Maďarský parlament v úterý schválil odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu (ICC), píše agentura Reuters. Premiér Viktor Orbán krok oznámil už třetího dubna s tím, že soud je podle něj zpolitizovaný. Stalo se tak krátce poté, co Maďarsko navštívil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, na kterého ICC vydal zatykač. Netanjahu navzdory mezinárodněprávním závazkům Maďarska v Budapešti zatčen nebyl.
Pro zákon o odstoupení od Mezinárodního trestního soudu hlasovalo 134 poslanců jednokomorového parlamentu, 37 bylo proti. Maďarský parlament má celkem 199 křesel.
Vedení ICC rozhodnutí Budapešti už v dubnu znepokojilo a v dopise ji vyzvalo k pokračování spolupráce. Mluvčí soudu Fádí Abdalláh již předtím řekl, že Maďarsko je nadále povinno s ICC spolupracovat.
Odstoupení státu od ICC totiž nabývá účinnosti jeden rok po uložení dokumentu o vystoupení z instituce – obvykle v podobě formálního dopisu, v němž je vystoupení deklarováno, napsala agentura AFP.
Maďarsko podepsalo Římský statut, na jehož základě tribunál vznikl, v roce 1999 a ratifikovalo ho o dva roky později za Orbánova prvního funkčního období. Příslušný zákon nicméně nebyl formálně uveden v platnost.
Kritika zatykače na Netanjahua
Vrchní prokurátor ICC, britský právník Karim Khan, vydal v roce 2024 mezinárodní zatykače na vrcholné představitele teroristického Hamásu, ale právě i na vedení Izraele, včetně Netanjahua, a to za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v Pásmu Gazy.
Maďarsko je jako zakládající člen ICC povinno zatknout a předat kohokoli, na koho se vztahuje zatykač ICC, ale Orbán dal jasně najevo, že Budapešť nebude respektovat rozhodnutí tribunálu ohledně Netanjahua. Už krátce po vydání zatykače loni v listopadu prohlásil, že hodlá izraelského premiéra pozvat a zatykač ignorovat.
Státy přísně stojící na straně Izraele, jako USA, Maďarsko nebo Česko, vyjádřily svůj nesouhlas s vydáním zatykače na izraelské politiky. Premiér Petr Fiala (ODS) na sociálních sítích uvedl, že „návrh hlavního prokurátora ICC vydat zatykač na představitele demokraticky zvolené vlády společně s vůdci islamistické teroristické organizace je děsivý a zcela nepřijatelný“, Donald Trump se zase rozhodl uvalit na Mezinárodní trestní soud sankce.
Většina členských států, jako Francie, Velká Británie, Belgie, Nizozemsko, Irsko, Kanada nebo Španělsko, však vyjádřila soudu podporu a oznámila, že zatykač by na svém území respektovala. Za soud se postavil i tehdejší šéf diplomacie EU Josep Borrell nebo generální tajemník OSN António Guterres.
