Francouzský prezident Emmanuel Macron mimořádně svolal bezpečnostní radu státu k jednání o špionážní kauze Pegasus a o kybernetické bezpečnosti, uvedl vládní mluvčí Gabriel Attal. Izraelský parlament kvůli kauze zřizuje komisi a maďarská prokuratura začala vyšetřovat podezření z nezákonného sledování. Média o víkendu informovala, že software Pegasus izraelské společnosti NSO Group používaly rozvědky některých zemí ke špehování novinářů a politiků včetně francouzských či maďarských.
„Prezident republiky tuto kauzu velmi pozorně sleduje a bere ji velmi vážně,“ uvedl mluvčí francouzské vlády Attal v rozhovoru se stanicí France Inter a připomněl, že Paříž už případ začala vyšetřovat. Podle listu Le Monde byl mezi osobami potenciálně sledovanými marockou rozvědkou i samotný prezident.
Attal v rozhovoru zdůraznil, že Francie nepodceňuje bezpečnostní rizika kybernetického útoku. Prezident podle něj telefony, které používá, pravidelně mění a vždy odpovídají jistým bezpečnostním pravidlům. Mluvčí tak reagoval na tvrzení, že Macron stávající telefonní číslo používá již od roku 2017 a na seznamu zájmových osob pro sledování programem Pegasus bylo jeho číslo od roku 2019.
Parlamentní komise v Izraeli
Komisi, která prošetří obvinění, že program některé státy zneužily ke špehování politiků, novinářů či lidskoprávních aktivistů, zřizuje i izraelský parlament, uvedl v prohlášení předseda tamního parlamentního výboru pro zahraničí a obranu Ram Ben-Barak, který dříve působil jako náměstek ředitele izraelské tajné služby Mossad.
Izrael chce zároveň prošetřit licence, jež uděluje agentura pro kontrolu vývozu obranných technologií (DECA), která spadá pod ministerstvo obrany a dohlíží i na vývoz technologií NSO Group. Úřad i společnost si stojí za tím, že Pegasus má sloužit pouze ke sledování teroristů či zločinců a že mezi zahraniční klienty patří jen prověřené vlády.
Izraelská levicová strana Merec kvůli údajnému zneužití softwaru interpelovala ministra obrany Bennyho Gantze, který „zdůraznil význam dodržování lidských práv v rámci prodeje zbraní“, vyplývá ze společného prohlášení.
Vyšetřování maďarské prokuratury
Vyšetřovat podezření z nezákonného sledování v zemi začala maďarská prokuratura. Rozhodla se tak na základě stížností poukazujících na možné zneužití softwaru Pegasus. Maďarská policie podle agentury Reuters tento týden sdělila, že obdržela dvě stížnosti na takové údajné zneužití, z nichž jednu podal politik.
Investigativní web Direkt36, který je součástí skupiny médií, jež o věci informovala, tvrdí, že seznam více než tří set maďarských telefonních čísel, u nichž panuje podezření, že se staly terčem sledování, zahrnuje novináře, podnikatele, právníky a lidi kritické vůči premiéru Viktoru Orbánovi.
Šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás řekl, že podrobnosti o dohlížecí činnosti maďarské vlády „nejsou veřejné informace“. „V takových otázkách je třeba zkoumat pouze jednu věc, a to, zda shromažďování zpravodajských informací proběhlo zákonně, nebo ne,“ řekl podle Reuters. „Konstatujeme, že veškeré shromažďování tajných zpravodajských informací proběhlo zákonně,“ dodal.
Novináři i politici
Seznam padesáti tisíc čísel, která se mohla stát potenciálními cíli zákazníků NSO Group, získaly neziskové organizace Forbidden Stories a Amnesty International. O víkendu o nich informovala skupina sedmnácti světových médií. Kromě Macrona se na seznamu objevilo čtrnáct hlav států nebo šéfů vlád, řada právníků, obhájců lidských práv a novinářů.
Podle serveru BBC jsou na seznamu i čísla princezny Latífy, dcery dubajského vládce Muhammada bin Rašída Maktúma, a princezny Háji, jeho bývalé ženy. Princezna Latífa v únoru zveřejnila video, na němž tvrdila, že je proti své vůli zadržována v hlídané vile a bojí se o život. V minulosti se pokusila ze Spojených arabských emirátů uprchnout, podle právníků má nyní větší svobodu a patrně i cestuje. Princezna Hája se v roce 2018 uchýlila do Británie, kde soud rozhodl, že ji bývalý manžel zastrašoval.
Dalšími možnými cíli programu Pegasus mohli být i lidé blízcí novináři Džamálu Chášakdžímu, který byl v roce 2018 zavražděn v Istanbulu. BBC píše, že se na zveřejněném seznamu objevilo číslo novinářovy ženy, jejíž telefon byl napaden pomocí softwaru Pegasus půl roku před Chášakdžího smrtí. Neznámý pachatel se pokusil dostat i do telefonu novinářovy snoubenky, a to několik dní po vraždě. Není jisté, zda byli útočníci v obou případech úspěšní, uvedly list The Washington Post a Amnesty International.
Firma NSO Group znovu odmítla veškerá tvrzení investigativních týmů médií, která jsou podle nich „plná špatných předpokladů a nepodložených teorií“. Šéf společnosti uvedl, že NSO Group spolupracovala se 45 zeměmi a odmítla zhruba devadesát možných klientů. V souvislosti se snahou o zneužití systému spolupráci se zákazníky v pěti případech ukončila. Software podle firmy nelze použít vůči izraelským a americkým telefonům.
