sdělil Villavicencio, který byl jedním z devadesáti tisíc pozorovatelů opozice.

Venezuelské úřady některým pozorovatelům, novinářům a lidem, kteří kritizují režim, zrušily platnost cestovních pasů. Mezi nimi byl i Villavicenci. U jeho domu hlídkovala zřejmě tajná policie. Povedlo se mu utéct přes pozemní hranici do Kolumbie a odtamtud odletěl do Španělska.

Nepředložené důkazy o tom, že Maduro vyhrál

K problematice sporných voleb se v rozhovoru pro The New York Times vyjádřil Juan Carlos Delpino, opozici nakloněný člen volebního úřadu. V rozhovoru řekl, že mu nikdy nebyl předložen žádný důkaz o tom, že Maduro prezidentské volby vyhrál. Dodal, že volební orgán podle něj zradil Venezuelu, když prohlásil Madura za prezidenta.

Po vyhlášení výsledků dlouholetým členem vládní strany Elvisem Amorosou se Delpino rozhodl dále v úřadu nepůsobit a na svém účtu na sociální síti X zveřejnil dlouhý seznam nesrovnalostí, které volby a sčítání hlasů provázely. Například zmiňuje, že došlo k přerušení elektronického přenosu výsledků z hlasovacích strojů do datového centra rady, čímž mohl být vytvořen prostor pro manipulaci s daty.

V souvislosti se zásahy vládních bezpečnostních složek a ozbrojených civilních skupin „colectivos“ při potlačování povolebních demonstrací zemřelo už dvacet sedm lidí a mnoho lidí bylo zraněno. Úřady zatkly dalších 2400 občanů, včetně novinářů. Podle nevládní organizace Provea režim zatčené stíhá za základě „protiteroristického zákona“, a hrozí jim tak až 30 let vězení.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...