Všichni vědí, že Ukrajina je ve válce obětí, prohlásil Magyar

Nahrávám video

Maďaři se v parlamentních volbách vyslovili pro naprostou změnu režimu, řekl den po pravděpodobném zisku ústavní většiny šéf vítězné strany Tisza a zřejmý budoucí premiér země Péter Magyar. Slíbil obnovení systému brzd a protivah. Jako první na řadu přijdou opatření proti korupci, oznámil. Chce tak co nejdříve dosáhnout rozmrazení přibližně 20 miliard eur (487,7 miliardy korun) z evropských peněz. Ukrajinu označil za oběť agrese, Rusko je podle něj bezpečnostní hrozbou.

„Maďarští lidé nehlasovali pro obyčejnou změnu vlády, ale pro změnu režimu,“ shledal vítěz voleb na tiskové konferenci. Maďaři v neděli psali dějiny v reálném čase a vybrali, že země patří do Evropy, řekl. Mandát Tiszy označil za nevídaný a obrovský, jenž vyžaduje obrovskou odpovědnost.

„Lídři světa negratulovali mně, ale Maďarsku, že v takových podmínkách dokázalo stát za svým státem,“ komentoval blahopřání od premiérů a prezidentů. Rusku a Číně poděkoval, že přijaly rozhodnutí voličů. Maďarsko nebude zasahovat do cizích záležitostí a žádá totéž, dodal.

Země je na tom v současnosti podle Magyara po všech směrech špatně. „Jsme nejzkorumpovanějším státem EU,“ domnívá se. Dosavadní premiér Viktor Orbán se podle něj roky nezajímal o problémy lidí – neřešil prý školství ani zdravotnictví. Aby se u vlády udržel, „strašil seniory a děti a rozjel propagandistickou mašinerii severokorejského nebo goebbelsovského typu,“ sdělil. Magyar proto avizoval, že pozastaví zprávy ve veřejnoprávních médiích, „dokud nebudou nestranné“.

Ohledně dvou hlavních komerčních televizních stanic v zemi Magyar prohlásil, že TV2 je „odporný, lživý, propagandistický kanál“ napojený na Orbána. Dostává podle něj desetkrát více státní reklamy než konkurenční RTL, přestože sledovatelnost je obdobná. „Skoncujeme s tím, a to povede ke zhroucení propagandy,“ nechal se slyšet.

K plánům do budoucna Magyar uvedl, že bude usilovat, aby premiér mohl být ve funkci maximálně dvě období. Orbánovi chce podle Reuters zabránit v návratu na premiérské křeslo ústavní novelou.

Mezi chystanými protikorupčními opatřeními jmenoval založení nového úřadu, který bude dohlížet na celý vládní sektor. Měl by začít fungovat do června. Rovněž by si přál přezkoumat všechny veřejné zakázky v hodnotě nad deset miliard maďarských forintů (670 milionů korun).

Nahrávám video

Tisza podle Magyara k obnovení právního státu nehodlá používat nezákonné prostředky. Odstoupení Budapešti od Mezinárodního trestního soudu podle něj nejde zastavit, proto bude potřeba podat novou žádost o členství.

Magyar předpokládá, že rozpočet bude nutné upravit. Ministerstva zdravotnictví, školství a financí chce mít oddělené. Mezi kandidáty na ministry dle Reuters jmenoval Zsolta Hegeduse a Andráse Kármána.

Také se vyjádřil k dosavadnímu ministrovi zahraničí Péteru Szijjártóovi, o němž média psala, že náhle zmizel z veřejného dění a v neděli se ani nezúčastnil večerního programu ve volebním štábu Fideszu. Magyar podle agentury MTI pronesl, že ministr je „stále na svém místě“ a od dopoledne na resortu se spolupracovníky „skartuje dokumenty“, což se podle něj děje i mimo ministerstva už několik dní. Toto obvinění nicméně vznesl bez konkrétních důkazů.

Zrychlený vstup Ukrajiny do EU Maďaři nepodpoří

Lídr vítězné strany v pondělí slíbil, že Maďarsko pod jeho vedením bude v EU konstruktivním partnerem. Evropa má mít silný hlas a má být schopna se bránit, míní.

Na konferenci komentoval i záležitosti týkající se Ukrajiny. Otázka jejího členství v EU podle něj bude předložena v referendu, ale v příštím desetiletí se to neočekává. Zrychlený vstup Kyjeva do Unie podle něj Maďarsko nepodporuje. Myslí si, že ke všem kandidátským zemím by se mělo přistupovat stejně. S tím, že se Budapešť za půjčku Kyjevu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionů korun) nezaručí, jak to v prosinci vyjednal Orbán, souhlasí.

„Všichni ví, že Ukrajina je ve válce oběť,“ řekl však následně Magyar. Nikdo podle něj nemá právo jiné zemi diktovat, aby postoupila své území. Doufá, že Kreml bude brzy donucen válku ukončit. Ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi prý volat nebude, ale kdyby s ním mluvil, řekl by mu, ať zabíjení ukončí.

Magyar si uvědomuje, že jeho země je na Rusku energeticky závislá, energetické zdroje tak chce diverzifikovat. S Moskvou bude usilovat o pragmatické vztahy. I tak ji ale považuje za bezpečnostní hrozbu. „Máme s tím v historii bohaté zkušenosti,“ dodal.

Volat vítěz voleb nebude ani americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. USA ale vnímá jako důležitého partnera, se kterým chce mít dobré vztahy. Spoléhá prý na to, že viceprezident JD Vance prohlásil, že Washington s příští maďarskou vládou bude spolupracovat.

Už v neděli se Magyar vyjádřil, že jeho první zahraniční cesty povedou do Varšavy, Bruselu a Vídně. V pondělí upřesnil, že do Polska zamíří na začátku května, a přislíbil najít způsob, jak zemi vydat dva stíhané opoziční politiky, kterým Budapešť dříve udělila azyl – pokud ovšem ještě jsou v Maďarsku.

V pondělí má zřejmý nový předseda vlády v plánu jednat s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Bude hledat způsoby, jak zabránit další ztrátě financování z EU. Také má zájem jednou v Maďarsku přijmout euro.

Nahrávám video

Tisza může mít až 142 mandátů, věří Magyar

Tisze po sečtení 98,22 procenta okrsků v nedělních volbách připadá v maďarském parlamentu 136 mandátů. Strana tak překonala dvoutřetinovou ústavní většinu. Fidesz dosavadního premiéra Orbána v novém parlamentu obsadí 56 křesel, krajně pravicová Naše vlast šest, vyplývalo v pondělí v podvečer z údajů na webu maďarského volebního úřadu.

Magyar na tiskové konferenci řekl, že očekává, že asi 400 tisíc hlasů odevzdaných v zahraničí ještě může zisk Tiszy navýšit na až 141 nebo 142 mandátů. Výsledky by mohly být finální do 4. května, sdělil podle agentury Reuters. Chce, aby se proces převzetí moci uskutečnil v co nejkratší době, a doufá, že prezident Tamás Sulyok nebude čekat do nejzazšího data 12. května. Sulyoka též znovu vyzval, aby rezignoval.

Podle volebních pozorovatelů Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) maďarské parlamentní volby byly svobodné, ale nikoli spravedlivé. Organizace a průběh hlasování byly profesionální a kandidáti mohli svobodně vést předvolební kampaň, ovšem Fidesz byl jasně zvýhodněný, uvedli na tiskové konferenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 mminutou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 7 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...