Lukašenko s generálem mluvil o koridoru mezi Běloruskem a Kaliningradem. Řešili, jak ho obsadit

Běloruský autoritářský vládce Alexander Lukašenko s vysokým vojenským velitelem diskutoval o plánech obsadit Suwalský koridor, informoval portál Ukrajinska pravda. Západní vojenští analytici upozorňují, že právě tento pás země, táhnoucí se podél polsko-litevské hranice, který odděluje Bělorusko a ruskou Kaliningradskou oblast, by byl prvním místem, kde by Rusko zaútočilo, pokud by se rozhodlo pro konfrontaci s NATO. Polsko i Litva si riziko uvědomují a posilují svou obranu a spolupracují na vojenských cvičeních v této strategické oblasti.

Ukrajinska pravda se k informaci o možném útoku na koridor dostala skrze video, které zveřejnil běloruský provládní telegramový účet Pul Pervogo. Lukašenko v něm ve vojenském stanu mluví s velitelem severozápadního operačního velitelství Alexandrem Naumenkem. Samozvaný běloruský prezident se Naumenka ptá, zda by armáda byla schopná Suwalský koridor prolomit a s pomocí ozbrojených sil ho udržet. Velitel Lukašenka ujistil, že „všechny kroky byly naplánovány, otázky bojové připravenosti se řeší a personál je připravován“.

„Museli bychom se postavit pobaltským republikám... a zabrat i část Polska?“ říká ve videu autokrat Lukašenko. „Jen malou část,“ odvětí Naumenko.

Suwalský koridor či Suwalský průsmyk není geografický název, ale výraz pro strategický, necelých sto kilometrů dlouhý úsek podél hranice Polska a Litvy, který odděluje Kaliningradskou oblast od Běloruska. Vzdušnou čarou v této oblasti ruskou exklávu od běloruského spojence dělí jen asi šedesát kilometrů.

Americký server Politico tento úzký pás označil za „nejnebezpečnější místo na Zemi“, protože se může stát prvním cílem ruského útoku v případě, že by se země rozhodla konflikt na Ukrajině eskalovat do otevřeného konfliktu s NATO. Obsazením tohoto území by totiž ruská vojska přerušila jedinou pozemní cestu mezi Pobaltím a zbytkem Severoatlantické aliance.

Pokud by se ruským nebo běloruským silám podařilo koridor uzavřít, NATO by nemohlo poslat posily po zemi, spojenci by tak museli činit letecky nebo po moři. Nebezpečí spočívá v tom, že alianční síly by pravděpodobně těmito cestami nebyly schopny posily do Pobaltí dostat dostatečně rychle a v takovém počtu, aby mohly odrazit ruské síly.

Bělorusko ruským vazalem

I když se Bělorusko na otevřené válce na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022, oficiálně nepodílí, jeho režim poskytuje Rusku zásadní podporu jako operační základna. Bělorusko je tak důležitým spojencem, postupem času spíše vazalem Moskvy. Ruský prezident Vladimir Putin totiž v posledních letech využil Lukašenkovy slabosti, aby urychlil integraci obou zemí, které svého času plánovaly spojení v unii. Dopisovatel Council on Foreign Relations Thomas Graham ho nazval „ubohým ruským pěšákem“.

Podle portálu Council on Foreign Affairs byly rozhodujícím okamžikem v utužení spolupráce obou zemí, kdy Rusko získalo nad Běloruskem větší kontrolu, události po zfalšovaných prezidentských volbách v roce 2020. Po nich v zemi vypukly obrovské občanské protesty, které ukázaly trhliny v běloruském režimu. Pod rostoucím domácím tlakem a mezinárodní kritikou se Lukašenko obrátil na Moskvu s žádostí o politické, ekonomické a bezpečnostní záruky a Bělorusko se tak stalo na Rusku „zcela závislé“.

Rusko pak v počátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu podniklo útok na Kyjev právě z osmdesát kilometrů vzdáleného běloruského území. A nelze vyloučit, že by podobný výpad nemohlo zopakovat.

Právě to znervózňuje pobaltské státy a Polsko, které s Běloruskem přímo sousedí. Posilují proto své vojenské jednotky, staví stovky kilometrů hraničních bariér a snaží se pozornost NATO směřovat právě do východního křídla.

Vedoucí představitelé Litvy a Polska již několikrát v minulosti vyjádřili obavy, že by se ruské síly v Kaliningradu a Bělorusku mohly pokusit suwalský koridor obsadit.

Před obsazením Suwalek varují i Ukrajinci, Poláci s Litevci pořádají společné cvičení

A upozorňují na to i ukrajinští vojenští analytici. Server TCH v první polovině března napsal, že Kreml vážně zvažuje obsazení suwalského koridoru a nad potenciálním místem průlomu se snaží vytvořit „raketový deštník“. Jako podklady pro toto tvrzení vojenský expert Dmytro Snehyriov uvádí, že Rusko v Polsku a Pobaltí testovalo své elektronické bojové systémy, takže byla narušena například mobilní komunikace.

Druhým indikátorem podle Snehyriova bylo, že v poslední době Rusko přesouvalo mobilní taktický raketový systém Iskander na území Běloruska a do Kaliningradské oblasti.

Tato rizika si pobaltské státy i jejich jižní soused uvědomují a není náhodou, že právě tady probíhají rozsáhlá cvičení. Polsko a Litva se v lednu dohodly, že v okolí Suwalského koridoru uspořádají společné vojenské manévry.

„Jsem velmi rád, že polský prezident (Andrzej Duda) s nadšením kvitoval náš záměr uspořádat společné cvičení v Suwalském koridoru,“ řekla litevská hlava státu Gitanas Nauseda v interview pro server Delfi. Nauseda oblast označil za „klíčovou součást strategických plánů NATO,“ zatímco jeho polský protějšek Duda ji označil „zranitelnou“ v rámci evropské bezpečnosti. Podobně se vyjádřil i litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Obě země chtějí svoji spolupráci ve vojenské oblasti ještě posílit .

Polský premiér Donald Tusk při návštěvě Litvy ujistil, že „solidarita Polska a Litvy v případě agrese je nezpochybnitelná“. Podle jeho slov ministři zahraničí a obrany Polska a Litvy brzy „rozhodnou o všech podrobnostech, aby v této otázce nebyly žádné komunikační problémy a nejasnosti.“

Aktuálně plánované cvičení v Suwalském průsmyku není prvním příkladem koordinace snah Polska a Litvy v oblasti obrany. V roce 2022 obě strany podepsaly tzv. dohodu Orsha, která obsahuje společný plán obrany suwalské oblasti, podle nějž by polské jednotky v případě útoku bránily i část litevského území. Společné cvičení jednotek pak proběhlo před summitem NATO ve Vilniusu v létě 2023. Mimo jiné i na obranu Suwalského koridoru se pak zaměřilo také největší vojenské cvičení Aliance od studené války, které v březnu proběhlo v severním Polsku.

Útok na koridor je nepravděpodobný, píší FT

Podle webu Euronews se ale od počátku války na Ukrajině riziko obsazení Suwalského koridoru snížilo. Jako důvod uvádí například to, že vlivem ruské agrese na Ukrajině vstoupilo do NATO Finsko a Švédsko, tedy státy mající přístup k Baltskému moři. Tím by se schopnost dostat v případě zablokování pozemního koridoru alianční jednotky do napadeného Pobaltí rapidně zvýšila.

Jedním dechem navíc Euronews dodávají, že vzhledem k tomu, že se Rusku nedaří na Ukrajině obsazovat nová území, nemá vojenskou kapacitu, aby mohlo podniknout jakýkoli výpad do suwalské oblasti. Bez úspěšného vojenského výsledku na Ukrajině je nepravděpodobné, že by Putin nařídil další velkou bojovou operaci, navíc takovou, která by byla namířena proti členům NATO. To od počátku plnohodnotné války na Ukrajině jednotně dává najevo, že je odhodlané bránit každý centimetr spojenecké půdy a posiluje svou vojenskou přítomnost právě v zemích na východním křídle Aliance.

Podobně argumentují i Financial Times, které poukazují na to, že po vstupu Finska a Švédska do NATO se z Baltského moře stal „alianční rybník“ a případnou obranu Pobaltí bude možné podpořit i s pomocí lodí, nejen pozemní cestou přes Suwalki.

„Zcela to mění bezpečnostní situaci,“ říká ředitelka Ústavu mezinárodních vztahů a politologie na Vilniuské univerzitě Margarita Šešelgyté, „Do pobaltských států nyní vedou dvě cesty a ta suwalská ztrácí na významu,“ cituje odbornici list.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila útoky na jihu Íránu, označila je za sebeobranu

Americká armáda podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě CENTCOM zaútočila v jižním Íránu na cíle, mezi nimiž byly lodě pokoušející se klást miny a odpalovací rampy. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Velitelství v prohlášení označilo pondělní útoky za sebeobranu a doplnilo, že si při pokračujícím příměří zachovává zdrženlivost.
01:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko oznámilo nové údery na Kyjev, cizince vyzývá k odchodu

Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že za ukrajinský úder na Starobilsk zahajuje „odvetné“ údery na vojenskoprůmyslové objekty, velitelská stanoviště a místa rozhodování v Kyjevě. Moskva rovněž vyzvala zahraniční občany i diplomaty, aby město opustili. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že situaci pečlivě sleduje a všechny informace vyhodnocuje. Ukrajina se již pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Íránský prezident nařídil obnovit připojení k internetu, píší média

Íránský prezident Masúd Pezeškján podle státních médií nařídil obnovu internetového připojení v zemi, uvedla v pondělí agentura Reuters, podle které tamní média citují mluvčího ministerstva komunikací. Připojení k internetu úřady v zemi blokují nepřetržitě 87 dní, připomněla organizace NetBlocks.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoŽádný útok nebyl tak intenzivní, popsal Čech ruský nálet na Ukrajinu

Realitu nedávného masivního ruského útoku na Ukrajinu zažil i český zdravotník Jan Doucha. Ten úderů zažil již několik, žádný však prý nebyl takto intenzivní. Nejvážněji zraněné odvážely sanitky okamžitě. Doucha poskytoval pomoc lehce zraněným, tři pacienty pak převezl do přeplněné nemocnice. Nejmladšímu zraněnému nebyl ani rok, nejstaršímu devětadevadesát. Rusové navíc pokračovali v útocích i během záchranných prací. „Když jsme ženu předávali sanitce, tak začal poplach a za dvě tři minuty nad námi proletěl (dron) Šáhed,“ popsal situaci dobrovolný záchranář Dmytro Maksymovyč. Doucha jezdí na Ukrajinu pomáhat s převozem zraněných do českých nemocnic pravidelně. A říká, že ani tento útok na tom nic nezmění.
před 7 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 8 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V USA se podařilo zažehnat hrozbu výbuchu nádrže s nebezpečnou chemikálií

Hasičům v jižní Kalifornii se podařilo zažehnat nebezpečí výbuchu nádrže s hořlavou chemikálií. S odvoláním na místní úřady o tom v pondělí odpoledne SELČ informovala agentura Reuters. Před hrozbou exploze hasiči varovali v pátek. Kolem 50 tisíc lidí z okolí kvůli tomu muselo opustit své domovy.
před 9 hhodinami

Indii „zamořilo“ satirické hnutí švábů

Miliony Indů uchvátila nová virální Lidová strana švábů, která se označuje za „hlas líných a nezaměstnaných“. Satirickou kampaň spustila nejapná poznámka předsedy nejvyššího soudu na adresu mladé generace. Protestní hnutí se během týdne stalo symbolem disentu mezi indickou generací Z, kterou trápí nezaměstnanost a frustrace z politického vedení, jež přehlíží mladé. Fenomén se už rozšířil do Pákistánu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...