Slovensko a Maďarsko zablokovaly balík sankcí proti Rusku

Nahrávám video

Ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí nedosáhli dohody na dvacátém balíku sankcí proti Rusku, uvedla po jednání v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která to označila za neúspěch. Sankce blokuje Maďarsko a podle informací ČTK i Slovensko. Premiér Robert Fico (Smer) také oznámil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou dodávek elektřiny. Opatření potrvá, dokud podle něj Ukrajina neobnoví tranzit ropy. Obnovení dodávek posunul Kyjev podle Bratislavy na středu.

„Nedosáhli jsme dohody o dvacátém balíčku sankcí. Je to neúspěch a vzkaz, který jsme nechtěli vyslat, ale práce pokračují,“ řekla Kallasová novinářům s tím, že jí to je velmi líto. EU chtěla dosáhnout shody na nových omezeních vůči Rusku do čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na úterý 24. února, což už se nyní nestihne.

Maďarsko blokuje nový balík sankcí kvůli tomu, že Ukrajina podle něj z politických důvodů odmítá přepravu ruské ropy ropovodem Družba do Maďarska. Budapešť zároveň blokuje i schválení půjčky Ukrajině v objemu devadesáti miliard eur (2,2 bilionu korun), na které se unijní prezidenti a premiéři shodli na summitu EU loni v prosinci.

Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer) tvrdí, že výhrady vůči novým sankcím mělo více zemí. Sporným bodem byl podle něj zákaz poskytovat služby v přístavech lodím z ruské stínové flotily, které se podílejí na obcházení unijních sankcí zavedených například na vývoz ruské ropy. „Kyperské předsednictví avizovalo, že se o balíku stále jedná, a není jasné, jak tento balík dopadne,“ řekl Blanár.

Slovensko podle Blanára vyjádřilo „politickou výhradu“ vůči novým sankcím vzhledem k tomu, že se v uplynulých týdnech konala jednání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy o zastavení bojů. „Přijímání nových sankcí může nabourávat jednání o míru,“ prohlásil Blanár a vyzval Evropskou komisi, aby poskytla ujištění, že sankce jednání neovlivní. Jak by mohla Komise takové ujištění poskytnout, neupřesnil.

Nahrávám video

Slovensko zastavilo Ukrajině nouzové dodávky elektřiny

Fico také oznámil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Bratislava podle něj toto opatření zruší, když Ukrajina obnoví tranzit ropy na Slovensko. Fico současně Kyjevu pohrozil dalšími odvetnými opatřeními, která ale neupřesnil. Ukrajinská energetická společnost Ukrenerho ve večerním prohlášení sdělila, že rozhodnutí Slovenska nebude mít žádný vliv na fungování ukrajinské energetické soustavy.

Ropa na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba neproudí po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle Bratislavy a Budapešti Ukrajina přepravu ruské ropy neobnovila z politických důvodů.

„Ode dneška platí, že když se ukrajinská strana obrátí na Slovensko s požadavkem o výpomoc při stabilizaci ukrajinské energetické sítě, takovou pomoc neobdrží,“ uvedl Fico, který ukončením dodávek elektřiny na Ukrajinu pohrozil už o uplynulém víkendu. Tyto dodávky zajišťuje na Slovensku státem kontrolovaný provozovatel přenosové soustavy SEPS, který v minulosti uzavřel se svým ukrajinským partnerem Ukrenerho smlouvu o havarijních dodávkách elektřiny.

Společnost Ukrenerho sdělila, že naposledy požádala Slovensko o nouzovou pomoc před více než měsícem, a to ve velmi omezeném objemu. „Případné ukončení havarijních dodávek elektrické energie ze Slovenska nebude mít žádný vliv na fungování sjednocené energetické soustavy Ukrajiny,“ dodala společnost.

Podle Fica má slovenská vláda k uvedenému kroku oprávnění, aniž porušila jakékoliv mezinárodní pravidla a závazky. Portál euractiv.sk napsal, že zastavení vývozu elektrické energie ze Slovenska na Ukrajinu by znamenalo porušení pravidel trhu EU i principu energetické solidarity.

Slovenský premiér dodal, že pokud bude Ukrajina „pokračovat v poškozování zájmů Slovenska při dodávce strategických surovin“, slovenská vláda přehodnotí i dosavadní postoje k členství Ukrajiny v EU a připraví další opatření. Proti ambicím Kyjeva na vstup do Unie vystupuje Maďarsko.

Slovenské ministerstvo hospodářství v pondělí večer poté informovalo, že Ukrajina posunula termín plánovaného obnovení dodávek ropy na Slovensko až na středu. Bratislava už dříve upozornila, že ukrajinská strana tyto termíny bez bližšího zdůvodnění opakovaně posouvá. Podle předchozího oznámení slovenského ministerstva hospodářství měl být tranzit ropy obnoven v úterý, předtím Ukrajina hovořila o sobotě minulého týdne a ještě dříve o pátku.

Slovensko minulý týden vyhlásilo stav nouze

Kvůli přerušení dodávek ropy na Slovensko Ficova vláda minulý týden vyhlásila stav ropné nouze a bratislavské rafinerii Slovnaft, která patří do maďarské skupiny MOL, nabídla možnost využít až 250 tisíc tun ropy ze státních rezerv.

Slovensko a Maďarsko jsou závislé na ruské ropě. Na dovoz této suroviny získaly obě země výjimku od EU. Maďarsko také dostalo výjimku z amerických sankcí, která se podle Bratislavy vztahuje i na Slovnaft. Opoziční politici na Slovensku už předem kritizovali Fica, že chce při čtvrtém výročí plnohodnotné vojenské invaze Ruska do sousední země zastavit Kyjevu dodávky elektřiny. Upozornili rovněž, že Česko se už dříve zbavilo závislosti na ruské ropě.

Fico minulý týden zpochybnil zprávy z Ukrajiny, že za přerušením tranzitu ropy jsou ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska Fico pohrozil Ukrajině už loni poté, co Kyjev neprodloužil smlouvu s Ruskem o přepravě ruského plynu přes své území na Slovensko a dál do západní Evropy. Tehdy ale dodávky elektřiny ze Slovenska na Ukrajinu pokračovaly.

Obě země deklarovaly ochotu vetovat sankce už před jednáním

Kallasová předvídala neúspěch už před jednáním. „Slyšeli jsme jistá velmi silná prohlášení od Maďarska a já bohužel nečekám, že by dnes změnili postoj,“ řekla Kallasová při příchodu.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó řekl, že dokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do Maďarska, bude Budapešť blokovat všechna rozhodnutí EU v její prospěch. Podle Szijjártóa je „problém v tom, že ukrajinský stát nenávidí Maďarsko a posledních deset let zaujímá protimaďarský politický postoj“. Ukrajina se podle něj chová vůči Maďarsku velmi nepřátelsky.

Orbán označil konec tranzitu za nevlídný akt. Návrh dvacátého balíku protiruských sankcí mířil na ruský bankovní a energetický sektor. Orbánova vláda opakovaně v minulosti blokovala přijetí protiruských sankcí či podporu Ukrajiny.

Unijní ministři kritizovali Maďarsko už před jednáním

Řada ministrů novinářům sdělila, že jejich země podporují nový balík postihů a že by EU měla na začátku pátého roku ruské války dát najevo svůj jasný postoj k ruské agresi.

„Očekával bych mnohem větší pocit solidarity od Maďarska. Je to docela šokující,“ komentoval postoj Budapešti polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Maďarsko by podle něj mělo Ukrajinu chápat i s ohledem na vlastní zkušenost s invazí Rudé armády v roce 1956. Sikorski řekl, že Maďarsko mělo již řadu let možnost začít nakupovat ropu z jiných zemí než z Ruska za podobné ceny, neučinilo to však.

Šéf německé diplomacie Johann Wadephul prohlásil, že se s kolegy z dalších zemí pokusí přesvědčit zástupce Maďarska k souhlasu se sankcemi. „Nemyslím, že je správné, aby Maďarsko zrazovalo svůj vlastní boj za svobodu a evropskou suverenitu,“ řekl novinářům.

Maďarský ministr zahraničí Szijjártó ale v televizi M1 uvedl, že „jsme dali jasně najevo, že dokud s námi bude Ukrajina hrát hry s dodávkami ropy, budeme blokovat každé rozhodnutí EU, které odpovídá jejím zájmům“. Zopakoval, že vzhledem k tomu, že Kyjev ohrožuje zásobování Maďarska energetickými surovinami, nemůže získat přístup k unijní půjčce ve výši 90 miliard eur.

Orbán napsal kvůli půjčce Costovi

Maďarský premiér v pondělním dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi napsal, že „zastavení tranzitu ruské ropy do Maďarska je ze strany Ukrajiny nevyprovokovaný akt nepřátelství, který podkopává energetickou bezpečnost Maďarska“. Tento krok prý Orbána přiměl přehodnotit předchozí postoj k unijní půjčce pro Ukrajinu, Budapešť nyní blokuje její schválení. Maďarsko ji podpořilo na prosincovém summitu EU po ujištění, že se za ni stejně jako Česko nebo Slovensko nebude muset zaručit.

„Od poloviny února Ukrajina z politických důvodů odmítá přepravu ropy ropovodem Družba do Maďarska, což je v rozporu s jejími mezinárodními závazky,“ prohlásil Orbán v dopise. „Dokud tomu tak bude, Maďarsko nepodpoří změnu nařízení o víceletém finančním rámci nezbytnou pro využití rozpočtové rezervy pro zřízení půjčky,“ dodal.

Costa odpověděl na Orbánův dopis ještě v pondělí odpoledne. „Ukrajina předložila jinou verzi faktů týkajících se dodávek ropy do Maďarska přes Ukrajinu,“ napsal předseda unijních summitů s tím, že chce o tématu hovořit v úterý v Kyjevě přímo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Rozhodnutí Evropské rady musí být v každém případě respektováno. Když lídři dosáhnou konsensu, jsou svým rozhodnutím vázáni,“ dodal.

Costa také zmínil, že jakékoli porušení tohoto závazku představuje porušení zásady loajální spolupráce. „Důrazně vás vyzývám, abyste jednal v souladu s naším společným rozhodnutím z 18. prosince a odblokoval půjčku pro Ukrajinu ve výši devadesáti miliard eur,“ uzavřel Costa.

„Jak všichni víte a pamatujete si, Evropská rada souhlasila s ukrajinskou půjčkou pod jedinou podmínkou, a sice, že se na ní tři členské státy nebudou finančně podílet. Tato podmínka byla splněna,“ uvedla v pondělí mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. „Proto očekáváme, že všichni lídři dodrží své závazky. Jejich nedodržení by bylo jasným porušením loajální spolupráce,“ dodala.

Mluvčí Komise během tradičního poledního brífinku několikrát zdůraznila, že v prosinci bylo dosaženo politické dohody všech hlav států a vlád, včetně Orbána. „Nebudeme nyní spekulovat o žádných dalších krocích,“ reagovala na dotaz, zda z možného porušení zásady loajální spolupráce mohou vyplynout nějaké právní důsledky. O zásadě hovoří článek 4 odstavec 3 Smlouvy o EU, přičemž porušení tohoto principu může vést k řízení o porušení povinnosti vůči členskému státu.

Podle Szijjártóa je svrchovaným právem Budapešti rozhodnout se, odkud bude nakupovat energie. „Nejsme připraveni kupovat dražší energii a nejsme připraveni nakupovat z méně spolehlivých zdrojů. Ukrajina nemá právo ohrozit naši energetickou bezpečnost a my chceme, aby okamžitě obnovila dodávky ropy do Maďarska,“ dodal. Pro zastavení dodávek podle něj neexistuje žádný technický ani fyzický důvod, všechny úseky ropovodu Družba jsou v provozu.

Podle mluvčí komise Anny-Kaisy Itkonenové, která má na starost energetiku, jsou v souvislosti s ropovodem důležité tři body. „Rusko zničilo ropovod Družba, naší prioritou je energetická bezpečnost našich členských států a Ukrajina se zavázala k opravě ropovodu a rozhodnutí o časovém harmonogramu je na ní,“ uvedla s tím, že se ve středu sejde takzvaná unijní koordinační skupina pro ropu, aby zhodnotila nynější situaci.

Budapešť začala brzdit schvalování finanční pomoci

Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 odsouhlasili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Unie si na ni půjčí na finančních trzích a bude ručit rezervou v unijním rozpočtu. Ukrajina pak bude odpovědná za její splacení, jakmile obdrží válečné reparace od Ruska.

Dvě třetiny financí, tedy šedesát miliard eur (zhruba 1,5 bilionu korun), mají pokrýt obranné a vojenské výdaje Ukrajiny. Třetina, tedy třicet miliard eur (zhruba 727 miliard korun), má podpořit ukrajinský rozpočet, aby země mohla pokročit v reformách a postupovat v modernizaci. Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. Česko tehdy na summitu zastupoval nový premiér Andrej Babiš (ANO). „My jsme už před volbami říkali, že nebudeme posílat peníze na Ukrajinu, že potřebujeme peníze v Čechách,“ uvedl po summitu.

S půjčkou souvisejí celkem tři legislativní návrhy – návrh na pozměnění nařízení o víceletém finančním rámci na období 2021 až 2027, nařízení o posílené spolupráci za účelem zřízení půjčky a změna nařízení o zřízení nástroje pro Ukrajinu. Všechny tři podpořil 11. února Evropský parlament a předtím 4. února i velvyslanci členských států při EU.

Následně se mělo odehrát ještě formální potvrzení členskými státy, v této fázi ale Maďarsko začalo blokovat schválení jednoho z textů. První nařízení je přitom potřeba přijmout jednomyslně, pro zbylá dvě stačí kvalifikovaná většina. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane již v dubnu bez potřebných financí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...