Maďarsko je otevřeno tomu, aby EU na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši padesáti miliard eur (1,2 bilionu korun) použila peníze ze svého rozpočtu. Na sociální síti X to napsal Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Budapešť chce ale podle něho mít možnost své rozhodnutí později změnit. Vysoce postavený unijní činitel popřel zprávy deníku Financial Times, podle něhož se v Bruselu debatuje o finančním nátlaku na Maďarsko s cílem přinutit ho k souhlasu s balíkem pomoci pro Kyjev.
Balázs Orbán napsal, že Budapešť v sobotu poslala do Bruselu nový návrh, „ve kterém upřesnila, že je nyní otevřena použití peněz z unijního rozpočtu na pomoc pro Ukrajinu, a dokonce přistoupení ke společnému zadlužení“. Hlavní politický poradce maďarského premiéra ovšem dodal, že se tak stane za podmínky, že k dohodě budou přidána ustanovení, která dají „Budapešti možnost později změnit názor“.
Poradce svým příspěvkem reagoval na článek v listu Financial Times, podle něhož Brusel chystá kroky, jež by měly tvrdý dopad na maďarskou ekonomiku v případě, že by premiér Orbán na mimořádném unijním summitu zablokoval balík na pomoc Ukrajině čelící ruské invazi. Brusel prý načrtl strategii s cílem zamířit na slabiny maďarského hospodářství, vystavit nebezpečí maďarský forint a pokusit se oslabit důvěru investorů s cílem poškodit zaměstnanost a ekonomický růst v Maďarsku.
Deník své informace v článku opírá o data z dokumentu, který podle něho vypracovali úředníci EU. Ten uvádí, že pokud maďarský premiér Orbán neustoupí od plánu zablokování využití peněz, ostatní unijní představitelé by měli veřejně přislíbit, že Budapešti trvale zastaví veškeré financování ze strany EU.
„V případě, že by na summitu nedošlo k dohodě, ostatní hlavy států a vlád by veřejně prohlásily, že vzhledem k nekonstruktivnímu chování maďarského premiéra si nedovedou představit, že by Budapešti byly poskytnuty finanční prostředky EU,“ stojí podle Financial Times v dokumentu.
„Bez těchto prostředků by finanční trhy a evropské či mezinárodní společnosti mohly mít menší zájem investovat v Maďarsku,“ napsal list s odkazem na data z dokumentu.
Tvrzení Financial Times neodráží stav jednání, uvedl činitel EU
Plán, o němž píší Financial Times, podle prohlášení vysoce postaveného činitele EU nicméně „neodráží stav pokračujících jednání o revizi unijního rozpočtu“. Dokument je podle tohoto zdroje backgroundovou poznámkou napsanou sekretariátem Rady EU a popisuje současný stav maďarské ekonomiky, napsala ČTK.
„Nepopisuje žádný konkrétní plán týkající se dlouhodobého unijního rozpočtu a balíku pomoci pro Ukrajinu ani se netýká žádného plánu ohledně Maďarska,“ podotkl činitel. Ten zároveň doplnil, že jednání o unijním rozpočtu pokračují a „vždy se zakládala na hledání kompromisu přijatelného pro všech 27 členských států EU“.
Činitel dodal, že jednání mezi zástupci vlád jednotlivých zemí a lídry EU jsou založené na principu dialogu, konzultací a kompromisu v zájmu všech. Bližší podrobnosti o stavu jednání s Maďarskem by mohly být známy ještě v pondělí večer, kdy se v Bruselu koná jednání velvyslanců při EU. Čeští diplomaté zatím žádný nový návrh z Budapešti neviděli, nejspíš se s ním seznámí během pondělního večera.
Maďarský premiér Orbán, který je u moci od roku 2010, dlouhá léta vede ostré spory s EU a patří k hlasitým kritikům podpory, kterou sedmadvacítka poskytuje Ukrajině. Udržuje dobré vztahy s ruským vedením a žádá zrušení unijních protiruských sankcí.
Szijjártó jednal na Ukrajině o maďarské menšině
V pondělí se v Užhorodu konala schůzka šéfa ukrajinské diplomacie Dmytra Kuleby s jeho maďarským protějškem Péterem Szijjártóem. Kuleba během ní prohlásil, že Kyjev má zájem vyjít Maďarsku vstříc ohledně jeho požadavků týkajících se práv maďarské menšiny na Ukrajině.
Speciální ukrajinská komise do deseti dní představí v tomto ohledu konkrétní návrhy, přislíbil podle ukrajinského portálu Jevropejska pravda Kuleba. Právě otázce maďarské menšiny byla podle šéfa ukrajinské diplomacie věnována velká část setkání obou ministrů.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak jednání ministrů zahraničí označil za krok ke schůzce na vyšší úrovni, a sice setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a Orbána. Oba politici spolu od začátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu ještě oficiálně nejednali.
Szijjártó během své návštěvy na Ukrajině podle agentury Ukrinform prohlásil, že od roku 2017 Ukrajina přijímala zákony, které ubraly tamním Maďarům práva. Budapešť nyní podle něj mimo jiné žádá, aby si školy opět mohly zvolit maďarštinu jako vyučovací jazyk, aby žáci dostali možnost skládat maturitu v maďarštině a aby příslušníci menšiny mohli používat tento jazyk také ve veřejném životě.
Budapešť z potlačování práv maďarské menšiny viní Kyjev dlouhodobě. Na jihozápadě Ukrajiny žije asi sto tisíc etnických Maďarů.
Szijjártó: Nechceme nic, co jsme neměli předtím
Ukrajina v reakci na ruskou anexi Krymu a vypuknutí bojů v Donbasu v roce 2014 přijala řadu kontroverzních opatření, která omezovala práva národnostních menšin a týkala se především výuky ukrajinského jazyka. Země ve snaze uklidnit situaci a také s ohledem na své aspirace vstoupit do Evropské unie loni v prosinci přijala zákony na ochranu práv menšin.
Szijjártó tento krok uvítal s tím, že pomohl „zastavit negativní spirálu“ zhoršování vztahů mezi Kyjevem a Budapeští. Maďarská vláda ale podle něj očekává, že práva poskytovaná etnickým Maďarům v Zakarpatí budou plně obnovena na úroveň z roku 2015.
„Chci zdůraznit, že Maďarsko si nepřeje žádné zvláštní zacházení. Nechceme nic, co jsme neměli předtím,“ citovala Szijjártóa agentura MTI. „Přijeli jsme sem, abychom obnovili důvěru v bilaterálních vztazích. Myslím, že jsme učinili kroky v tomto směru. Je před námi ještě stále dlouhá cesta,“ dodal.
Szijjártó rovněž společně s Kulebou a Jermakem uctil památku ukrajinských padlých vojáků. Setkal se také se šéfem Zakarpatské oblastní správy Viktorem Mykytou.
