Maďarský úřad povolil výstavbu reaktoru nového bloku elektrárny Paks, postaví ho ruský Rosatom

Nahrávám video
Horizont ČT24: Ruský Rosatom dostaví maďarskou elektrárnu
Zdroj: ČT24

Maďarský Národní úřad pro atomovou energii (OAH) povolil výstavbu reaktoru nového bloku jaderné elektrárny Paks. Postaví ho ruská státní společnost pro jadernou energetiku Rosatom, která zprvu pokryje značnou část nákladů skrze speciální úvěr. Stavební práce tak mohou začít, uvedlo v úterý podle agentury MTI maďarské ministerstvo zahraničí a obchodu. Maďarská vláda popisuje nové reaktory jako záruku energetické bezpečnosti v nejisté době, ruskou společnost nepovažuje za bezpečnostní hrozbu.

Čtyři reaktory jaderné elektrárny v Paksi z osmdesátých let mají prodlouženou životnost na půlstoletí, s jejich definitivní odstávkou se počítá před rokem 2040.

Dva zcela nové bloky mají ty stávající plně nahradit. Postaví je ruská státní společnost pro jadernou energetiku Rosatom. Výrobní kapacita jediné jaderné elektrárny v Maďarsku by se měla po spuštění nových bloků zdvojnásobit.

Úvěr v hodnotě deset miliard eur

Cena stavby se odhaduje na 12,5 miliardy eur (zhruba 307,3 miliardy korun). Kritiku v minulosti vyvolal způsob financování nových bloků. Velkou část nákladů zpočátku pokryje Rosatom skrze speciální úvěr poskytnutý Maďarsku v hodnotě deseti miliard eur.

Reaktorová budova zaručí, že se během procesu výroby energie nebudou do životního prostředí uvolňovat žádné škodlivé látky, prohlásil ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Nebude třeba se obávat radioaktivní kontaminace v případě jakýchkoliv vnějších přírodních nebo lidských vlivů nebo – nedej bože – útoků,“ uvedl.

Záruka energetické bezpečnosti?

Ministr poznamenal, že OAH nedávno vydal prováděcí licenci na modernizaci elektrárny, která umožnila zahájení pozemních prací na místě. Dva nové bloky budou podle něj moct být postaveny a zapojeny do sítě do roku 2030, což Maďarsku umožní podniknout důležité kroky k zajištění energetické bezpečnosti a být imunní vůči dlouhodobým nejistotám mezinárodních energetických trhů.  

„V současnosti je naprosto zřejmé, že země, které vsadily na atomovou energii a jaderné elektrárny se mohou cítit daleko bezpečněji, pokud jde o zajištění dodávek energie,“ prohlásil Szijjártó.  

Kritici z domova i ze zahraničí však projekt vnímají zcela opačně. Jaderný sektor sice nepodléhá sankcím, Budapešť se však vydala jinou cestou, než zbytek Evropské unie, který se snaží svou energetickou závislost na Moskvě snížit.

Část vědců navíc tvrdí, že vláda Viktora Orbána chce stavět za každou cenu a nevěnuje dostatečnou pozornost bezpečnostním standardům – třeba pro případ zemětřesení.

Maďarský geofyzik Tamás Bodoky upozornil, že potřebná měření se sice uskutečnila, ale nebyla vyhodnocena. „Bez vyhodnocení ale nemohou být žádné výsledky.“ 

Nepovažujeme je za bezpečnostní hrozbu, prohlásil Szijjártó

Maďarská opozice upozorňuje na politické aspekty stavby v samém centru země, které po začátku ruské invaze na Ukrajinu zesílily. Stavba podle ní utvrzuje maďarskou závislost na Rusku na desetiletí dopředu.

Orbánova vláda kritiku odráží tvrzením, že blízká spolupráce s Ruskem je finančně výhodná pro obyvatele země. Například Finsko však svůj plán výstavby jaderné elektrárny společností Rosatom zrušilo.

Nahrávám video
Studio ČT24: Rozhovor s maďarským ministrem zahraničí
Zdroj: ČT24

„Rosatom nabízí jednu z nejlepších technologií na světě, jaderné elektrárny, které vybudovali, jsou v provozu po celém světě,“ brání vládní rozhodnutí pokračovat ve stavbě maďarský ministr zahraničí. 

České tajné služby označily ruskou společnost Rosatom za bezpečnostní hrozbu, což maďarský ministr respektuje. „Nejsem Čech a netýká se mě to. My máme v Maďarsku jiný přístup, nepovažujeme je za bezpečnostní hrozbu, máme s nimi dlouhodobou spolupráci,“ vyjádřil se Szijjártó pro Českou televizi.

Maďarská vláda zadala v roce 2014 ruské společnosti stavbu nových bloků bez výběrového řízení. Opozice v minulosti vládu vyzvala, aby zakázku zrušila. Na ruský jaderný sektor nebyly ze strany Evropské unie uvaleny po ruské invazi na Ukrajině sankce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 56 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...