Maďarsko hodlá opustit Mezinárodní trestní soud, píše RFE/RL

Maďarsko se rozhodlo opustit Mezinárodní trestní soud (ICC), informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na diplomatické zdroje v Maďarsku. Informace se objevila v den, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu zemi navštíví, navzdory zatykači, který na něj vydal ICC kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy.

Podle RFE/RL informaci nebylo možné bezprostředně ověřit oficiálně. O rozhodnutí Budapešti informoval také novinář Szabolcs Panyi, podle kterého země ICC opustí ještě během středy. „Maďarsko ve středu opustí Mezinárodní trestní soud,“ napsal Panyi, rovněž s odvoláním na diplomatické zdroje.

Maďarský premiér Viktor Orbán v listopadu Netanjahua pozval do Budapešti krátce poté, co ICC na izraelského předsedu vlády vydal zatykač. Orbán prohlásil, že bude zatykač ignorovat. „Pokud přijede, zaručuji mu, že rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu nebude mít v Maďarsku žádný účinek,“ prohlásil Orbán.

Vymahatelnost zatykače

Maďarsko má jako člen ICC povinnost Netanjahua zatknout, ale vnitrostátní právní situace země je komplikovaná a dává vládě dostatek prostoru k tomu, aby izraelského premiéra přijala, píše RFE/RL. Maďarsko ratifikovalo Římský statut a stalo se tak členem ICC v roce 2001 za první Orbánovy vlády. Nikdy však neprovedlo druhý krok, kterým by statut začlenilo do vnitrostátního právního řádu.

„Tato otázka je složitá, protože Maďarsko má z hlediska mezinárodního práva povinnost to dodržovat. Ale maďarské vnitrostátní právo to (úřadům) neumožňuje,“ řekl Tamás Ádány, maďarský odborník na mezinárodní právo.

Tuto argumentaci uplatňují i maďarské orgány. „Díky někdejšímu prezidentovi Jánosi Áderovi jsme měli rozum a nikdy jsme (statut) nezačlenili do vnitrostátního práva,“ uvedl 13. března vládní mluvčí Gergely Gulyás.

Situace je podle Ádányho nejasná, protože Netanjahu je obviněn ze zločinů, které jsou od 40. let 20. století považovány za součást mezinárodního zvykového práva. „Jsem plně přesvědčen, že ty části Římského statutu, které většina států považuje za mezinárodní zvykové právo, by mělo Maďarsko vymáhat i bez formálního schválení,“ řekl Ádány.

Netanjahu do Budapešti podle serveru The Times of Israel (ToI) odletí ve středu večer. Očekává se, že izraelský premiér bude na návštěvě Maďarska jednat se svým maďarským protějškem Orbánem a dalšími maďarskými vrcholnými představiteli. Do Izraele by se měl podle nynějších plánů vrátit v neděli 6. dubna.

ToI: Zemím za nedodržení zatykače hrozí pouze výtka

Zatykač je vydán nejen na Netanjahua, ale také na bývalého ministra obrany Jo'ava Galanta, a to kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy.

ICC je první stálá instituce svého druhu s celosvětovou působností, která stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Jedná se o nezávislou instituci, nikoliv soud OSN. Za více než dvacet let své působnosti zahájila vyšetřování zločinů spáchaných ve Středoafrické republice, Konžské demokratické republice, Keni, Libyi, Pobřeží slonoviny, Ugandě, Venezuele, Gruzii, na Ukrajině a na palestinských územích.

Soud má nyní podporu 125 zemí, včetně Česka, například ale Spojené státy, Rusko, Čína nebo Izrael jeho jurisdikci neuznávají. Jako poslední se k ICC připojila v listopadu 2023 Arménie a loni v říjnu Ukrajina. Návrhy na zahájení může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN.

ICC se v roce 2023 zapojil do vyšetřování možných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na Ukrajině, když v březnu vydal zatykač například na ruského vůdce Vladimira Putina.

Lidem, na které soud vydal zatykač, teoreticky hrozí zatčení, pokud navštíví některou ze zemí, které jsou signatáři Římského statutu ICC. Pokud ale některá země zatykač nenaplní, hrozí jí za to podle serveru The Times of Israel (ToI) v podstatě jen slovní výtka. Putin navštívil od vydání zatykače několik členských zemí ICC, nikdo ho ale nezatknul. V minulosti například bez postihu navštívil země sdružené v Mezinárodním trestním soudu také tehdejší súdánský prezident Umar Bašír, obviněný z genocidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...