Jak se Rusko zachová vůči sousednímu Bělorusku, kterým zmítají rozsáhlé protesty po prezidentských volbách, je těžké předvídat, ale vojenská intervence není pravděpodobná. V Událostech, komentářích se na tom shodli historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany a Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Prezident Alexandr Lukašenko je nyní nejslabší za celou dobu své vlády, opozici ale chybí výrazná tvář, míní také.
Lukašenko se u moci dokázal udržet tak dlouho, protože po rozpadu Sovětského svazu pomohl pozvednout životní úroveň obyvatel, míní Řepa. „V tomto období i vláda pevné ruky mohla být přijatelná pro široké masy obyvatel. Nálada se ve společnosti ale postupně mění,“ dodává. V posledních letech se podle historika snažil běloruský prezident pohybovat mezi Evropou a Ruskem, avšak nedařilo se mu to.
„Jedná se o výsledek dozrávání běloruské společnosti. Částečně se jedná o generačně podmíněnou záležitost. Dospěla nová generace Bělorusů, kteří jsou vzdělaní a blíž je jim třeba Varšava než sovětská minulost, kterou tolik akcentuje Lukašenko,“ doplňuje Šír. Kromě vlivu pandemie koronaviru a zfalšovaných voleb zdůrazňuje také ekonomickou stagnaci země jako pohon současných protestů. „Lukašenko se po více než 25 letech začal lidem zajídat,“ konstatuje.
Kroky Ruska je složité předvídat, Bělorusko ale není Ukrajina
Hosté Událostí, komentářů se shodli na tom, že je obtížné předvídat reakci Ruska na aktuální dění v Minsku a dalších běloruských městech. Vojenskou intervenci ale nepovažují za pravděpodobnou variantu: „Je to určitě jedna z možností, kterou je dobré brát do úvahy. Nicméně z možností, které se Rusku nabízejí, to, myslím, není preferovaná varianta, protože s sebou nese náklady, minimálně v podobě dalších sankcí, které by Vladimir Putin viděl nerad,“ odhaduje Šír.
O řadě scénářů hovoří i Řepa, hodně podle něj záleží na tom, jak obstojí samotný Lukašenko a jestli například vyjde demonstrantům nějakým způsobem vstříc. „Pro Moskvu je důležité, aby v jejím politickém orbitu Bělorusko zůstalo. Bělorusko je koneckonců výrazně závislé na Rusku, dokonce i tranzitem ropy, za který ono samo neplatí, ale naopak inkasuje od třetích zemí. To je geopolitický faktor, který hraje roli,“ popisuje historik z Univerzity obrany.
Zdůrazňuje také rozdílnost protestů v Bělorusku a na Ukrajině před šesti lety. „Role Běloruska je úplně jiná než v případě Ukrajiny, kde byl příběh daleko složitější a vlivů tam bylo víc,“ podotýká. Oba hosté se shodují, že Moskva se vlivu v Bělorusku nevzdá a využije pozice Lukašenka, která je nejslabší za celou jeho vládu.
Cichanouská může dostat Nobelovu cenu míru
Aktuální protesty nemají jasnou tvář, všímají si také odborníci. Symbolem opozice se stala Svjatlana Cichanouská, ale sama se do kampaně zapojila až po uvěznění svého manžela a prohlásila, že neplánuje být političkou. Usiluje o propuštění politických vězňů a vypsání nových svobodných a férových voleb. „Svůj věhlas už si vybudovala. Může být jednou z velkých adeptek na Nobelovu cenu míru, bez ohledu na to, jak stávající srážka nakonec dopadne,“ věří Řepa.
Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK objasňuje, proč demonstrace nemají viditelné lídry – jakmile se totiž v minulosti někdo vyprofiloval jako výrazný protikandidát, skončil za mřížemi či v jiné izolaci. „Pokud masa lidí dokáže někoho dalšího vygenerovat, je možné, že by se tam mohl výrazný politik ukázat,“ připouští.
