Maďarský parlament zvolil dosavadního předsedu ústavního soudu Tamáse Sulyoka novým prezidentem. Sedmašedesátiletého Sulyoka navrhla vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána a byl jediným kandidátem.
Sulyokova předchůdkyně v úřadu hlavy státu Katalin Nováková odstoupila tento měsíc v důsledku aféry, kterou vyvolalo udělení prezidentské milosti muži odsouzenému za pomoc při utajování sexuálního zneužívání chovanců dětského domova. Skandál kolem Orbánovy dlouholeté spojenkyně vyvolal protesty a velká demonstrace se konala v Budapešti i minulý týden.
Sulyokovo zvolení se očekávalo. Podle agentury DPA pro něj ve 199členném parlamentu nakonec hlasovalo 134 poslanců, tedy více než nezbytná dvoutřetinová většina. Pět zákonodárců hlasovalo proti a řada dalších opozičních poslanců se volby nezúčastnila.
Sulyok v krátkém projevu po svém zvolení slíbil, že bude transparentní ohledně svých rozhodnutí týkajících se milostí a ocenění. „Stejně jako právník, také jako prezident republiky mohu nejlépe sloužit veřejnému blahu a zasazovat se o jednotu národa tím, že budu prosazovat základní hodnoty práva,“ uvedl v prohlášení po své nominaci.
Sylyok je stoupencem Orbánovy politiky
Do čela nejvyšší soudní instance v zemi Sulyok usedl v roce 2016, přičemž toto postavení získal s podporou zákonodárců vládnoucí strany. Podle DPA je stoupencem politiky premiéra Orbána.
Opoziční uskupení Demokratická koalice podle agentury APA uvedla, že Sulyok je Orbánův kandidát a „stranický voják“ Fideszu. Rovněž opoziční socialisté (MSZP) jej označili za „dalšího služebníka autoritářského systému“.
Orbánovi by podle Reuters rychlé zvolení Sulyoka mohlo umožnit opět převzít politickou iniciativu poté, co se skandál kolem Novákové ukázal být v rozporu s jedním z klíčových principů Fideszu: podporou tradičních rodin a křesťanských hodnot.
Do prezidentského úřadu nastoupí Sulyok 5. března. Očekává se, že jedním z jeho prvních kroků bude podpis ratifikačního dokumentu o vstupu Švédska do NATO, který v pondělí schválil maďarský parlament. Maďarsko tak v rámci Aliance uzavírá ratifikační proces týkající se švédské žádosti o vstup.
Diplomat, právník a vysokoškolský pedagog. Narodil se 24. března 1956 ve městě Kiskunfélegyháza v župě Bács-Kiskun na jihu Maďarska. Jeho otec byl právníkem, který po roce 1945 nemohl z politických důvodů provozovat praxi a vyloučili ho z advokátní komory, poté pracoval manuálně. Jeho matka byla pedagožka.
V roce 1980 absolvoval právo na Fakultě veřejných věd a práva Univerzity Attily Józsefa v Segedínu (Szeged). Poté začal pracovat u tamního župního soudu. V roce 1982 složil odbornou právnickou zkoušku a poté až do roku 1991 působil jako právní poradce. V letech 1997 až 2014 vedl soukromou advokátní kancelář. Od roku 1998 pracoval čtyři roky jako právník pro správu města Segedín, kde působil od roku 2000 jako honorární konzul Rakouska.
Po svém zvolení ústavním soudcem v roce 2014 se v dubnu následujícího roku stal místopředsedou této instituce. V čele ústavního soudu stál od listopadu 2016.
V roce 2004 získal titul v oboru evropské právo na budapešťské Univerzitě Loránda Eötvöse. Od září 2005 vyučuje ústavní právo jako hostující profesor na univerzitě v Segedínu, kde v roce 2013 získal doktorát.
Zdroj: ČTK
